- Sněmovna reprezentantů schválila ve středu nové, přísnější sankce vůči íránskému ropnému průmyslu a dalším odvětvím. Přijatá legislativa zakazuje obchodování se všemi ropnými, stavebními a důlními společnostmi. Obsahuje také závazek úplně zabránit prodeji íránské ropy do roku 2015. Důvodem je pokračující jaderný program, o kterém Írán tvrdí, že je ryze mírový a že USA si nemohou osobovat právo v něm komukoli bránit. Podle nového íránského prezidenta Hasana Rouháního „Západ prostě bude muset uznat toto právo“ (AP, ISNA, Hlas Ruska, SITA, 1.8.).
- Devátý prezident Izraele, mnohonásobný ministr i premiér Šimon Peres (původně Persky) se 2. srpna dožívá 90 let. Je nejstarší úřadující hlavou státu. Zimbabwský prezident Robert Mugabe je o půl a italský prezident Giorgio Napolitano o dva roky mladší než Peres. Pochází z běloruského Voložinu (nyní Višněva) z rodiny obchodníka s obilím a dřevem a počátkem 30. let se přestěhoval do Palestiny. Do politiky jej ve 40. letech zasvěcoval první premiér David ben Gurion, ale Peres již za II. světové války zakládal Kibuc Alumov, byl členem polovojenské organizace Hagana a působil v odborové ústředně Histadrut. V 50. letech působil na ministerstvu obrany, přičinil se o modernizaci armády, stál při budování leteckého průmyslu a inicioval zrod jaderného střediska v Dimoně. Od února 2011 je vdovcem, má 2 syny a dceru. Svou ženu si údajně získal tím, že jí předčítal vlastní básně a úryvky z Marxova Kapitálu. (ČTK, Israland, Segodňa, 1.8.)
- V izraelském městě Bejt Šemeš napadli a zdemolovali ultraortodoxní Židé tři autobusy. Řidič autobusu totiž nechtěl respektovat jejich nařízení, aby dbal na oddělení mužů a žen. Jedna z cestujících totiž odmítla přejít do zadní části vozu. Skupina „ultraortodoxů“ napadla autobusy nejen kameny, ale i kladivy a železnými tyčemi. Ostrý odpor kladli i zasahující policii. Nejde o výjimečnou událost. „Bojím se, když jde někdo z nich kolem mě. Nikdy nevím, jestli na mě bude plivat nebo mi nadávat do kurev a bastardů“, říká dívka v televizním pořadu. Její matka dodává: „Trpěly jsme jejich nadávky. Házeli po nás vajíčka, rajčata, zapáchající tekutinu i kamení. Terorizují každého, kdo nemyslí a nechová se jako oni.“ Stěžují si i jeruzalémští kněží, že musí denně trpět nadávky, ale i kopance a plivance. Jádrem sporu je snaha ultraortodoxních Židů uplatňovat segregaci lidí dle pohlaví (gazeta.pl, IsraLand, Channel2, Haarec, 1.8.).
- Americké úřady změnily k 1. srpnu vízovou politiku vůči Kubě a usnadnily cestování řadových Kubánců do USA. Dle ministerstva zahraničí je úprava součástí širšího politického programu, jehož cílem je „upevnění styků mezi jednotlivci v USA a na Kubě a dosažení větší otevřenosti“. Kubánci dosud mohli do USA cestovat na jednorázové turistické vízum platné půl roku. Nyní mohou získat vízum na 5 let s možností opakovaného vstupu. Mluvčí ministerstva vyjádřila naději, že „opatření přispěje k vytvoření občanské společnosti a rozvoji demokracie na Kubě“ (CNN, ČTK, iDNES.cz, 1.8.).
- Pod kódovým označením „Operace baby“ bylo připravováno spiknutí a atentát proti venezuelskému prezidentovi Nicolasi Madurovi. Oznámil to ministr vnitra Miguel Rodriguez Torres. Odstřelovač měl zabít prezidenta a souběžně měly být napadeny důležité státní, politické a vojenské objekty. Na plánu se měli podílet známý terorista Luis Posada Carrilles, lídr proamerické venezuelské opozice Henrique Caprilles, kolumbijský exprezident Alváro Uribe, honduraský politik Roberto Micheletti a tajný agent CIA (Prensa Latina, ITAR-TASS, Fondsk.ru, 1.8.).
