Paul Craig Roberts: 11. září jako americký skandál
Paul Craig Roberts
Veterán horních pater moci o její zhoubné nemoci
Tragédie 11. září 2001 nekončí smrtí těch, koho v budově WTC zastihla, ani hasičů a všech ostatních, koho tam ochromily toxické látky, píše Paul Craig Roberts, Reaganův náměstek ministra financí a šéfprojektant reaganomiky.
„Nová generace Američanů se už třináct let rodí do mýtu kolem 11. září, s jehož přičiněním Amerika zmutovala ve válečnicko-policejní stát.“ Jako „generace, narozená do podezíravého opovržení muslimy“, „policejního státu, rušícího soukromí a ústavní garance“, „permanentní války, zatímco na potřeby občanů není“. Do „společnosti, vytlačující pravdu donekonečna omílanou lží“.
„Oficiální story hlásá, že hrstka mladíků ze Saúdské Arábie, vyzbrojených jen noži, porazila 11. září 2001 nadutý stát národní bezpečnosti a jediné globální supervelmoci.“ A celá „americká státní bezpečnost tak zůstala naprosto bezmocná“ vůči „největšímu ponížení, jaké kdy potkalo zemi, vydávající se za velmoc“.
„Ze všeho, o čem stát národní bezpečnosti je, nefungovalo ten den zhola nic. Zkolaboval kompletně. Poprvé v dějinách nedostalo vojenské letectvo do vzduchu jediný stíhač. Selhala Rada národní bezpečnosti. Selhalo jak šestnáct špionážních agentur Spojených států, tak ty ze zemí americké NATO i Izraele. Selhalo řízení letového provozu. Letištní bezpečnost selhala čtyřikrát v jeden jediný den. Pravděpodobnost tolika selhání takového kalibru se rovná nule.“
„Stát se něco podobného doopravdy, Bílý dům, Kongres i média si garantovaně vynutí vyšetřování. Řídící posty, hnané k odpovědnosti. Padající hlavy.“
„Bílý dům vyšetřování, požadované pozůstalými, sabotoval celý rok.“ Až pak dal dohromady „kolekci z politiků, kteří vyslechli a zapsali vládní verzi“. „Předseda, místopředseda i právní poradce Komise 11. září prohlásili, že relevantní údaje nedostali, byli krmeni lží a ´komise vznikla proto, aby nic nevyšetřila´. Za největší bezpečnostní selhání v celých dějinách nedostal nikdo ani padáka.“
Washington vyložil 11. září tím, že „Americe policejní stát scházel“. „Patriot Act, sepsaný pro tuto příležitost předem, schválili kongresoví idioti obratem. Exekutivě nadělil nezávislost na právu i Ústavě. Navazující kroky vnutily ´zemi svobodných lidí´ policejní stát.“
Za viníka byl označen „Usáma bin Ládin, karta CIA umírající na selhání ledvin“. On sám přitom podíl 11. září výslovně popřel. „Po následujících deset let byl z Usámy bubák, jímž Washington zdůvodňoval vraždění bezpočtu muslimů.“
„2. května 2011 přišel Obama s tím, že bin Ládina zabily v Pákistánu US Navy SEALs. Očitá svědectví verzi Bílého domu odporují. Bin Ládin je jedinou postavou dějin, žijící po selhání ledvin ještě deset let. Tam, kde se údajně skrýval, by se dialýzy nedočkal.“
Tým elitních SEALs, co ho prý sprovodil ze světa, „zahynul za záhadných okolností v Afghánistánu pár týdnů nato. Tisíce námořníků z mateřské letadlové lodi, z níž měl být shozen do Indického oceánu, psaly domů, že se tu žádný pohřeb nekonal.“
„Pohádka o tom, jak Seal Team Six zabil bin Ládina,“ „zbavila ´válku proti teroru´ všeho, čím jí vázal ruce“. „Washington prahnul po útoku na Libyi, Sýrii a Írán, země, o nichž se ví, že tam žádné bin Ládinovy filiálky nebyly.“ „Padělky bin Ládinových videonahrávek, na nichž se zjevoval s čím dál mladší, ztratily v odborných kruzích punc věrohodnosti.“
Že se budovy Světového obchodního centra, tak jak to líčí vládní verze, zřítit prostě nemohly, doložily tucty prominentních expertíz. Byl by to totiž „jediný případ v celých dějinách, kdy se trojice mrakodrapů poroučela díky požáru o nízké teplotě“. Když „Bílý dům nezávislé vyšetřování očividně zablokoval, že jde o krycí legendu, už bilo do očí“.
