- Největší důvěry z ruských politiků se v ruské veřejnosti těší prezident Vladimír Putin (podle průzkumu VCIOM mu důvěřuje 45 % Rusů). Následují Dmitrij Medveděv – 11 %, Vladimír Žirinovskij – 9 %, Gennadij Zjuganov – 7 % a Sergej Šojgu – 6 % (vciom.ru, RT, 4.11.).
- Volby na Slovensku by podle aktuálního průzkumu agentury Polis Slovakia vyhrála strana Smer ziskem 39 % hlasů a ve 150 členné NR SR by zasedlo 70 jejích poslanců. S velkým odstupem druhé by skončilo KDH – 9,7 % a 17 mandátů. Dále následují Obyčajní ľudia – 9,1 % (16), Most-Híd – 8,5 % (15), SDKÚ – 7,4 % (13), SMK – 5,3 % (10) a SaS – 5,2 % (9). Do parlamentu by nevešly Nová většina-Dohoda a SNS, které by shodně získaly 4,6 % hlasů, Lidová strana – Naše Slovensko – 2,5 % anebo KSS – 1 %. Za poslední měsíc je to už třetí průzkum, podle kterého by Ficův Smer nezískal nadpoloviční většinu poslaneckých křesel. Podle MVK by obsadil 71 a podle Focusu 61 mandátů (SITA, HNonline.sk, TA3, 4.11.).
- Dalším projevem chaosu, v němž se Libye topí od násilného svržení Kaddáfího vlády, je vznik „nezávislého kabinetu“ Kyrenaiky ve východní části země, kde se těží přes 60 % ropy. Vzbouřil se proti vratké centrální vládě a domáhá se rozsáhlé autonomie a kompetencí. V čele struktury, sídlící v Benghází, stojí předák jednoho z hlavních libyjských kmenů Ibrahím Džathran. Centrální moc obvinil z korupce a z neschopnosti zajistit bezpečnost a elementární fungování státu (LANA, Repubblica, AP, iDNES.cz, 4.11.).
- Ministři zahraničí Ligy arabských států na mimořádném zasedání v Káhiře vyzvali syrskou opozici, aby reagovala konstruktivně na úsilí mezinárodního společenství svolat konferenci Ženeva-2 a vyslala tam své zástupce. Ve společném prohlášení zdůraznili, že arabské státy podporují Národní koalici syrských opozičních sil a požádali ji, aby poskytla nezbytnou podporu uspořádání 2. kola ženevské konference o mírovém řešení syrské krize (MENA, Reuters, cri, 4.11.).
- Soud se svrženým egyptským prezidentem Muhammadem Mursím byl v pondělí zahájen v Káhiře a krátce nato přerušen do 8. ledna. Důvodem bylo nepřístojné chování obžalovaných členů Muslimského bratrstva, kteří jsou souzeni spolu s Mursím. Sesazený prezident je obžalován z podněcování k násilí. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí muž až trest smrti. Mursí se chce hájit sám a poukazuje na fakt, že je stále legitimní hlavou státu. „Tento proces je nezákonný,“ prohlásil Mursí. Budova policejní akademie, kde se soud konal, byla neprodyšně uzavřena a okolí obsazeno armádou a policií (al-Ahrám, AP, DPA, ČTK, 4.11.).
- Ukrajinské úřady se prostřednictvím amerických a švýcarských soudů snaží dostat k půlmiliardě dolarů (9,5 miliardy korun), které má údajně na zahraničních kontech vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Podle ukrajinské prokuratury získala peníze nezákonně ve spolčení s bývalým premiérem Pavlem Lazarenkem, který si v USA již odpykal 10letý trest za praní špinavých peněz. Tyto informace mohou komplikovat připravené vycestování Tymošenkové z charkovské nemocnice na léčení do Německa. Peníze byly údajně vyvedeny na zahraniční konta v roce 2006 a následně zablokovány z rozhodnutí amerického soudu. EU důrazně tlačí na propuštění Tymošenkové, která si odpykává trest za korupci a zneužití pravomocí (UNIAN, Segodňa, IAR, 4.11.).
