Robert Reich byl za Clintona ministrem práce. Time Magazine ho zařadil mezi deset nejlepších amerických ministrů 20. století. Roky přednáší veřejnou politiku na University of California v Berkeley. Pár knih mu vyšlo i česky. Jeho film Nerovnost pro všechny (Inequality for All) bude mít premiéru koncem září.

Velký Detroit zahrnuje jedny z nejbohatších amerických lokalit

Robert Reich byl za Clintona ministrem práce. Time Magazine ho zařadil mezi deset nejlepších amerických ministrů 20. století. Roky přednáší veřejnou politiku na University of California v Berkeley. Pár knih mu vyšlo i česky. Jeho film Nerovnost pro všechny (Inequality for All) bude mít premiéru koncem září

Právě nahlédl i skandálního pozadí bankrotu, do nějž se propadl Detroit:

“Dosud největší krach amerického města” je i “fiaskem politických jednání, jak by se o finanční oběti měli podělit věřitelé města, jeho zaměstnanci a lidé, jimž město platí penze coby svým dřívějším zaměstnancům”. Než by se ti všichni “dohodli mezi sebou, žádají o to soud”.

Ve hře je však i “mnohem vážnější téma”. Bere si slovo “napříč Amerikou”. Lidé se v ní “víc, než kdy dřív, segregují podle příjmu”. Ještě “před čtyřiceti lety byla většina měst (Detroit nevyjímaje) mixem bohatých, střední třídy i chudé populace”. Teď to však “každou z příjmových skupin táhne k životu separé od všech ostatních”. Ve “svém vlastním městě”. S “jeho daňovými zdroji” – a “filantropií”, živící buď “špičkové školy, oslnivé parky, bleskově reagující bezpečnost, efektivní dopravu a ostatní prvotřídní služby”, anebo “naopak úděsné školy, ohavné parky, obrovskou kriminalitu a služby třetího ranku”.

Země se zmocňuje “geopolitická separace”: “být dnes v Americe bohatý znamená nepřijít do styku s nikým, kdo bohatý není”.

Detroit je “zoufale chudým ostrovem většinou černé pleti, pustnoucím uprostřed moře relativního blahobytu, který je většinově bílé pleti. Jeho předměstí patří k nejbohatším lokalitám v zemi. Například Oakland je čtvrtým nejbohatším okresem Spojených států s miliónem a vice obyvateli. Velký Detroit – zahrnující i předměstí – patří mezi pět nejvýše postavených finančních center, čtyři nejdůležitější střediska high-tech profesí a dva největší zdroje talentů v oboru architektury a inženýringu.”

Medián “ročního rodinného příjmu v Birminghamu – tedy hned za hranicemi Detroitu – činí 94.000 dolarů; v blízkých Bloomfield Hills – stále uvnitř detroitské metropolitní zóny – víc než 150.000 dolarů”. Zato ve ”vnitřním Detroitu je to kolem 26.000 dolarů”. “Nezaměstnanost je děsivě vysoká”. “Jeden ze tří občanů živoří v chudobě”. “Zbídačelá je víc než polovina dětí”. Jen mezi roky 2000 a 2010 “přišel Detroit o čtvrtinu populace” –  “na předměstí se přestěhovala i střední třída”.

Nechala po sobě město s “nemovitostmi vyzáblé hodnoty, zpustlým okolím, prázdnými budovami, mizernými školami, obrovskou kriminalitou a dramaticky zmenšenými rozpočtovými zdroji. V posledních pěti letech byla uzavřena více než polovina městských parků. Čtyřicet procent veřejného osvětlení nefunguje.”

V “moderní Americe” toho stale víc “záleží na tom, kudy vede hranice a kdo je uvnitř a kdo za ní”. S kým ještě vůbec “sociální smlouva počítá”. I Detroit má totiž “dost peněz na to, aby všem svým občanům poskytl adekvátní, ne-li dobré veřejné služby”, aniž by kvůli tomu “musel zbankrotovat”.

“Politicky” se to však “rovná otázce, zda by se blahobytnějším čtvrtím Detroitu chtělo ze svých daní dotovat chudý intravilán, a pomoci mu tak se odrazit ode dna”. Tak  “nemístné otázce se však bohatší čtvrti s gustem vyhnou. ´Jejich´ město trable nemá. To jen to druhé – zvané Detroit.”

Je to “v zásadě totéž, jako když se banka z Wall Street zbaví svých špatných aktiv, prodá je za zbytkovou cenu a odepíše ztrátu. Tady je ale řeč o lidských bytostech, a ne o finančním kapitálu. A nadcházející výprodej pravděpodobně povede k ještě horším komunálním službám, mizernějším školám a větší kriminalitě pro ty, kdo ve městě Detroit zůstanou.”

V “éře expandující nerovnosti je to způsob, jímž bohatší Američané odepisují ty chudé”.

Robert Reich byl za Clintona ministrem práce. Time Magazine ho zařadil mezi deset nejlepších amerických ministrů 20. století. Roky přednáší veřejnou politiku na University of California v Berkeley. Pár knih mu vyšlo i česky. Jeho film Nerovnost pro všechny (Inequality for All) bude mít premiéru koncem září.

2013-07-22 00:00:00