„Fyzikové, chemici, architekti, inženýři i ti, kdo na místě vypovídali jako první, poskytli za 13 let masu důkazního materiálu, vyvracející oficiální verzi zřícení mrakodrapů od samého základu.“ O to víc čelí atakům „neodborníků, předhazujících odborníkům, že šiří ´konspirační teorie´. Advokáti vládní story tak jinými slovy ani nemají po ruce fakta, o něž by se opřeli. Vynahrazují si to nálepkováním.“
„Američané, narození po 11. září, přišli na svět v jiné zemi než my ostatní. Ústavní vládu nezažili, a proto ani neví, oč přišli.“ 11. září poskytlo alibi „kardinální mutaci vládní moci a jejího poměru k americkému lidu.“ „Nadvládě výkonné moci“, zbavené ústavních zábran, která už „účty nikomu ani neskládá“.
Habaďůra vlastních služeb se vyklubala i z „dnes už pozapomenutých útoků antraxem“. Aféra propukla v říjnu, jen pár týdnů po 11. září. Proč antrax dorazil právě tam, kde jednou ranou zabil i jiné mouchy, zdokumentoval profesor Graeme McQueen v knize, vydané letos pod názvem Podvod s antraxem, ročník 2001 (The 2001 Anthrax Deception). Adresáty tajuplných balíčků byli dva senátoři za Demokratickou stranu - Thomas Daschle a Patrick Leahy – nejenergičtější odpůrci legislativního převratu, prosazovaného tandemem Bush-Cheney. Antrax byl líčen jako akce „muslimských teroristů“, majících prý na svědomí 11. září. Několik zaměstnanců jiných institucí skutečně zabil. Odbojní senátoři stáhli chvost.
„Později se však ukázalo, že antrax byl onoho jedinečného typu, vyráběného výlučně vládními vojenskými kapacitami Spojených států.“ Frapantní trapas se horečně pídil po obětním beránkovi. Odnesl to Bruce Edwards Ivins, zaměstnanec příslušné státní laboratoře. Křivé obvinění ho zlomilo a spáchal sebevraždu. „Jeho kolegové neuvěřili prolhané vládní verzi vůbec v ničem.“ Jedinou „pohnutku či labilitu, které by podobný krok vysvětlovaly, neindikovala ani Ivinsova minulost“.
Podraz, metoucího stopy pravých viníků, si původně vyhlédl Stevena Jay Hatfilla. Ten ovšem nervy neztratil a křivé obvinění vyvrátil. Vláda ho musela odškodnit pěti milióny dolarů. „Spravedlnost existuje jen za hranicemi Spojených států. Ve Spojených státech byste ji hledali marně.“
„Většina Američanů nemá tušení, jak moc federální vláda drží experty, schopné vyvrátit její pohádky, pod krkem. Ve vládní verzi, proč se tři budovy Světového obchodního centra zřítily, není s to uvěřit jediný fyzik. Na amerických univerzitách jsou však katedry fyziky na federálních penězích těžce závislé. Fyzik, který vysloví nahlas, co má na srdci, tak neohrožuje jen kariéru svou, ale i všech svých kolegů. Fyzik Steven Jones, který o tom, že k destrukci tří budov WTC bylo použito termitu, promluvil jako první, musel přistoupit na rozvázání poměru s vlastní univerzitou, jinak by přišla o prostředky z federálního rozpočtu.“
V soukromém sektoru to není o nic lepší. Na „architekty výškových budov a statické inženýry, netající se pochybami o vládní verzi, pohlížejí potenciální klienti jako na advokáty muslimů a cvoky, propadlé konspiračním mrákotám. Jejich klientům odborné poznatky, potřebné k věcné analýze, logicky chybí, zato jsou ovšem indoktrinováni ustavičnou, permanentní repeticí verze, že 11. září napadl Ameriku Usáma bin Ládin. Díky indoktrinaci jsou vůči faktům imunní.“
„Lež o 11. září žije už 13 let. Milióny muslimů tu lež zaplatily svým životem, záhubou či rozpadem svých rodin.“ Zato „většina Američanů s tím, že jejich vláda díky lži, jíž kamufluje své vlastní kroky, zpustošila v tažení za světovládu Washingtonu sedm zemí, nemá sebemenší problém“.
Tím větší respekt zaslouží ti, kdo si čest, rozum a svědomí neamputovali. Roberts je nasazuje s kuráží a intelektuální převahou, zasluhujícími poklonu až k zemi.