Valentin Katasonov: Mozaika rekordního manka

Bludný kruh už jen na dluh řečí konkrétních čísel

Zadluženost Ameriky eviduje Federální rezervní systém. V říjnu oznámil, že ji znovu reviduje. O 2.700 miliard dolarů nahoru. Z 59.400 na 62.100 miliard. Pod šminky jim nahlíží profesor Valentin Katasonov:  

Ve „vztahu k ročnímu HDP jde o růst z 330 na 350 procent“. A to přitom Fed klíč, jímž ho vyčísluje, i tentokrát „kreativně pozměnil“. Ještě blíž k podstatě míří jiná statistika – čím je dnes americký dluh kryt. V případě většiny jednotlivých států Unie je i dnes menší, než jejich aktiva. Federální bilance to bere cvalem opačným směrem: „Aktiva federální vlády se v letech 2010-2015 zvýšila o 280 miliard dolarů, zatímco dluhy – o skoro 4 tisíce miliard. V polovině roku 2015 tak čistý dluh federální vlády činil 11.250 miliard dolarů oproti 7.840 miliardám v roce 2010. Jestliže v tomto roce byly její dluhy větší než aktiva 3,56 krát, pak v roce 2015 už 4,47 krát. Prizmatem finanční bilance, platné pro firmy, je vláda USA beznadějný bankrotář. A s insolvenční procedurou se mělo začít už dávno.“

Výkazy, s nimiž chodí na trh Fed a americké Ministerstvo financí – a kulantně je přetřásá i český mediální „mainstream“ – jsou přitom bohorovně selektivní. O jiných položkách, z nichž se dluhová past země skládá – natož jejich „krytí“ - většinou zarytě mlčí. Katasonov se proto napřed prokousal oficiální statistikou aktiv, která americké dluhy jistí. Jejich mozaiku posbíral takto: 3.240 miliard dolarů – majetek federální vlády, 10.000 miliard – států Unie a komunální správy, 30.220 miliard – všech amerických domácností, 12,090 miliard – „nekorporátního nefinančního sektoru“ a 200 miliard v případě toho „nekorporátního finančního“. Celkem tedy 55.570 miliard – a jen zhruba 89 procent vykazovaného dluhu.

Aktiva amerických korporací se evidují samostatně. V daném případě coby jejich „tržní hodnota (kapitalizace)“. A ta je – jak to demonstroval tanec po krachu Lehman Bros. – kritériem vrchovatě vrtkavým. V polovině letošního roku ji americká statistika vyčíslila sumou 29.600 miliard dolarů. „Akcie jsou ovšem značně nadhodnoceny.“ „Trh přehřátý“ a plný „bublin“. Jsou toho plná sama americká média. Množí se dokonce hlasy, že až rupne dnešní „bublina“, skončí to ještě děsivějším mankem, než po září 2008. A tehdy se z ničeho nic „vypařily“ desítky tisíc miliard.

Do očí bijí i jiné disproporce. Například hodnotu „nefinančních aktiv“ amerických bank uvádí Fed sumou 7.460 miliard USD. „Hmotná aktiva bankovních korporací se přitom, a to i v případě velice liberálního ocenění, rovnají maximálně stovkám, a ne tisícům miliard“. Ostatně „nefinanční“ majetek všech bank, nespadajících do korporátní sféry, vyčísluje sám Fed jen sumou 16,6 miliardy USD.

Reálná aktiva „nefinančních“ korporací uvádí v sumě 22.100 miliard dolarů. Ještě roku 2010 to bylo 16.600 miliard. Tak bombastický „růst“ se investicemi doložit nedá. Je hlavně folklórem „ratingových agentur“, přihrávajících top manažerům faraónské bonusy. Jejich falzy se to však hemžilo už v roce 2010. Katasonov sleduje téma roky a velmi systematicky. Skutečnou hodnotu všeho, co patří americkým „nefinančním“ korporacím, odhaduje oproti Fedu ve zhruba poloviční výši.  