- Stálý íránský zástupce v OSN Muhammad Chazáí označil jaderné zbraně za největší hrozbu současným i budoucím generacím. „Jen naprostá likvidace těchto nelidských zbraní je zárukou proti jejich použití,“ řekl Chazáí ve výboru pro odzbrojení VS OSN. Západ podezírá Irán, že vyvíjí jaderné zbraně a uvalil na něj řadu sankcí. Irán trvale opakuje, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům. Šíitský Irán sousedí s převážně sunnitským Pákistánem a napjaté vztahy má i s Izraelem, přičemž oba státy jaderné zbraně vlastní. Izrael blokuje snahy arabských zemí o vyhlášení Středního východu zónou bez jaderných zbraní (IRNA, BBC, Novinky.cz, 5.11.).
- Většina Američanů považuje za nepřijatelné, že USA odposlouchávají telefony spojeneckých představitelů. Vyplývá to z průzkumu Pew Research Center, podle nějž s odposloucháváním souhlasí 36 % a odmítá ho 56 % lidí. Průzkum proběhl poté, co vyšlo najevo, že Národní bezpečnostní agentura (NSA) monitorovala i telefon kancléřky Merkelové. (CNN, DPA, 5.11.).
- Několik dní před regionálními volbami na Slovensku nezná 40,9 % voličů jména kandidátů na předsedy samosprávných krajů a 51,1 % si nemyslí, že svou účastí v hlasování mohou ovlivnit život ve své vyšším územním celku k lepšímu. Vyplývá to z údajů aktuálního průzkumu agentury Polis Slovakia (SITA, TA3, 5.11.).
- Bývalý šachový mistr světa Garri Kasparov požádal lotyšský parlament o udělení občanství. Předseda frakce vládní strany Jednota Ajnar Latkovskis uvedl, že jeho dopis obdržely všechny parlamentní frakce kromě proruské strany Centrum harmonie. Kasparov, vlastním jménem Harry Weinstein, se narodil v Baku a jeho otcem je německý Žid a matkou Arménka. V roce 1985 se stal ve 22 letech nejmladším šachovým mistrem světa. Po ukončení profesionální kariéry v roce 2005 se vrhl do politiky a stal se vášnivým kritikem prezidenta Putina a propagátorem politiky USA a jejich satelitů. V dopise do Rigy uvádí, že mu lotyšské občanství „poskytne klid a bezpečí pro další politickou práci“. Současně si chce ponechat občanství ruské (BNS, Interfax, Baltinfo, 5.11.).
- Již 5. kolo gruzínsko-ruských rozhovorů o zlepšení vzájemných vztahů proběhne v Praze 19.-23. listopadu. Delegace, vedené zvláštním představitelem gruzínského premiéra Zurabem Abašidzem a náměstkem ruského MZV Grigorijem Karasinem, posoudí obchodní vztahy, dopravní vazby, vědeckou, kulturní a humanitární spolupráci. Obě strany pozitivně hodnotí dynamiku posílení spolupráce, která už přinesla konkrétní výsledky (Trend, Rosbalt-Kavkaz, 5.11.).
- „Likvidace teroristických sil v Sýrii je pouze otázkou času,“ prohlásil premiér v televizním interview Wael al-Halkí: „Syrská armáda pokračuje v pronásledování a ničení ozbrojených band, které terorizují obyvatelstvo. Stabilita a bezpečnost již byla na mnoha místech obnovena.“ K připravované mezinárodní konferenci Ženeva-2 uvedl ministr informací Omran Zoabí, jejím cílem je napomoci politickému řešení krize, a nikoli vznik jakéhosi prozatímního režimu či přípravy k předání moci. O budoucnosti své země mohou rozhodnout pouze sami Syřané ve všelidovém referendu (SANA, RIAN, Sin-chua, 5.11.).