- USA a Pákistán se dnes během překvapivé návštěvy amerického MZV Johna Kerryho v Islamabádu dohodly na „obnovení strategického dialogu“. Podle Kerryho jsou obě strany odhodlány překonat hluboké neshody z posledních let. Podle místních médií však ani osobní návštěva a velká snaha ministra nedokázala vyřešit nejcitlivější otázku, kterou je užívání amerických bezpilotních letadel. „Pákistán trvá bezpodmínečně na tom, že nálety dronů, které vyvolávají obrovský nesouhlas obyvatelstva, musí skončit,“ řekl poradce premiéra Šarífa Sartaj Azíz (APP, Reuters, 1.8.).
- Prezident Bašár Asád navštívil ve čtvrtek vojáky, rozmístěné na damašském předměstí Darája, kde donedávna probíhaly těžké boje s bandami ozbrojenců. Ve stejný den vydal prohlášení ke Dni syrské armády. Poděkoval vojákům a syrskému lidu za odhodlání, s nimiž brání svou zemi: „Armáda svádí hrdinský boj, na kterém záleží osud národa a pokoj lidí. Nepřítel je mezi námi, přišel zvenčí a chce destabilizovat situaci zevnitř. Čelíme terorismu, který má zahraniční podporu, a mimořádně urputné barbarské válce. Kdybychom my, Syřané nebyli přesvědčeni o své pravdě, o tom, že zvítězíme, nikdy bychom nebyli schopni přes dva roky čelit agresi a všem úkladům.“ (SANA, RIAN, ČTK, 1.8.).
- HDP Ukrajiny klesá už čtvrtý kvartál za sebou. Jednou z příčin je pokles poptávky po klíčových ukrajinských exportních artiklech v důsledku světové ekonomické krize. V 1. čtvrtletí 2013 byl ekonomický růst na Ukrajině nejnižší ze všech zemí SNS. Zatímco průměrná míra růstu HDP v v nich činila 2 %, Ukrajina zaznamenala pokles o 1,1 % ( Korespondent.net, ruvr.ru, 1.8.).
- Edward Snowden opustil moskevské letiště Šeremeťjevo, kde strávil pět týdnů. Ruské úřady mu udělily dočasný asyl na 1 rok, s možností každoročního prodloužení. „Děkuji Rusku za to, že mi v souladu se svými zákony a mezinárodními závazky udělilo azyl,“ prohlásil Snowden na stránkách WikiLeaks. Mezitím mu možnost asylu nabídly Bolívie, Venezuela a Nikaraguya. USA zvažují, že svou nevoli nad nevydáním Snowdena vyjádří zrušením plánované schůzky Obamy s Putinem (RIAN, Rossija24, PAP, lidovky.cz, 1.8.).
- Čína vyjádřila ostrý protest proti tomu, že americký Senát schválil rezoluci, týkající se situace v Jiho a Východočínském moři. Mluvčí čínského MZV Chua Čchun-jing uvedla, že rezoluce svým jednostranným přístupem vysílá falešný signál a vyzvala americké senátory tuto chybu napravit, nevytvářet další problémy a nezvyšovat napětí v oblasti (Sin-chua, cri, 1. a 2.8.).
- Největší tuniský odborový svaz UGTT dal islamistické vládě týden na to, aby dosáhla dohody o vytvoření nové technokratické vlády, jinak bude zvažovat „všechny další možnosti“, jak zklidnit napjatou atmosféru. Situace v Tunisku eskalovala po nedávné vraždě levicového opozičního politika Muhammada Brahmíni. Byl zavražděn před svým domem podobně, jako v únoru jiný levicový politik Šukrí Bilajd (lapresse.tn, SITA, 2.8.).
- Turecko ujistilo premiéra regionální vlády iráckého Kurdistánu Nečirvana Barzáního, že nepodporuje v Sýrii bojové skupiny al-Nusrá, napojené na al-Káidu. Kurdský host během setkání s premiérem Recepem Erdoganem a ministrem zahraničí Ahmedem Davutoglu vyjádřil ostrý nesouhlas s terorem těchto band v oblastech osídlených Kurdy. Na syrské téma se obě strany shodly, že si nepřejí rozdělení země (Hürriyet, Regnum, Fondsk.ru, 2.8.).
