- Syrské islamistické skupiny se snažily v Turecku získat chemikálie nutné k výrobě smrtícího nervového plynu sarin. Prokurátor ve městě Adana vypracoval žalobu na 35letého muže, který pracoval pro Frontu al-Nusrá a brigády Ahrár aš-Šám napojené na al-Káidu. Sarin je mnohonásobně účinnější než kyanid. USA, Francie a Německo viní z užití sarinu Asadův režim a nikoliv povstalce, které podporují (Miliyet, Radikal, BBC, 13.9.).
- Pákistánští militanti zničili v pátek v provincii Balúčistan 9 cisternových vozidel vezoucích naftu pro jednotky NATO v Afghánistánu. Útok byl veden poblíž města Soráb z granátometů a automatických zbraní. Zahynul nejméně jeden řidič kolony, ale údaje jsou zatím neúplné. Rostoucí počet útoků komplikuje připravovaný odsun jednotek (AP, DPA, 13.9.).
- Dědicové po nejznámějším československém podnikateli Janu Antonínu Baťovi oficiálně podali žádost o odškodnění za majetek, který mu byl zabaven na základě Benešových dekretů. Slovenské ministerstvo financí potvrdilo, že obdrželo oficiální žádost, ve které je hodnota majetku vyčíslena na více než miliardu eur. Do Baťova impéria patřila na Slovensku 4 průmyslová centra: Partizánské, Svit, Nové Zámky a Bošany. Dále pak letiště Poprad a Bojnický zámek (Aktualne.sk, Novinky, 13.9.).
- V kyrgyzském Biškeku skončil 13. summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Představitelé členských zemí konstatovali, že ŠOS má mimořádný význam nejen v oblasti ekonomické, obchodní a politické spolupráce, ale také odpovědnost za ochranu regionální bezpečnosti a stability. V tomto duchu předkládal své návrhy i čínský prezident Si Ťin-pching. Vyslovil rovněž plnou podporu ruské iniciativě na řešení syrské krize (Sin-chua, centrasia.ru, 13.9.).
- Americko-ruské rozhovory v Ženevě o likvidaci syrských chemických zbraní skončily dohodou. Rusku se tak podařilo odvrátit chystaný americký útok na Sýrii. Zatímco USA a některé další země obviňují z chemického útoku u Damašku armádu, Rusko a Irán předaly RB OSN důkazy, že za použitím chemických zbraní stojí Západem podporovaní povstalci. V podobném duchu vystupuje i libanonský generál a expert Blízkovýchodního centra Hišam Džábir, který prohlásil, že vzbouřenci chemické látky získali z Libye přes Saúdskou Arábii (Reuters, PressTV, RIAN, SITA, 13. a 14.9.).
- Polští odboráři demonstrovali v centru Varšavy proti hospodářské a sociální politice Tuskovy vlády. Protestů se zúčastnilo podle policie 60 tisíc, podle organizátorů téměř 200 tisíc lidí. Vyvrcholil tak čtyřdenní protest organizovaný odborovými centrálami Solidarita, OPZZ a FZZ, ke kterému se přidaly i organizace a iniciativy jako Kluby „Gazety Polskiej“, Iniciativa pracujících, Kancelář občanské spravedlnosti, Spolek živnostníků, ale také představitelé katolických, národních a anarchistických kruhů. Podporu akcím odborářů vyjádřili i představitelé SLD, PiS a Zelených. Demonstranti skandovali hesla: „Zloději“, „Odmítáme elastickou pracovní dobu“, „Nedovolíme dělat ze zaměstnanců nevolníky“, „Dost přehlížení vlastních občanů“, „Bude-li třeba, přijde generální stávka“ či „Máte se odpovídat vlastním občanům, ne Bruselu“ (PAP, TVP, gazeta.pl, server polské levice, AFP, ČTK, 14.9.).