- Nikaragua má zájem na tom, aby se Rusko podílelo na výstavbě obdoby Panamského průplavu v jejich zemi, prohlásil její ministr financí Ivan Acosta po zasedání Mezivládní komise v Managui. Náměstek ruského MZV Sergej Rjabkov konstatoval, že Rusko zváží spoluúčast a jeho firmy by mohly dodávat speciální techniku, stavební hmoty a konstrukce. Celkové náklady projektu, realizovaného po příštích 10 let, mají dosáhnout zhruba 40 mld. dolarů (Prensa Latina, Hlas Ruska, 6.11.).
- K několika výbuchům došlo ve městě Tchaj-jüan, správním středisku provincie Šan-si na severu Číny. Teroristický akt před budovou provinčního výboru KS Číny jednoho člověka zabil a 8 dalších zranil. Po nedávném incidentu na pekingském náměstí Nebeského klidu jde o další projev teroru, vedoucí k zesílení bezpečnostních opatření (Sin-chua, Žen minž-pao, 6.11.).
- Celé Řecko vstoupilo do další celodenní stávky na protest proti pokračujícím opatřením, kterými vláda plní diktát EU. Zastavil se železniční provoz i městská doprava, zrušena či odložena byla řada letů, stávkují učitelé, úředníci, pracovníci služeb, nemocnice pracují v nouzovém režimu. Uzavřeny zůstaly rovněž soudy, banky a muzea. V Aténách, Soluni a dalších městech probíhají masové demonstrace. V zemi roste drahota i nezaměstnanost, která už dosáhla 28 %. (Kathimerini, MEGA, DPA, PAP, lidovky.cz, 6.11.)
- Kolumbijská vláda a Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) dosáhly dohody o politické účasti opozice na vnitropolitickém životě země. Jde o završení 2. kola mírových rozhovorů, které probíhají v Havaně. OSN dohodu přivítala jako významný pokrok na cestě k národnímu usmíření (Prensa Latina, Granma, 6.11.).
- Jásir Arafat byl v roce 2004 otráven radioaktivním poloniem, uvedla vdova po palestinském předákovi Suha po obdržení výsledků testů švýcarského Institutu lékařské fyziky (IRA). Vědci pracovali se vzorky, odebranými loni v listopadu z Arafatovy hrobky v Ramallláhu. Al-Džazíra se s výsledkem expertízy obrátila na britského forenzního experta a penzionovaného detektiva Davea Barcleyho. Ten je přesvědčen, že Arafat byl zavražděn. „Zemřel na následky otravy poloniem. Našli jsme zbraň, která ho zabila. Nevíme, kdo z ní vystřelil. V Arafatových žebrech bylo polonium v hodnotách 900 milibekerelů, tj. 18 až 36x nad normálem, záleží podle toho, z jaké literatury vycházíme,“ řekl Barcley. Švýcarská zpráva je zaměřena výhradně na to, co Arafata zabilo. Neřeší otázku viníka, ani to, či k zabití došlo úmyslně či náhodou (Reuters, Tages Anzeiger, ČTK, 6.11.).
- Zásahové komando řecké policie dnes ráno obsadilo budovu řecké veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti ERT, jejíž provoz letos v létě vláda z úsporných důvodů zastavila. Pracovníci televize objekt odmítli opustit a bez ohledu na zastavený přísun státních financí šířili své vysílání přes internet. Zaměstnanci ERT zveřejnili na webu naléhavé volání o pomoc, aby občané bránili hlas demokracie. Před budovou se shromáždily zástupy lidí, proti kterým policie tvrdě zasáhla. V samotné budově bylo v době zásahu na 200 lidí. Zaměstnancům přišla na pomoc i řada poslanců (greekreporter.com, Reuters, AFP, ČTK, 7.11.).
- Americký prezident Barack Obama vybral kandidáty na nové velvyslance v Saúdské Arábii a v Maďarsku. Na klíčový diplomatický post na Blízkém východě nominoval vysokého představitele ministerstva obrany Josepha Williama Westphala. Do Maďarska hodlá vyslat hollywoodskou televizní producentku Colleen Bradleyovou, která organizovala finanční sbírku na znovuzvolení Obamy do Bílého domu. Nominované velvyslance musí ještě schválit Senát (AP, MTI, TASR, 7.11.).