- V Zimbabwe proběhly ve středu 31. 7. ostře sledované místní, parlamentní a prezidentské volby. Mají rozřešit, zda se na třetí pokus podaří premiérovi a šéfovi opozičního Hnutí za demokratickou změnu (MDC) Morganu Tswangiraiovi sesadit z úřadu hlavy státu předáka boje za nezávislost, symbolizujícího nezávislou orientace země, Roberta Mugabeho a jeho Africký národní svaz Zimbabwe-Vlasteneckou frontu (ZANU-PF). Dle předběžných odhadů výsledků jak strana, tak Mugabe zvítězili. V prezidentských volbách získal údajně 75 % hlasů. Tswangiraiova opozice hovoří o falšovaných volbách a obavy z manipulace volebních výsledků vyjádřily i USA. Pozorovatelé z Africké unie hodnotí volby jako klidné, bez násilností a vážnějších prohřešků (Reuters, Guardian, PAP, Hlas Ruska, 2.8.).
- Generál Wojciech Jaruzelski byl ve čtvrtek hospitalizován ve varšavské Ústřední vojenské nemocnici se zánětem močových cest doprovázeným horečkou a celkovým oslabením organismu. Na přelomu ledna a února se delší čas léčil se zápalem plic. Když se před nedávnem zúčastnil krátce oslav svých 90. narozenin, požádal Ústav paměti národa soud o přezkoumání, zda mu zdravotní stav umožňuje účastnit se procesu ve věci výjimečného stavu v 80.letech. Soud s Jaruzelským podporuje pouze menší část polské veřejnosti (PAP, Radio Zet, 2.8.).
- Sedm týdnů před volbami do Bundestagu získává vládnoucí koalice převahu nad opozicí. Podle průzkumu televize ARD by CDU/CSU a FDP společně získaly 47 % hlasů, zatímco tři opoziční strany zastoupené ve Spolkovém sněmu jen 46%. Komentátoři navíc připomínají, že i toto číslo je vlastně nepodstatné, když mezi opozičními stranami není vůle se dohodnout. Samostatně by CDU/CSU získala 42 % hlasů, FDP balancuje kolem 5 %, SPD by mohla počítat s 26 %, Zelení s 13 % a Die Linke s 8 %. Také ostatní průzkumy dokládají vyrovnanost hlasů mezi opozicí a koalicí. Němci však deklarují spokojenost s vládou – 52 % a zejména s premiérkou Merkelovou – 70 %. Zatím se tak zdá, že se do kancléřského úřadu vrátí (ARD, Bild, SITA, 2.8.).
- Institut Centrum Levada zveřejnil výsledky průzkumu vztahu Rusů k jiným zemím. Vztahy s USA hodnotí 53 % jako dobré (v roce 2010 – 60 %), jako špatné 37 % (v roce 2010 – 27 %), zbytek zvolil odpověď „těžko říci“. Vztahy k EU hodnotí dobře 64 % (2010 – 66 %), záporně 24 % (2010 – 19 %). Vztahy s Ukrajinou pokládá za dobré 77 % Rusů (2010 – 70 %), za špatně – 18 % (2010 – 22 %). Nejlépe hodnotí lidé vztahy s Běloruskem – 88 % (v roce 2010 – 77 %) a za špatné je pokládá 7 % (v roce 2010 – 15 %). Průzkum byl proveden v červenci (Levada-Centr, 2.8.).
- Ani jeden z 28 kandidátů nezískal v 1.kole voleb nového prezidenta Mali nadpoloviční většinu hlasů a rozhodnout tak musí 2. kolo, které proběhne 11.srpna. Postoupili do něj expremiér Ibrahím Boubacar Keita – 39,2 % hlasů a exministr financí Soumail Cissé – 19,4 %. Západoafrická země se snaží vzpamatovat z vojenského převratu, v jehož pozadí stál její bývalý francouzský kolonizátor, následných ozbrojených akcí islamistů i Tuaregů a vojenské intervence Francie i dalších zemí v rámci tzv. mírové mise (AP, France24, Libération, TASR, 2.8.).
- Šéf libanonského hnutí Hizballáh Hassan Nasralláh ve veřejném vystoupení u příležitosti Dne Jeruzaléma, který se slaví poslední pátek měsíce ramadán, prohlásil, že „Izrael je vážnou hrozbou pro všechny země regionu, včetně Libanonu a jeho eliminace je v zájmu celého arabského světa“. Nasralláh uvedl, že nepřátelé Hizballáhu – USA, Velká Británie a Izrael – se snaží postavit proti sobě šíity a sunnity a oslabit tak společný postup v izraelsko-palestinském konfliktu. Ujistil desetitisíce svých stoupenců v jižním Bejrútu, který je považován za baštu Hizballáhu, že jeho hnutí „nikdy nezradí zájem Palestinců“ (al-Manar, IRNA, PAP, 3.8.).
- Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pilayová prohlásila, že chce nezávislé vyšetření masakru, který vykonali opoziční bojovníci ve městě Chán al-Asal na příslušnících syrské armády a civilistech. „Opoziční síly si nesmí myslet, že jejich činy jsou beztrestné. I ony musí respektovat mezinárodní právo,“ zdůraznila Pilayová (Reuters, Guardian, 3.8.).
- V estonském Tallinu odhalí památník věnovaný prvnímu ruskému prezidentovi Borisi Jelcinovi. Pamětní tabule, kterou odhalí 22. srpna, ocení Jelcinovu roli při „obnově nezávislosti Estonska“. Estonsko je poslední z pobaltských zemí, která Jelcinovy „zásluhy“ oficiálně ocení. Lotyšsko vyznamenalo Jelcina v roce 2007 a Litva to učinila posmrtně v roce 2012. (RIAN, Delfi, 3.8.).
- 72 % Španělů je názoru, že premiér Marian Rajoy lhal, když popřel přijetí peněz v korupční kauze. 60 % z toho vyvozuje, že by měl podat demisi. Vyplývá to z průzkumu institutu Sigma Dos, který byl proveden po vystoupení premiéra v parlamentu, kde se zpovídal ze záležitosti nelegálního fondu, vytvořeného pokladníkem jeho Lidové strany Luisem Barcenasem. Prokuratura zveřejnila, že bývalý pokladník shromáždil za 9 let 47 milionů EUR na tajném kontě ve Švýcarsku a média publikovala sms, které si Rajoy a Barcenas vyměňovali od května 2011 do března 2013 (El Mundo, AFP, PAP, 3.8.).
- Volební komise Zimbabwe potvrdila volební vítězství Roberta Mugabeho v prezidentských volbách a konstatovala, že bude dalších 5 let spravovat úřad hlavy státu. Podle oficiálních výsledků získal 61 % hlasů, zatímco jeho hlavní rival, premiér a lídr Hnutí za demokratickou změnu (MDC) Morgan Tswangirai jen 34 %. V parlamentních volbách získala Mugabeho Zimbabwská africká národní unie – Vlastenecká fronty (ZANU-PF) dvoutřetinovou většinu a ve 210 členném parlamentu bude mít 142 míst. Tswangirai oznámil, že výsledky voleb neuzná a napadne je (Reuters, BBC, Lenta.ru, SITA, ČTK, 3.8.).
- Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád po 8 letech skončil a v úřadu ho vystřídal vítěz červnových voleb (50,7 %), umírněný 64letý duchovní Hassan Rúhání. Slavnostní inaugurace za účasti zahraničních hostů proběhne 4. srpna, ale Rúhání začne úřad vykonávat již po dnešním aktu (IRNA, Sky News, RIAN, 3.8.).
- Oddíl lodí ruského vojenského námořnictva, vedený vlajkovou lodí „Viceadmirál Kulakov“, v němž je i raketový křižník „Moskva“ a obří tanker „Ivan Bubnov“, připlul na neoficiální návštěvu Havany. Navštíví rovněž Venezuelu, Nikaraguu a Kapverdské ostrovy (Interfax, Granma, 3.8.).
- ÚVK Azerbájdžánu stanovila termín prezidentských voleb na 9. října. Stávající hlava státu se bude ucházet o své již třetí funkční období, což mu umožňuje změna legislativy schválená Medžlisem. Sjednocená opozice nominovala jako svého kandidáta známého scenáristu Rustama Ibragimbekova a deklaruje, že jejím cílem je pokojnou cestou dosáhnout přechodu od autoritářského k demokratickému režimu. Kandiduje i lídr opoziční strany Musavat Isu Gambar (RIAN, Rosbalt, 3.a 4.8.).
- „Naši západní partneři se stále častěji chovají jako slon v porcelánu. Lezou do různých zemí, vše uvnitř ničí a pak nevědí, co s tím,“ prohlásil premiér Dmitrij Medvěděv v televizním interview pro Russia Today. „Ptám se, co dobrého přineslo arabské jaro těmto zemím? Svobodu? Demokracii? Prosperitu? Ve většině případů jen nekonečné krveprolévání, změny režimu a explozi násilí. Pod rouškou boje za národní zájmy, zajištění práv a svobod proběhla násilná destrukce politického systému. Byla provázena hrubým vměšováním do vnitřních záležitostí těchto zemí a nastolením poslušnějšího režimu. Nic dobrého to nepřineslo. Vidíme, co nastalo v Iráku, kde denně umírají desítky lidí. Vidíme, co se děje v Libyi a to už nehovořím o otřesném konci Muammara Kaddáfího. A dnes by tyto síly chtěly opět něco podobného spáchat v Sýrii. Pozice Ruska je neměnná. Syřané mají právo řešit své problémy sami, bez vnějšího vměšování,“ řekl Medveděv (Russia Today, Interfax-Ukrajina, 4.8.).