- Indie uskutečnila druhou úspěšnou zkoušku rakety dlouhého doletu Agni-V, která může nést jaderné hlavice a má dolet 5 tisíc kilometrů. Poprvé by tak mohla zasáhnout i čínská města Peking a Šanghaj a řadu cílů v Evropě. Do arzenálu indické armády by mohla být zařazena už koncem příštího roku. Indie má problémové vztahy i s Pákistánem, jako potenciální nebezpečí však vnímá zvláště Čínu (PTI, Reuters, ČTK, 15.9.).
- Nedělní zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí CSU Horsta Seehofera ziskem 47,7 % hlasů a může sestavit jednobarevnou zemskou vládu. V zemském parlamentu zasednou ještě poslanci SPD – 20,6 %, Svobodných – 9 % a Zelení – 8,6 %. Nejvíce ztratily FDP – 3,3 % a Die Linke – 2,1 % a v zemském sněmu zastoupené nebudou (v minulých volbách získala FDP 8 % a Die Linke 4,3 %). Výsledek Seehoferovy CSU je povzbuzením pro konzervativní blok kancléřky Merkelové před volbami do Bundestagu (DPA, ZDF, Bild, 15.9.).
- Podle průzkumů agentur INSA, Emnid a Forsa se poměr mezi konzervativní pravicí a levým středem vedeným SPD vyrovnává. Způsobuje to zejména pokles preferencí koaliční FDP. Forsa a Emnid jí dávají rovných 5 %, INSA pouze 4 %. Zatímco SPD mírně posiluje, pozice Zelených slábnou a navíc striktně odmítají spolupráci s postkomunistickou Die Linke, což ještě více zpochybňuje možnou „červeno-rudo-zelenou“ trojkoalici. Naopak mírně rostou preference eurokritické strany Alternativa pro Německo (AfD) a agentury připouštějí překročení 5 %. Podpora Die Linke se pohybuje v rozmezí 7 – 9 % (Die Welt, Bild am Sonntag, Deutschlandfunk, 15.9.).
- Albánský parlament vyslovil důvěru vládě vedené socialistou Edi Ramou. Socialisté zvítězili ve volbách 23. června a u moci vystřídají kabinet v čele se Sali Berishou. Pravice vládla v Albánii nepřetržitě osm let. Za hlavní cíl své vlády označil Edi Rama urychlení integračního procesu do EU a nastartování ekonomického růstu (ATA, Makfax, SITA, 15.9.).
- Unikátní víceúčelové stíhačky nové generace SU-30 SM začaly být dodávány ruské armádě v celých letkách. Podle svědectví zkušebních pilotů je stroj s to „viset ve vzduchu jakoby stál, padat a okamžitě se zase vyrovnat. To, co umí, dokáže kterýkoli jiný letoun na světě jen těžko“ (Interfax, Hlas Ruska, 15.9.).
- Společný průmyslový park Kesong v pondělí obnovil svůj provoz. Hranice KLDR ráno překročily desítky nákladních aut i vozidel jihokorejských manažerů. Komplex vznikl v roce 2004, leží 10 km od hranice a je symbolem mezikorejské spolupráce. Obnovení činnosti dokládá jisté uvolnění napětí na Korejském poloostrově (Jonhap, Rodong Sinmun, SITA, 16.9.).
- Podle odhadů amerických odborníků Hanse Kirstensena a Roberta Norrise má Izrael jaderný arzenál o počtu asi 80 hlavic. Výrobu atomových zbraní pozastavil v roce 2004, ale má připraven štěpný materiál k výrobě dalších 190 hlavic. Izrael zachovává ve vztahu k jaderným zbraním politiku mlčení, jejich existenci nepotvrzuje, ale ani nepopírá. MAAE nemá přístup do jeho zařízení a vzhledem k politice „dvojího metru“ mu nikdo nevyhlašuje ani žádné sankce. Stejně je tomu s otázkou izraelských chemických zbraní (Bulletin of Atomic Scientits, Eretz.cz, Maariv, 16.9.).