- Prezidentské volby v Tádžikistánu vyhrál ziskem 83,1 % hlasů současný prezident Emomali Rachmon. Informovala o tom tádžická ÚVK s tím, že volební účast dosáhla 86,6 %. Rachmon stojí v čele někdejší sovětské republiky od r 1992. O post hlavy státu se ucházelo 6 kandidátů (Centrasia.ru, khovar.tj, ITAR-TASS, 7.11.).
- V Moskvě proběhl slavnostní pochod na počest vojenské přehlídky 7. listopadu 1941. Vojáci, kteří jí vzdali hold Říjnové revoluci v roce 1917, tehdy z Rudého náměstí odcházeli přímo na frontu. „Tato slavná historická událost přiblížila Den vítězství,“ prohlásil moskevský primátor Sergej Sobjanin. Mezi 6 tisíci pochodujících bylo i 28 veteránů přehlídky z roku 1941. Před diváky defilovala také tehdejší vojenská technika, včetně tanků T-34 a raketometů „Kaťuša“ (ITAR-TASS, Echo Moskvy, rg.ru, 7.11.).
- Podle průzkumu Homo Homini Kaczynského Právo a spravedlnost dále zvyšuje náskok nad Tuskovou vládní Občanskou platformou. Počátkem listopadu by PiS získal 32 % hlasů a PO 21 %. Třetí SLD by získala 13 %, PSL – 6 % a „Tvé hnutí“ (bývalé Hnutí Palikota) – 5 %. Ostatní strany by nepřekročily volební práh (TVN24, wp.pl, 7.11.).
- K výročí Říjnové revoluce v roce 1917 blahopřál svým spoluobčanům prezident Alexandr Lukašenko. Vyjádřil přesvědčení, že tento průlom humanistických hodnot a demokratických svobod neztrácí na významu ani dnes a budou si jej důstojně připomínat i budoucí běloruské generace (Belta, tut.by, 7.11.).
- EU ve čtvrtek odsoudila nejnovější rozhodnutí Izraele o vybudování dalších židovských osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. V oficiálním stanovisku podepsaném vysokou představitelkou pro zahraniční politiku EU konstatuje, že osady jsou z hlediska mezinárodního práva ilegální. (AP, DPA, SITA, 7.11.)
- Turecko žádá, aby Arménii „poskytla svobodu Náhornímu Karabachu“, který považuje za součást Ázerbájdžánu, prohlásil turecký ministr zahraničí Ahmed Davutoglu na uzavřeném zasedání zahraničního výboru parlamentu. Jen tak lze podle něj uvažovat i „o normalizaci turecko-arménských vztahů“. Ázerbájdžánský vicepremiér, předseda Státního výboru pro práci s běženci a přesídlenci Ali Gasanov se nechal slyšet, že Ázerbájdžán s cílem „dosáhnout osvobození svého území nevylučuje žádnou cestu, ani vojenskou“. Velitel 102. vojenské základny v Gjurmi plk. Andrej Ruzinskij na to v interview listu „Krasnaja zvezda“ reagoval ujištěním, že „pokusí-li se vedení Ázerbájdžánu ovládnout Náhorní Karabach silou“, ruský vojenský kontingent v Arménii je připraven reagovat v souladu se „smluvními závazky v rámci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti“ (Rosbalt-Kavkaz, Trend, AzTV, 7.11.).
- Ruský prezident Vladimír Putin se pravděpodobně setká s papežem Františkem koncem listopadu, během své návštěvy Itálie. Oznámil to dnes prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Vatikán následně uvedl, že papež přijme Putina 25. listopadu. První schůzka ruského prezidenta s novým papežem naváže i na jeho zářijové osobní poselství, obracející se na ruskou hlavu státu s prosbou zasadit se o mírové řešení syrského konfliktu (Hlas Ruska, Radio Vaticana, IAR, 7.11.).