- Libyjský vicepremiér Avád al-Barasísí rezignoval na svou funkci. Důvodem je neschopnost vlády skoncovat s vlnou násilí. „Nemá smysl, abych byl součástí nefunkční vlády,“ oznámil Barasísí z Benghází. Libye je od násilného svržení a lynče Muammara Kaddáfího za ozbrojené podpory NATO ve stavu bezvládí. Alí Zajdánův kabinet jen imituje vládnutí. Dosud se mu nepodařilo zformovat ani funkční policii a armádu (ANSA, El Watan, SITA, 4.8.).
- Parlamentní volby v Austrálii proběhnou 7. září. Hlasování bude testem Australské strany práce (ALP), stojící včele menšinové vlády. Favoritem voleb je opoziční Liberální strana Austrálie (LPA) Tonyho Abbota. Vládnoucí Strana práce premiéra Kevina Rudda a expremiérky Julie Gillardové je zmítána vnitřními spory a ztrácí. Poslední průzkumy ukázaly, že pokud stoupenci zakladatele WikiLeaks Juliana Assangea založí politickou stranu, mohou získat až 26 % hlasů. Hlavními tématy kampaně bude stav ekonomiky, migrační politika a změny klimatu (Canberra Times, News.com.au, server polské levice, 4.8.).
- Hasan Rúhání složil v parlamentu přísahu a stal se prezidentem Islámské republiky Irán. Inaugurace se dle agentury IRNA zúčastnili hosté z 56 zemí. Těsně před zahájením ceremoniálu Rúhání přijal syrského premiéra Vaíla Halkího a ujistil ho, že „žádná síla na světě nemůže otřást spojenectvím mezi oběma zeměmi“. V inauguračním projevu zdůraznil, že „Irán principiálně odmítá jakékoli změny politických systémů cestou zahraničních intervencí“. Vyslovil se pro zlepšení spolupráce se světem, zároveň však zdůraznil, že podmínkou dobrých vztahů jsou vzájemný respekt a rovnost, nikoli diktát a sankce (IRNA, ISNA, ITAR-TASS, 4.8.).
- Syrský prezident Bašár Asad v televizním vystoupení řekl, že cesta k míru vede jen přes vymýcení terorismu. „S terorismem nelze bojovat politickými prostředky, nelze se chtít s teroristy domluvit, teroristy je třeba vymýtit. Opozice tolik podporovaná Západem a tak nenáviděná syrským národem nemá perspektivu. V očích lidí, kteří zažívají její skutky, ztratila jakýkoli kredit,“ prohlásil Asad. Kritice podrobil i monarchie Perského zálivu, které se licoměrně domáhají demokracie v Sýrii, zatímco u nich neexistují ani skutečné volby, ani skutečné parlamenty. Komentátoři připomínají, že v posledních dvou měsících dosáhla syrská armáda znatelných úspěchů v okolí Damašku i v provinciích Latakíjá a Homs (SANA, Hlas Ruska, PAP, 5.8.).
- Bombasticky ohlašované akce ke 2. výročí uvěznění expremiérky Julie Tymošenkové (za korupční kauzu), se v Kyjevě před Pečerským soudem zúčastnily necelé tři stovky lidí. Především zahraniční novináři, obyvatelé stanového městečka, kteří to berou jako dobrý džob a pak zvědaví turisté, kteří šli právě kolem. Aktivisté vypustili bílé holuby s pokřikem „Svobodu Julii“ a pak otevřeli výstavu fotografií, zachycujících expremiérku s prezidentem Obamou, kancléřkou Merkelovou i dalšími západními státníky. „To fiasko manifestace bez lidí, to je pro Tymošenkovou horší, než vězení. Nezajímá už ani vlastní,“ konstatoval poslanec Verchovnoj rady za Radikální stranu Oleg Ljaško. Politolog Michail Pogrebinskij poznamenal: „Její osvobození dnes opozice nepotřebuje. Všem vyhovuje, když je ve vězení. Mají od ní pokoj a mohou to politicky využívat pro své účely.“ Navíc do Kyjeva nastoupil nový americký velvyslanec, a tak se čeká, že bude s „kartou Tymošenková“ opět aktivně hrát (Izvestija, Obozrevatel, Segodňa, 5.8.).