- Do Středozemního moře zamíří další ruská válečná loď Jamal. Posádka velké výsadkové lodě dokončuje přípravy a koncem září opustí přístav Sevastopol. Ve východním Středomoří je aktuálně dislokováno už 10 ruských válečných plavidel (RIAN, Vzgljad, Fondsk.ru, 16.9.).
- USA nemají nejmenší právo ověřovat anebo diskreditovat boj Bolívie proti drogám a narkomafiím, prohlásil náměstek ministra pro sociální ochranu Felipe Cáceres: „Bolívie uznává pouze zprávy a doporučení OSN a USA jsou tím posledním, kdo by nám mohl radit.“ Washington nedávno zahrnul Bolívii, Venezuelu a Barmu na „listinu zemí, které neuspěly v boji proti drogám“. Toto americké vměšování rozhodně odmítá také Venezuela (Prensa Latina, 16.9.).
- Americký ministr zahraničí John Kerry informoval nejbližší spojence o obsahu rusko-americké dohody o likvidaci syrských chemických zbraní. Nejdříve jednal s izraelskými lídry a poté se v Paříži setkal s ministry zahraničí V. Británie, Francie, Turecka a Saúdské Arábie. Informoval, že USA budou vyvíjet tlak, aby se syrská opozice zúčastnila mírové konference Ženeva-2, a současně poznamenal, že pokud selže diplomacie ve věci syrských chemických zbraní, „USA jsou připraveny jednat“ (AP, AFP, RIAN, TASR, 16.9.).
- Pokud by parlamentní volby v Polsku proběhly 11. a 12. září, nejvíce hlasů by získalo PiS – 39 %, následované vládnoucí Občanskou platformou – 30 %, SLD – 14 % a v Sejmu by zasedly i PSL a Hnutí Palikota se shodným ziskem 6 %. Politici vládní koalice PO-PSL omlouvají slábnoucí preference „únavou v poločase vládnutí“. Expremiér a expředseda SLD Jozef Olexy v rozhovoru pro polskou televizi konstatoval: „Polská politická scéna je v přestavbě. Je mnoho neznámých, jen jedno je jisté – SLD půjde nahoru“. Tuskova Občanská platforma prožívá krizi důvěry a postupným odchodem několika poslanců z rozhádané strany má vláda v Sejmu většinu už jen jediného hlasu (TVP, IAR, gazeta.pl, 16.9.).
- „Komise pracuje se stále větším počtem nahlášených případů pašování zbraní a munice z Libye do Sýrie,“ cituje agentura AP ze zprávy Komise OSN pro dodržování sankcí vůči Libyi. Zbraně jsou pašovány po moři i letecky a dodávány islamistickým skupinám (AP, ANSA, TASR, 16.9.).
- Kubánská římskokatolická církev vyzvala vládu, aby doplnila probíhající a ekonomické a sociální reformy i reformami politickými. Biskupská konference v Pastýřském listě nabádá úřady k větší politické otevřenosti a toleranci k jiným názorům. Oceňuje započaté reformy, které zahájil v roce 2010 Raúl Castro, ať už se týkají drobného podnikání, uvolnění obchodu s nemovitostmi a ojetými vozidly, zrušení víz apod., žádá však zároveň „rozvolnit i sešněrovaný politický systém“ (AP, BBC, TASR, 16. a 17.9.).
- Podle průzkumu agentury Focus by volby na Slovensku vyhrál Smer ziskem 36,2 % hlasů (v květnu 40,8 %). Druhé by skončilo KDH s 11,9 % (v květnu 10,8 %) a dále následují SDKU – 8,1 % (7,3), Obyčajní ludia – 7,5 % (7,8 ), Most-Híd – 7,1 % (6,1) a SaS – 5,9 % (v květnu jen 3,9). Do parlamentu by se nedostaly SMK a Nová väčšina – shodně 4,6 %, ani SNS – 4,5 % (Pravda.sk, Aktualne.sk, 17.9.).
