Chelsea Gilmourová: Byznys a udatná zlatokopka

Hillary trumfuje i republikánské dinosaury

„Clintonová za projevy, dlouhé 30 minut až hodinu, inkasovala v průměru 100.000 až 325.000 dolarů. Spoustu placených proslovů pronesla pro Wall Street, farmaceutické giganty, technologické i jiné firmy, zainteresované ovlivnit politiku vlády.“

Píše Chelsea Gilmourová na consortium.news. A dokládá to i per partes. Od Qualcomm Inc. to bylo přes 300.000 dolarů, od Biotechnology Industry Organization 335.000, National Automobile Dealers Association 325.000, firmy Cisco 325.000, eBay 315.000 či společnosti Nexenta Systems, Inc. rovných 300.000 dolarů. „Ty sumy se rovnají šestinásobku průměrného celoročního příjmu Američana ze střední třídy.“

Madam Hillary, dodává autorka, v tom samozřejmě zdaleka není sama. Parádně si přilepšil třeba i Jeb Bush. „Za těch samých 14 měsíců od ledna 2014 do března 2015 vydělal 1,8 miliónu dolarů.“ A to za „43 placených projevů ve Spojených státech i v zahraničí (Londýn, Praha, Toronto a Punta del Este v Uruguayi). Jeho průměrný honorář za proslov však dělal 42.500 dolarů, necelých 20 % průměrné sumy, inkasované Clintonovou.“

Neflákala se ani hlava rodiny. „Bývalý prezident Bill Clinton pronesl od ledna 2014 do května 2015 projevů 53 a inkasoval za ně 13,3 miliónu dolarů. Nejvíc za jeden proslov to bylo 6. a 7. března 2014, kdy dostal po 500.000 dolarech od Bank of America v Londýně, resp. od Kessler Topaz Meltzer and Check LLP v Amsterdamu.“  

Washington Post to zkompletoval od roku 1974, kdy Clinton kandidoval poprvé do Kongresu. Celkově mu to pro manželský pár – včetně „příspěvků na charitu“ – vyšlo na víc než 3 miliardy dolarů.

New York Times daly slovo i opačnému pólu. Jistému Johnu Wittnebenovi. Ten si nad balíkem, který madam pukrlaty před zazobanci nakřečkovala, neodpustil i pár jadrných slov a příznačné srovnání: zatímco jí to vydělávalo milióny i za „Velké recese“, on sám za ní přišel o 40 procent penzijním účtu. A to právě díky „těm samým šéfům, co podle něj mají sedět za katrem“. „Co vše ze samé nenažranosti nadělali, se ví a mě to poškodilo.“

Velkorysost, s níž žraloci, dvojnásob teď před volbami, přisypávají právě madam Hillary, sahá až do doby, kdy zemi vládl její manžel. Clintonova „ekonomická politika šla zájmům Wall Street na ruku ´neoliberalismem´“.  Coby „směskou vládní deregulace finančního průmyslu a dohod o ´volném obchodu´, vedoucích americké korporace k vývozu práce ve výrobě do zahraničí.“

Ty na tom pohádkově vydělaly. Pak ale „roku 2000 praskla internetová bublina“ A „roku 2008 se sesypala Wall Street“. „Milióny Američanů to zaplatily ztrátou zaměstnání, úspor i střechy nad hlavou.“   

Že Clintonová lobbuje za Wall Street, nijak neskrývá ani Washington Post. Škála „korporátních zájmů“, které to umí ocenit, je však pestřejší. Obzvlášť silně jí to pudí – „navzdory manželovu reformnímu zákonu z let 1993 – 1994, který se nepovedl“ – ke korporacím ze zdravotnictví a farmacie. Tady „měla 10 placených projevů a inkasovala za ně celkem 2,3 milióny dolarů.“ Vedle už zmíněné Biotechnology Industry Organization to bylo kupř. i v Drug, Chemical and Associated Technologies, Cardiovascular Research Foundation či Advanced Medical Technology Association.

„Téměř 38 procent z osobního jmění Hillary Clintonové, rovnajícího se aktuálně 31,3 miliónu dolarů, do něj přiteklo za krátkou dobu od chvíle, Clintonová za projevy, dlouhé 30 minut až hodinu, inkasovala v průměru  100.000 až 325.000 dolarů. Spoustu placených proslovů pronesla pro Wall Street, farmaceutické giganty, technologické i jiné firmy, zainteresované ovlivnit politiku vlády.“

kdy odešla ze Státního departmentu, do začátku prezidentské předvolební kampaně.“

Kdo za ní stojí, to ilustruje jako na dlani. To, že za svá často jen půlhodinová moudra inkasuje mnohem víc, než pretendenti z republikánského tábora, je signál o to pozoruhodnější. Jak preferencí kruhů, které jsou v Americe reálným suverénem, tak jejich očekávání, spojovaných právě s madam Hillary.  

V čem že spočívá „přidaná hodnota“ floskulí, jimiž jejich sezení oblažuje, se neví a nikdo to ani nenastoluje. „Brát za projevy takové honoráře“ je už „na štíru s vládní etikou“. Největší „výzva“ však na madam Hillary teprve číhá. A sice jak „americké voliče ze střední a dělnické třídy přesvědčit, že právě ona bude jejich mluvčím, a ne zájmů Wall Street a jiných korporací“.