- Ruský prezident Vladimír Putin a turecký premiér Recep Erdogan v telefonickém rozhovoru posoudili aktuální problémy mezinárodních vztahů včetně Sýrie a Egypta, záležitosti summitu G-20 a shodli se na uskutečnění dalšího zasedání „Rady rusko-turecké spolupráce vyšší úrovně“ na podzim v Moskvě. Rozhovor se uskutečnil z iniciativy turecké strany (ITAR-TASS, Vesti, Hürriyet, 5.8.).
- Die Linke nabídla SPD možnost vytvoření společné koalice se Zelenými po volbách v září a vyjádřila připravenost ke kompromisům. Jako otázky, které nepodléhají dohodám, vyčlenila minimální mzdy, minimální důchody, zdanění nejbohatších a mírovou politiku země. Politici SPD ale výzvu odmítli, byť vědí, že jedině tak by mohli obsadit kancléřský post. “Die Linke není partner, s nímž bychom mohli řídit 82miliónovou zemi,“ prohlásil šéf parlamentního klubu SPD Frank-Walter Steinmaier. Ve volbách do Bundestagu před 4 lety získala Die Linke mimořádných 11,9 % hlasů a předčila i Zelené. Nyní jí průzkumy dávají 7 – 8 % (ZDF, Der Spiegel, 6.8.).
- Ázerbájdžán a Turecko mohou v budoucnu sjednotit své armády, konstatoval člen parlamentního výboru pro bezpečnost a obranu Milli Medžlisu Zachíd Orudž. „Oba státy mají společný pohled na regionální problémy i otázky bezpečnosti. Spolu s posilováním ekonomických, politických a diplomatických vazeb, budují i pevné svazky vojenské,“ řekl Orudž a dodal, že spolupráce musí být založena ne na schématu „Jeden národ, dva státy“, ale „Jeden národ, jedna armáda“. Ruští analytici už bijí na poplach. Spojení armád Turecka a Azerbájdžánu podle nich může změnit poměr sil v Eurasii, oslabit ruské pozice na Kavkaze i přístup země k jižním mořím. Zřejmou souvislost má i nedávné oznámení prezidentů Arménie a Iránu, že se rozhodli upevnit tradiční pevné přátelství a povýšit spolupráci obou zemí na ještě vyšší úroveň (UNIAN, Rosbalt, Trend.az, Fondsk.ru, 6.8.).
- Generální tajemník ÚV KS Vietnamu Nguyen Phu Trong se v pondělí v Hanoji setkal s čínským ministrem zahraničí Wang I a společně posoudili mezinárodní problémy i otázky vzájemných vztahů. Trong uvedl, že rozvoj vzájemných vztahů patří k prioritám vietnamské diplomacie. Obě země by měly usilovat o upevnění vzájemné spolupráce a na základě principů a dohod o řešení námořních problémů dobře vyřešit spory na moři. Wang I konstatoval, že Čína i Vietnam mají stejné strategické cíle a společné zájmy. Měly by proto usilovat o posílení vzájemné důvěry a prohloubení přátelství mezi lidem obou zemí (Sin-chua, cri, 6.8.).
- Minutou ticha si 50 tisíc lidí v Mírovém parku japonského města Hirošima připomnělo 68. výročí svržení první atomové bomby. Zvony v 8.15 místního času ohlásily okamžik, kdy americký letoun Enola Gay shodil atomovou pumu a změnil město v jaderné peklo. O tři dny později postihl stejný osud obyvatele Nagasaki. O život přišlo celkem přes 200 tisíc lidí. „Atomová zbraň je nejhorší výplod lidského ducha, nelidská zbraň a symbol naprostého zla,“ řekl starosta Hirošimy Kazumi Macui (Kjodó, ČTK, 6.8.).