- Představitelé Ruska a Gruzie, náměstek MZV Grigorij Karasin a zvláštní představitel premiéra Zurab Abašidze, se setkají k dalšímu kolu rozhovorů o normalizaci vztahů 19. září v Praze. Neformální dialog o zlepšení spolupráce na poli ekonomiky, obchodu, dopravy, kultury a humanitárních otázek byl zahájen v prosinci 2012. Od té doby doznaly vzájemné vztahy určitého pokroku (Kavkaz Press, Inopressa, ruvr.ru, 17.9.).
- Poslední předvolební průzkum před nedělními volbami do Bundestagu zveřejnila agentura Forza. CDU/CSU by volilo 39 % Němců, SPD – 25 %, Die Linke – 10 %, Zelené – 9 % a FDP – 5 %, zatímco euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) by se se 3 % do parlamentu nedostala (Frankfurter Allgemeine Zeitung, ZDF, SITA, 17.9.).
- Rusko nebude hlasovat pro žádnou rezoluci RB OSN, pokud v ní bude klauzule o útoku na Sýrii. Po jednání s francouzským ministrem Laurentem Fabiusem to řekl Sergej Lavrov: „Rezoluce prostě nebude obsahovat článek 7 Charty OSN, který umožňuje použití síly.“ Šéf ruské diplomacie znovu zopakoval, že obviňování Asadovy vlády z použití chemických zbraní u Damašku je účelovou provokaci. „Pravda musí být zjištěna a skutečný viník jasně označen. Bude to důležitý test pro další práci RB OSN,“ prohlásil Lavrov (AFP, ITAR-TASS, Hlas Ruska, 17.9.).
- Venezuela podepsala s čínskou společností Sinopec dohodu o rozvoji ropné oblasti Junin v pásmu řeky Orinoco. Ministr ropy a hornictví Rafael Ramírez konstatoval, že podle odhadů státní společnosti Petroleos de Venezuela si komplexní rozvoj oblasti vyžádá investice ve výši 14 miliard dolarů. Výsledkem pak bude denní těžba ve výši 200 tisíc barelů ropy. „Pro nás jde o dobrou dohodu a rozvoj na zásadách svrchovanosti a socialismu. Čína jako druhá největší ekonomika světa je pro nás spolehlivý partner,“ řekl Ramírez za své návštěvy Číny (Prensa Latina, Sin-chua, 17.9.).
- Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov převzal v Damašku dokumenty dokazující, že za srpnovým chemickým útokem stojí povstalci. Zprávou inspektorů OSN je Moskva rozčarována a považuje ji za „zpolitizovanou a předpojatou“. Rusko bude trvat na důsledném vyšetření incidentu a odhalení viníka. Podle syrského MZV Valída Mualima mají v Damašku „velkou důvěru v pozici Ruska a vděčí mu za odvrácení agrese“ (Interfax, Izvestija, ČTK, 18.9.).
- Zaměstnanci veřejného sektoru v Řecku zahájili dvoudenní celostátní stávku. Zavřeny jsou školy, nemocnice pracují v omezeném režimu, stávkují soudci, novináři i popeláři. Na 4 hodiny byla přerušena veškerá doprava. Nefunkční jsou státní i místní úřady. Ke stávce se připojil i odborový svaz zaměstnanců soukromého sektoru. V Aténách se chystají dvě velké demonstrace – jednu organizují komunistické odbory PAME, druhou odborový svaz státních zaměstnanců. Řekové odmítají pokračování drastických úsporných opatření nařízených EU, ECB a MMF. „Řecko čeká dlouhá, těžká a bolestná zima. Každá návštěva a každý krok tzv. evropské trojky ponižuje naši důstojnost. Ekonomika je zničena, nezaměstnanost za 3 roky ´pomoci´ EU vzrostla z 12 na téměř 30 % a zemi zaplavuje chudoba a zoufalství,“ prohlásil jeden z odborářských předáků. Napětí ve společnosti dál vyhrotila vražda známého hudebníka a protifašistického aktivisty Pavlose Fussase, z níž je podezříváno ultrapravicové hnutí Zlatý úsvit. Před několika dny neofašisté brutálně napadli mladé komunisty (ANA-MPA, Ta Nea, server polské levice, ct24, 18.9.).