„Nefinanční aktiva“ všech amerických korporací – v „reálné ekonomice“ i kasinu té „virtuální“ – mu vycházejí v řádu 14.500 miliard dolarů.  A skutečná hodnota hmatatelných statků, jimiž disponuje celá Amerika – nejvýš kolem 60.000 miliard dolarů.

Tu ovšem nutně „diskontuje“ bilance země vůči okolnímu světu. Fed její pohledávky v zahraničí vyčísluje sumou 17.510 miliard dolarů. Závazky vůči zahraničí – 23.400 miliard dolarů. Záporné saldo - ve výši téměř 6.000 miliard dolarů – nelze, než z hodnoty aktiv americké ekonomiky odečíst. Její „reálný majetek se tak rovná zhruba 54.500 miliardám dolarů“. A právě tím a ničím jiným také Amerika kryje i všechny své dluhy. Zvládá to jen z 87,5 procent – sumy, na niž reálnou výši dluhu vykuchal Fed. A to je situace, zralá „ne-li na bankrot, pak přinejmenším na sanaci určitě“. 

Stále však bruslíme v mantinelech cifer, jak je uvádí centrální banka a fiskál. V Americe se však rojí i alternativní kalkulace. Například od týmu Ekonomické univerzity v San Diegu, vedeného profesorem Jamesem Hamiltonem. Tomu už v roce 2013 vyšel celkový americký dluh v řádu 70 tisíc miliard dolarů. Zohlednil totiž i vzájemné pohledávky a závazky státních institucí. Zadluženost Spojených států tak vyčíslil ve výši 440 procent aktuálního HDP.

Významný titul chybí i v tomto přehledu. Americký byznys člení závazky na „tržní“ („market debts“) a „smluvní“ („contract debts“). V druhém případě jde o finanční závazky, zakotvené ve smlouvách či analogických projevech právní vůle. Jejich výše však vesměs, a to často velmi citelně, fluktuuje v závislosti na vývoji úrokových sazeb. Ta, za niž jsou peníze k mání bankovním a investičním žralokům, se zatím blíží nule. Donekonečna to však nevydrží. Jen co tu Havaj Fed odpíská – a fámy věští, že je to na spadnutí – suma celkového dluhu naroste dramaticky. Dluhové lešení americké ekonomiky je enormní.   

Je tu i položka, obestíraná zvlášť pedantickým tajnůstkářstvím. A sice „sociální závazky“ („social liabilities“). Tedy „rozpočtové závazky sociálních programů“ – starobních a invalidních důchodů, zdravotní a sociální péče, podpor v nezaměstnanosti a hmotné nouzi atd. Ty všechny třeba logicky zohlednit i s adekvátním výhledem. S jejich výzkumy se roztrhl pytel úměrně „sněhové kouli, v níž se nabalují“. K nejserióznějším je řazen ten, jenž letos zveřejnil Catona Institute z Washingtonu. Celkový státní dluh USA, uvádí se tu, nečiní deklarovaných 18, nýbrž 91 tisíc miliard dolarů. Cifra, jíž ho vyčísluje Fed – řečeno se šéfem týmu profesorem Michaelem Tannerem – totiž „opomíjí nezajištěné závazky v rámci programů typu sociálního a zdravotního pojištění. A přestože v oficiálních bilancích země nefigurují, právním závazkem vlády USA jsou“. A právě ty státní dluh „v reálu navyšují na 91 tisíc miliard dolarů“.  

Amerika sedí i na ranci „finančních aktiv“. Ty Fed vyčísluje v astronomické výši 203.000 miliard dolarů (?!?). Reálné úspory se na ní podílí jen z pár procent. Zbytku se přezdívá „finanční pěna“ i mezi „banksters“. Ten galimatyáš se hemží bezpočtem „pyramid“ a „letadel“. Každá skutečná hodnota je v nich většinou započítána ne jednou, ale mnohokrát. A promíchána s obludáriem vyslovených švindlů a „zločinů bílých límečků“. Oč hůř lze jedno od druhého rozlišit, tím méně se ta navoněná bída dá považovat za „krytí“ amerických dluhů.

V případě „korporace America Inc. už nepomůže ani sanace“. Účetně vzato „je v totálním úpadku“.