- Ve stejný den Japonsko představilo svoji největší válečnou loď od II. světové války. Jde o obří torpédoborec s palubou o parametrech mateřské letadlové lodě. Má 250 m dlouhou ranvej a může nést až 14 vrtulníků. Čínští odborníci jsou přesvědčeni, že ponese i stíhače s kolmým startem. Komentáře si všímají, že loď byla spuštěna na vodu v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, vyvolaného sporem o souostroví Senkaku ( Tiao-jü), na které si činí nárok i Tchajwan. Obavy vyvolávají i snahy nového japonského premiéra Šintó Anebo změnit ústavu, která dosud umožňuje nasazení ozbrojených sil pouze k obranným účelům (NHK, AP, TASR, 6.8.).
- Jakkoli Kypr už není v popředí mediálního zájmu, krize v zemi se prohlubuje. „Podle čerstvých údajů CYSTAT je počet lidí bez práce nejvyšší od r. 1994, kdy se údaj začal evidovat. Míra nezaměstnanosti vzrostla během roku o 32 % a zasahuje 15,9 % práceschopného obyvatelstva (Politis, Bankier.pl, 6.8.).
- Nový íránský prezident Rúhání vyjádřil vážný zájem vyřešit spory se Západem ohledně jaderného programu cestou seriózního dialogu. “Bude-li dobrá vůle i z druhé strany, můžeme problém rychle vyřešit. Právo Iránu obohacovat uran však nemůže být předmětem rozhovorů. Na mírové využití jaderné energie má právo každá země,“ řekl Rúhání. Jeho ochotu ke konstruktivnímu jednání ocenil ruský MZV Sergej Lavrov. Během návštěvy Itálie podpořil pokračování dialogu namísto stupňování ultimat (Reuters, IsraLand, APA, 6.8.).
- Americký prezident Barack Obama v úterý potvrdil, že pojede na zářijový summit G-20 do Petrohradu. Zda se předtím sejde s prezidentem Vladimírem Putinem, však nepotvrdil. Dal najevo, že ho rozhodnutí Moskvy ohledně udělení politického asylu Snowdenovi zklamalo, nevidí však důvod, aby to výrazněji zkalilo vztahy s Ruskem. Washington také potvrdil, že plánované schůzky ministrů zahraničí a obrany obou zemí se v pátek v USA uskuteční (AP, NBC, RIAN, ČTK, 6. a 7.8.).
- V důsledku eskalace napětí po vraždách opozičních levicových lídrů Šukrí Bilajda a Muhammada Brahmího zastavil tuniský parlament v úterý večer svou činnost. Předseda Mustafá bin Džafar prohlásil, že se práce obnoví, až islamistická vláda a sekulární opozice začnou seriózně jednat. Vládnoucí islamistická strana an-Nahdá to označila za pokus o převrat. Před parlamentem už deset dní demonstrují lidé a žádají demisi vlády a nové volby. Mezi nimi je i 60 opozičních poslanců, kteří se vzdali svých křesel (AFP, BBC, TASR, 7.8.).
- KLDR dnes oznámila, že opětovně otevírá průmyslovou zónu Kesong a zajistí bezpečnost jihokorejských pracovníků v zóně. Oznámení přišlo krátce poté, co Jižní Korea vyjádřila záměr kompenzovat ztrátu svých firem, což mohlo být vnímáno i jako smíření se s uzavřením průmyslového parku. Experti odhadují ztráty jihokorejských podniků na 943 mil. dolarů, sama vláda hovoří o 634 milionech. Kesong byl uzavřen letos v dubnu jako reakce KLDR na velké vojenské cvičení USA a Jižní Koreje v bezprostředním sousedství severokorejských břehů a nové sankce (KCNA, Hlas Ruska, cri, 7.8.).
- Podle prognózy ZUS se počet obyvatel země, nedojde-li k obratu od nízké porodnosti, do roku 2060 sníží z dnešních 38,3 na 30,56 miliónu. Polsko bude zároveň markantně stárnout. „Demografický vývoj bude hlavní bariérou rozvoje Polska ve XXI. století,“ říká známý ekonom Stanislav Kluza a varuje, že nebude-li vláda investovat do podpory porodnosti a rodiny, hrozí zemi demografická pohroma (TVP, rp.pl, 7.8.).
- Vztahy s Vietnamem jsou pro Rusko jednou ze zahraničněpolitických priorit, uvedl ministr obrany Sergej Šojgu během jednání se svým protějškem Phung Quang Thanhem v Hanoji. „Považujeme vaši zemi za strategického partnera a dlouholetého přítele,“ zdůraznil Šojgu. Oba ministři oznámili odhodlání posilovat spolupráci v celé šíři vojensko-politických a vojensko-technických vztahů, mj. v oblasti přípravy vietnamských důstojníků na ruských vojenských školách. Vietnam patří i k největším importérům ruských zbraní (RIAN, RT, Fondsk.ru, 7.8.).
