Diana Johnstone: „Ledová válka“ trumfuje i „studenou“

Jak riziky globální zkázy, tak ztrátami evropské ekonomiky

Cílem Spojených států je „(1) posílit nadvládu nad Evropou zablokováním obchodu EU s Ruskem; (2) dohnat je k bankrotu a (3) zbavit se Vladimíra Putina a nahradit ho americkou loutkou typu ochlasty Jelcina“, píše Diana Johnstone.

Byla už aktivistkou protestů proti válce ve Vietnamu. Roku 2003 vydala knihu Bláznovo křižácké tažení: Jugoslávie, NATO a západní mrákoty (Fool´s Crusade: Yugoslavia, NATO and Western Delusions).  Demagogii proti Srbsku drtila natolik, že její vydání - pod tlakem sil, jimž  to sahalo do svědomí - skrečoval švédský nakladatel, který už investoval do překladu. Nic na tom nezměnily ani petice mozků kalibru Noama Chomského. Bavlnka garantovaně nečeká ani na Dianinu poslední knihu – Královna chaosu: lapálie Hillary Clintonové (Queen of Chaos: The Misadventures of Hillary Clinton). Právě ji vydává Counterpunch, z jehož portálu je i autorčin poslední článek:

„Začalo to mezinárodním setkáním o ukrajinských perspektivách na vysoké úrovni v Jaltě v září 2013.“ Jeho „ústředním tématem byla revoluce v břidlicovém plynu, s níž Spojené státy spojily naděje na oslabení Ruska“. V auditoriu, aplaudujícím americkému ex-ministru energetiky Billu Richardsonovi, nechyběli ani Bill a Hillary Clintonovi. „Washington se kojil nadějemi, že díky technologii frackingu nahradí zdroje zemního plynu, a vytlačí tak z trhu Rusko“.

„Fracking je ovšem nákladnější, než těžba ruského zemního plynu.“ „Sázkou na posvátný ´trh´ by ta intrika proto byla bez šance.“ „Žádalo si to velkou krizi, která trh rozvrátí politickými tlaky. Státním převratem z 22. února 2014, inscenovaným Victorií Nulandovou, dostaly Spojené státy, jež k moci dosadily svého agenta ´Yatse´ (Arsenije Jaceňuka) horujícího pro vstup do NATO, Ukrajinu pod svou nadvládu. Přímá hrozba, jíž to vystavilo ruskou námořní základnu na Krymu, vedla k referendu, které poloostrov, ruský historicky, vrátilo Rusku pokojnou cestou.“ Ze strany Moskvy to byla „legitimní sebeobrana“, a žádná „vojenská agrese“, jejímiž bubáky svět děsí „sbor, dirigovaný Spojenými státy“.

Zato jejich „ekonomická invaze pozornosti většinou uniká. Ukrajina disponuje největšími zásobami břidlicového plynu v Evropě. Proti škodlivým ekologickým následkům frackingu sice, tak jako lidé jiné v Evropě, demonstrovala i Ukrajina, na rozdíl od řady jiných zemí ho tu však zákony nijak neomezují. Chevron už má nohu ve dveřích.“ I s oporou v R. Hunteru Bidenovi, synovi amerického viceprezidenta, zvoleném loni v květnu do správní rady Burisma Holdings, jedničky na ukrajinském trhu těžby plynu. „Biden mladší řídí právní divizi holdingu.“ Má ovšem „přispět hlavně k jeho mezinárodní expanzi“.

Půdní bohatství Ukrajiny magnetizuje americký agrobyznys. Jeden z jeho největších žraloků, holding Cargill, expanduje obilnářstvím i sférou krmiv či produkce vajec – mj. vstupy do UkrLandFarming i černomořského přístavu Novorossijsk. Vehementně si počíná i smíšená americko-ukrajinská obchodní komora – a pod jejím křídlem korporace ranku John Deer, CNH Industrial, DuPont Pioneer či Eli Lilly & Company.

„Monsanto plánuje závod na ´geneticky nemodifikované osivo´ za 140 miliónů dolarů, mající očividně na mušce evropský trh, který se proti geneticky modifikovaným potravinám ošívá.“

2. prosince Porošenko jmenoval ministry tři cizince: Američanku, Litevce a Gruzínce. Natálii Jareškové – začínala ve Státním departmentu - svěřil řízení financí. Rezort zdravotnictví - Alexandru Kvitašvilimu, který ho u sebe doma zruinoval za totality Michaila Saakašviliho. Investiční bankéř Aivaras Abromavičius šéfuje ministerstvu ekonomiky. „Klepeta na rukou ukrajinského hospodářství zaklapla. Fracking má zelenou. Hunter Biden má zaděláno na dalšího ukrajinského oligarchu.“

Právě „o tom se však nikde nemluví“. „Kontroverzní obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou, jejíž odklad byl záminkou protestů Majdanu vedoucích ke státnímu převratu, inscenovanému 22. února Spojenými státy, ruší obchodní bariéry a potravinovým vývozům amerických korporací z Ukrajiny otevírá volný vstup do EU. Ukrajinská vláda vězí po uši v dluzích, americké  korporace to však od mastných zisků ze země s bídně placenou prací, nulovými regulacemi a úrodnou půdou neodradí. Evropské producenty obilí typu Francie hrozí levná konkurence vážně poškodit.“

„Atak rusofobního Kyjeva na jihovýchodní Ukrajinu ubíjí průmyslový sektor země, jehož trhy jsou v Rusku. Kyjevským papalášům ze západní Ukrajiny je to šumafuk.“ Právě „likvidace starého průmyslu totiž pomůže udržet mzdy co nejníž a zisky tím výš“.

