Michail Chazin: Rezignace globálních elit?

Po Afghánistánu – Irák. Po Iráku – Libye. Po Libyi – Sýrie. Po Sýrii – Mali. Kdo je na řadě teď? Alžírsko? Nebo snad opravdu Írán? Seriál brutálních ataků na práva - mezinárodní i všechna lidská - však živí i jeden optický klam. Nad jeho pozadím se zamýšlí Michail Chazin, jeden z nejproduktivnějších ruských intelektuálů.

Ještě na prahu roku 2011 - píše v rezumé toho loňského – hýřily “finanční elity historickým optimismem”. Vůlí “nejenom oktrojovat světu pravidla hry”, ale “vzít na sebe i odpovědnost” za jejich prosazení. To se však začalo dramaticky měnit už koncem roku. Týž trend loni gradoval dál. Markantně se to promítá i v prognóze do roku 2030, sepsané holportem amerických zvláštních služeb. Scénářů skicuje hned několik. V mnohém se navzájem rozcházejí. Se zachováním globální dominance USA však nepočítá ani jeden.

Chazin v tom vidí známku tektoničtějšího zvratu. Právě jím se, víc než čím jiným, podle něj zapíše rok 2012. Americké a globální elity – píše ve své novoroční inventuře – se už v tichosti zříkají odpovědnosti za to, kudy se řítí svět. To není jen “převratná událost”. Je to naprosto “radikální změna”. Zasahuje samy civilizační determinanty.

To ovšem nemá obdoby – zdůrazňuje Chazin - minimálně od zrodu křesťanství. Pak už tu nikdy nechyběla aspoň jedna síla, aspirující na právo i potenci určit azimut. Jemu vždy kolíkovala na míru i “pravidla hry”. “Západní projekt” na to rezignuje ještě dřív, než skončil oslavy pádu toho “konkurenčního, ´rudého´”.

Precedens proto nemá ani vakuum, které to otevírá. A tím i rozpětí mezi šancemi a riziky. Křídla může tím snáz dostat i čirá živelnost. “Projekty” neprůchodné a priori, ergo i “pokojné” jen výjimečně. O to výš to zvedá nároky na ty, jež uspět mohou a měly by.    

Masa chaosu, expandujícího světem, narůstá exponenciálně. Jak toho, co rodí sama absurdita dnešních poměrů. Tak toho, z nějž trčí sláma cynické inscenace. Je však i ten – všude a pokaždé – opravdu “řízeným chaosem”? Tak hravou loutkohrou, jak to líčí některé z jeho “mozkových trustů” (např. šéf STRATFOR George Friedman – viz Knihovna ) Anebo rychle roste i zóna, vydaná chaosu v pravém  smyslu?

Chazin je známý provokatér. Témata otevírá s gustem, už když se jeví jako z jiného světa. S prognózou světové hospodářské krize to bylo navlas stejně. Popsal ji o pět let dřív, než propukla (viz Knihovna). Slyší dnes jenom “trávu růst”? Anebo vidí dál, než je v kraji módou, i tentokrát?