- KPU se obrátila na orgány činné v trestním řízení s výzvou potrestat pachatele, kteří zničili pamětní desku partyzánského velitele Sidora Kovpaka ve městě Jaremče v Ivano-Frankovské oblasti. „Vandalové z hnutí Trojzubec Stepana Bandery musí být potrestáni a památník obnoven,“ stojí v prohlášení. 4. srpna v Jaremče napadli aktivisté strany Svoboda akci KPU za jejího lídra Petro Symonenka k 70. výročí Karpatské operace, které velel právě Kovpak – jeden z organizátorů partyzánského boje na Ukrajině v letech Velké vlastenecké války. Dva dny nato členové hnutí Trojzubec zničili pamětní desku (ITAR-TASS, Interfax-Ukrajina, 7.8.).
- Bílý dům zrušil plánovanou schůzku Baracka Obamy s Vladimírem Putinem před summitem G-20 počátkem září. „Rozhodnutí USA jsme rozčarováni,“ řekl pomocník prezidenta Jurij Ušakov, „ukazuje to, že Spojené státy stále nejsou schopny budovat vztahy s ostatními na rovnoprávném základě.“ Není to ale první případ odložení návštěv ve vzájemných vztazích. Putin loni v květnu, těsně po svém zvolení, v období sestavování vlády, odmítl účast na summitu „osmičky“ v USA a vyslal tam premiéra Medveděva. V září nepřijel Obama na summit Asijsko-tichomořské ekonomické spolupráce do Vladivostoku z důvodu předvolební kampaně. Asi nejdramatičtější bylo obrácení letadla premiéra Jevgenije Primakova nad Atlantikem během letu do USA v březnu 1999, když NATO začalo bombardovat Jugoslávii (ITAR-TASS, Izvestija, rg.ru, NBC, 7. a 8.8.).
- Znovuzvolený prezident Zimbabwe Robert Mugabe plánuje spuštění burzy s akciemi, na které budou ovšem obchodovat jen rodilí Zimbabwané. Vláda a místní akcionáři převezmou minimálně 51 % akcií těžařských firem převážně z JAR. Firmám nebude vyplacena žádná kompenzace a pokud některá z firem odmítne předat požadovaný počet akcií, stát jí zruší licenci na těžbu. „Co se týká přírodních zdrojů, Zimbabwané prostě nebudou platit za to, co je jejich. Co jsme slíbili voličům, splníme,“ řekl ministr Kasukawere. Nerostné bohatství země tvoří především platina a zlato a představuje 71 % celkového exportu (AP, Guardian, iDNES, 8.8.).
- Televize al-Arabíjá dnes s odvoláním na povstalecké zdroje uvedla, že prezident Bašár Asad během cesty do mešity přežil raketový útok na svou kolonu. Syrská média to popřela a odvysílala záběry z jedné z mešit, kde za Asádovy účasti probíhala modlitba ve svátek íd-al-fitr, který následuje po skončení měsíce ramadán. Ministr informací Umrán Zoubí konstatoval: “Tato zpráva je absolutní lež“ (SANA, ITAR-TASS, ČTK, 8.8.).
- Podle průzkumu Homo Homini by voby v Polsku vyhrála sociálně a národně orientovaná strana Právo a spravedlnost (PiS) ziskem 35 %, před vládnoucí Občanskou platformou (PO) s 24 %. Zatímco PiS před 4 měsíci dohnala výraznou ztrátu a její preference narůstají, silně „proevropsky“ orientovaná PO trvale ztrácí. SLD může počítat s 15 % a během letošního roku její potenciál narostl o polovinu, PSL stále balancuje na hranici vstupu do Sejmu s 5 %. Ostatní strany včetně Hnutí Palikota (angažuje se v něm exprezident Kwasniewski) a pravicového Solidárního Polska by se do parlamentu nedostaly (gazeta.pl, Wprost, 8.8.).
- Řecký statistický úřad zveřejnil údaje o nezaměstnanosti v měsíci květnu. Míra nezaměstnanosti oproti dubnu vzrostla o 0,6 % a dosáhla rekordních 27,6%. Ve věkové skupině mladých do 24 let dosahuje závratných 64,9 %. Řecko realizuje „ozdravný plán“ nařízený EU (Kathimerini, To Vima, PressEurop, 8.8.).
2013-08-09 00:00:00