Součástí scénáře je tlak na země EU, aby torpédovaly plynovod South Stream. „Srbsko, ožebračené nálety NATO i privatizací průmyslu za pár šup do zahraničí“, to ochudí o spoustu pracovních míst - i 500 miliónů euro ročně za tranzit plynu. To vše lemují i personálie, z nichž se zvedá kufr. Juščenko - „vítěz ´oranžové revoluce´ z roku 2004“ - dostal post v „poradním grémiu“ Western NIS Enterprise Fund, dotovaného z amerických vládních zdrojů. V čele správní rady stála právě Natálie Jareško, teď zase ukrajinská ministryně financí.

José Manuel Barroso – „někdejší ´maoista´ z dob, kdy se ´maoismus´ stavěl na zadní Sověty podporovaným osvobozeneckým hnutím v portugalských koloniích v Africe“ a donedávna statutární šéf bruselské centrály EU – zase vyvíjel nátlak na bulharskou vládu, aby projekt South Stream zablokovala. „Maoistovi“ ve výslužbě pak kvačil na pomoc sám John McCain, maskot zvlášť jurodivé „strany války“.

Gazprom je démonizován coby „politická zbraň“, jíž Putin „´tyranizuje´ Evropu“. „Jediným důkazem přitom je, že Rusko opakovaně žádá Ukrajinu, aby mu uhradilo účty za plyn, které jsou dávno po splatnosti.“ Zrušení projektu South Stream, mající „trestat“ Rusko, poškozuje i Itálii a řadu dalších evropských zemí. „Papaláši i média EU však to vše vesměs kladou za vinu Putinovi.“

Být pro něj ropa a plyn skutečně „politickou zbraní“, mohl to, že náhradu za South Stream nabídl Turecku, využít k tlaku na změnu Erdoganovy politiky, usilující o svržení Bašára Asada. Nic na ten způsob se však nerýsuje ani v náznaku. „Turecká varianta“, suplující za South Stream, ovšem „hloubí ještě víc propast mezi Ruskem a západní Evropou“. „Dlouhodobě poškodí obě strany.“ I tím, že „vyhrotí ekonomickou nerovnost mezi severní a jižní Evropou“. „Německo zatím plyn z Ruska, a to značnou měrou i díky Nord Stream, společnému podniku Gerharda Schrödera s Putinem, dostává.“ Zato „jihoevropským zemím, které už  v hluboké krizi díky euru jsou“, hrozí, že „skončí na mrazu“. I to „žene vody na mlýn politické revoltě, jež v těchto zemích narůstá“.

Rezoluce č. 758, schválená Sněmovnou reprezentantů, je „snůškou všech lží bez výjimky, šířených o Putinovi a Rusku po celý loňský rok“. „Tolik lží se do jediného oficiálního dokumentu o dané délce snad ještě jaktěživ nevešlo. Ta válečná propaganda však přesto prošla 411 hlasy pro a jen 10 proti.“ „Hecuje k válce mezi dvěma jadernými mocnostmi.“ V rukou „budoucích historiků“ bude „dokladem totálního selhání inteligence, cti i smyslu pro odpovědnost“, s jakým se „svou vůli snaží vnutit světu Washington“.

„Kongres neváhá riskovat ani jadernou válku.“ Kaskádu „lží, urážek a výhružek“ přitom nadívá i „výzvami na adresu evropských zemí, aby ´Ruské federaci omezily možnosti, jak využívat dodávek energií k politickému a ekonomickému nátlaku´“. A hned nato ovšem i apely „napomoci ´zvýšení vývozů energií ze Spojených států´“ („hlavně ´zkapalněného plynu na Ukrajinu i do jiných evropských zemí´“). Tutlané zadání trčí jako sláma za lakýrek: “Ukrást Rusku trh zemního plynu“ - a navíc „tím, co zatím stále jen blufuje: břidlicovým plynem z amerického frackingu“. 

„Tím, do čeho neocons manipulují přitroublé americké politiky, není nová studená válka. Je to něco mnohem horšího. Letitá rivalita se Sovětský svazem byla ´studená´ díky MAD, zaručenému vzájemnému zničení (´Mutual Assured Destruction´). Washington i Moskva si byly plně vědomy, že válka ´horká´ se rovná nukleárním úderům, likvidujícím vše živé.“ 

„Teď mají ale Spojené státy stále za to, že studenou válku ´vyhrály´.“ Drží je to v „rauši sebedůvěry, že jsou s to vyhrát znovu. Modernizují své jaderné zbraně a u ruských hranic budují ´jaderný štít´, jehož jediným možným posláním je zajistit Spojeným státům schopnost prvního úderu.“ „Schopnost odrazit ruskou odvetu na jaderný úder Spojených států. Fungovat to  nemůže, deterent to však oslabí.“

„Hrozba, že mezi dvěma jadernými mocnostmi dojde k otevřené válce, je tak fakticky větší než za studené války. Teď je to svého druhu ledová válka. Cokoli Rusko řekne či udělá, efekt jen nulový. Neocons, produkující zahraniční politiku Spojených států ze zákulisí, zfabrikovali naprosto fiktivní obraz ruské ´agrese´.“ Právě ten ovšem „vzali za svůj i prezident, média a teď také Kongres Spojených států“.

„Ruské vedení reaguje férově, pravdivě a střízlivě.“ „Nenechá se vytočit ani invektivami na svou adresu.“ „Nic dobrého to však zatím nenese.“ „Pozice ztuhly v led.“

„Kde rozum selhává, nastupuje síla. Je to jen otázka času.“