- Problematika Sýrie může být řešena pouze na půdě RB OSN, prohlásil dnes na tiskové konferenci v Pekingu mluvčí ministerstva zahraničí Chung Lei. O Sýrii telefonicky hovořili ministři zahraničí Ruska a Číny Sergej Lavrov a Wang I. Čínský představitel přivítal rusko-americkou dohodu a vyjádřil naději na její rychlou realizaci. Zdůraznil, že Čína jednoznačně zastává názor, že syrskou krizi nelze řešit vojenskými prostředky ale jedině diplomatickou cestou (ITAR-TASS, Sin-chua, Žen minž-pao, 18.9.).
- Ukrajinská vláda ve středu schválila asociační dohodu s EU, která je prvním nakročením k členství v Unii. Dokument má 236 stran, 8 oddílů a 486 článků. Obě strany by mohly asociační dohodu podepsat už na summitu Východního partnerství v litevském Vilniusu 28.-29. listopadu (Interfax-Ukrajina, UNIAN, 18.9.).
- Většina Evropanů ani Američanů nechce intervenci v Sýrii. Vyplývá to z průzkumu provedeného na obou březích Atlantiku nadací German Marshall Fund usilující o posilování transatlantické spolupráce a italské společnosti Compagnia di San Paolo. Do průzkumu bylo zahrnuto 11 evropských zemí, USA a Turecko. Celkem 62 % Američanů a 72 % Evropanů odmítá zapojení své země do vojenské intervence. Ze střední Evropy bylo do průzkumu zapojeno jen Polsko a Slovensko. Na Slovensku 85 % dotázaných deklarovalo nesouhlas se zapojením své země do konfliktu. Stejný postoj zastává i 72 % Turků, jejichž země patří k nejmilitantnějším protivníkům syrské vlády (Reuters, ČTK, 18.9.).
- Syrský prezident Bašár Asád v rozhovoru pro americkou televizi Fox News přiznal existenci chemických zbraní a vyjádřil ochotu vydat tento arzenál ke zničení. Opakovaně kategoricky popřel, že by jeho režim stál za použitím chemických zbraní 21. srpna u Damašku. Prohlásil zároveň , že jeho země není v občanské válce, nýbrž čelí mezinárodnímu terorismu: „Není to občanská válka. Je to nový druh války. Víme, že tu máme džihádisty z 80 zemí. Naprostá většina jich je napojena na al-Káidu. Domácí odboj je zcela okrajový,“ prohlásil Asád a vyzval Obamu, aby se řídil zdravým rozumem (Fox News, AP, SANA, ČTK, 19.9.).
- Vláda Mali pod předsednictvím nově zvoleného prezidenta Ibrahíma Boubacara Keity rozhodla, že parlamentní volby v zemi proběhnou 24. listopadu a případné druhé kolo 15. prosince. Podle politologa Salífa Sidibeho z univerzity v Bamaku se tím uzavře proces tvorby nových orgánů moci po vojenském převratu z počátku roku 2012 (ITAR-TASS, AFP, 19.9.).
- Počet Turků, kteří podporují vstup země do EU, se snížil ze 73 % v roce 2004 na současných 44 %. Vyplývá to z průzkumu „Transatlantické trendy 2013“ provedeného Německým Marshallovým Fondem. Zatímco v roce 2004 označilo přijetí do EU za „špatnou zprávu“ pro Turecko jen 9 % Turků, v roce 2013 to už je 34 % (DPA, PAP, 19.9.).
- Slovenský ministr školství Dušan Čaplovič (Smer) nepovolí učebnici o právech homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, kterou podpořilo ministerstvo zahraničí dotací ve výši 15 tisíc eur. „Odmítám takové texty a pokud budu na ministerstvu, takovou učebnici nepovolím,“ řekl Čaplovič a dodal, že jde o zdravý a harmonický vývoj dětí (TASR, Pravda.sk, 19.9.).
- Bolívijská vláda vyčlenila 250 mil. dolarů na stavbu 1. úseku mezioceánské železnice Pacifik – Atlantik, která má měřit 9000 km a projde územím Brazílie, Bolívie a Peru. Na výstavbě se podílejí dvě čínské společnosti. Projekt by měl významně oživit a zlevnit obchodní výměnu v oblasti. Věci se daly do pohybu poté, co Peru schválilo námořní dohodu, která Bolívii umožnila vstup do Pacifiku přes přístav Ilo. Bolívie ztratila 400 km pobřeží a 120 tisíc km2 území bohatého na minerály ve válce s Chile v roce 1879 (Prensa Latina, 19.9.).
- Čtyřdenní setkání mezinárodního diskusního klubu „Valdaj“ završilo v Moskvě své jednání za účasti prezidenta Vladimíra Putina. Jubilejního 10. fóra se zúčastnilo na 200 ruských i zahraničních expertů i vysoce postavených politiků a diplomatů. Prezident Putin se v diskusi věnoval řadě témat a odpověděl mnoho otázek. Vyjádřil názor, že Rusové by si už neměli v dějinách své země všímat jen špatných stránek: „Ruské dějiny jsou základem národní identity a Rusové mají být nač hrdi“, řekl Putin. Svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách nevyloučil, podobné úvahy však označil za předčasné. K problematice chemického útoku u Damašku zopakoval, že jsou všechny důvody považovat ho za „chytrou a současně primitivní provokaci ze strany povstalců“. K Berlusconimu odsouzení za čas strávený s mladou ženou sarkasticky poznamenal, že kdyby byl gay, nikdo by se ho neodvážil ani dotknout (RIAN, ITAR-TASS, Izvestija, 19. a 20.9).
- Chemické zbraně se do rukou islamistických radikálů v Sýrii dostaly z Libye, kde po útoku NATO a svržení vlády Muammara Kaddáfího v roce 2011 zavládl chaos, prohlásil místopředseda syrské vlády pro ekonomiku Kadrí Džamíl v rozhovoru pro britský Guardian. Ztráty syrské ekonomiky za dobu trvání konfliktu odhadl na 100 mld. dolarů, což odpovídá dvouleté produkci státu. Džamíl, bývalý komunista a účastník prvních protivládních protestů, uvedl, že konflikt uvízl ve slepé uličce. Řešením by proto mohlo být příměří pod mezinárodním dohledem sil OSN. Uskuteční-li se konference Ženeva-2, Sýrie bude trvat na kategorickém požadavku: „Ukončit zahraniční vměšování, zastavit boje a dát Syřanům možnost, aby svobodně, bez zasahování zvenčí, vyjádřili svůj názor.“ (Guardian, SANA, DPA, ČTK, 20.9.).
- Členské státy Mezinárodní agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni v hlasování odmítli rezoluci předloženou arabskými zeměmi, která kritizovala Izrael na to, že se nepřipojil ke Smlouvě o nešíření atomových zbraní. Právě to podle jejich názoru brání snaze přeměnit Blízký východ v zónu bez jaderných zbraní. Pro rezoluci hlasovalo 43 a proti 51 zemí. Média to sice hodnotí jako diplomatické vítězství západních zemí, zároveň se však shodují, že dlouhodobě je tato anomálie neudržitelná (International Herald Tribune, Reuters, RIAN, IsraLand, APA, 20.9.).
- Papež František věnoval svoje ranní kázání v Katedrále sv.Marty mamonu. Připomněl slova Ježíšova, že chtivost je zdrojem všeho zla: „Nelze sloužit Bohu i penězům. Jedno nebo druhé. To nejsou slova komunistů, to jsou slova Ježíšova. Peníze odvádějí od víry a kazí člověka. Jde to postupně: bohatství – rozmařilost – pýcha.“ Z peněz – zdůraznil papež s oporou v citacích křesťanských veličin minulosti – „pochází ďáblovo pokušení“ ( KAI, IAR, Dziennik, 20.9.).
2013-09-20 00:00:00