- Saúdská Arábie spolufinancovala pákistánský jaderný vojenský program a počítá s tím, že mu Islabamád jadernou bombu dodá. Podle zdroje z NATO už Pákistán bomby pro Saúdy vyrobil a jsou připraveny k dodání. Pozorovatelé se obávají, že to může odstartovat nové závody ve zbrojení na Blízkém východě. Obecně se má za to, že atomové zbraně má Izrael a na volání Iránu po vyhlášení zóny bez jaderných zbraní nikdo nereaguje (BBC, ČTK, Novinky.cz, 7.11.).
- Prezident Vladimír Putin na setkání s učiteli potvrdil, že požádal parlament o schválení zákona o státních symbolech, který by posílil jejich veřejné užívání. Chtěl by častěji slyšet ruskou hymnu, vidět státní vlajku a omezit užívání cizích slov. Zdůraznil význam cílevědomého pěstování vlastenectví. Skutečnost, že se někteří shlížejí v používání cizích slov, nazval projevem „malostí a hlouposti“, „nedostatku sebevědomí a nízké profesionality“ (RIAN, SITA, 7.11.)
- Saúdská Arábie odmítla post v RB OSN krátce poté, co do něj byla zvolena. Uvolněné místo tak na následující dva roky zaujme od ledna Jordánsko. Dohodu, uzavřenou v důvěrném režimu, musí ještě schválit jordánská exekutiva (AP, al-Arabíja, 8.11.).
- Zuřivé srážky mezi členy ozbrojených bojůvek, ovládajících Libyi po násilném svržení Kaddáfího vlády, vypukly včera v Tripolisu a trvaly celou noc. Jsou mrtví i zranění. Střelba zasáhla i hotel Radisson Blue na místní pláži a část hostů byla evakuována (LANA, al-Arabíja, HR, 8.11.).
- Rozsáhlé špehování ze strany amerických tajných služeb vážně narušilo důvěru Němců ve Spojené státy. Podle průzkumu televize ARD považuje jen 35 % Němců USA za partnera, jemuž lze důvěřovat, zatímco 61 % má opačný názor. Jednání Edwarda Snowdena, který odhalil podivné praktiky, považuje za správné 61 %. Za „zrádce“ ho považuje jen 14 % Němců (DPA, Bild, ČTK, 8.11.).
- V otázce smrti bývalého palestinského vůdce Jásira Arafata je Izrael „jediným podezřelým“. Prohlásili to představitelé palestinské samosprávy na tiskové konferenci v Ramalláhu. V reakci na zprávu švýcarských vědců, kteří zkoumali exhumované ostatky, předseda palestinské vyšetřovací komise Tavfík Tiráví uvedl: „Izrael je prvním, základním a jediným podezřelým z vraždy Jásira Arafata. Expertíza posílila přesvědčení, že byl otráven, a to radioaktivním poloniem – 210, které v jeho tkáních nejméně 18x převyšovalo obvyklé množství“ (AP, WAFA, ITAR-TASS, 8.11.).
- „Válka v Sýrii nabírá obrat. Z jedné strany vládní vojska obsazují území na jih od Damašku, na straně druhé na severovýchodě země u hranic s Tureckem posilují kurdští bojovníci a vytěsňují džihádisty,“ napsal přímo ze země korespondent italského deníku La Stampa. Reportáž popisuje postupující obkličování islamistů, odřezávaných od zásobovacích tras, a součinnost kurdských milicí s ozbrojenými kurdskými silami z Iráku a Turecka (La Stampa, Inopressa, 8.11.).
- Parlamentní volby v Egyptě proběhnou v únoru až březnu a prezidentské počátkem léta, prohlásil ministr zahraničí Nabíl Fahmí během své návštěvy Španělska. Jde dosud o nejkonkrétnější informace ohledně voleb, které ukončí období dočasné vlády podporované armádou. Egypt zažívá od svržení prezidenta Muhammada Mursího vojenským převratem 3. července jedno z nejkrvavějších období. Volbám bude předcházet prosincové referendum o nové ústavě (ENA, Reuters, TASR, 8.11.).
- V čínském hlavním městě panují nejpřísnější bezpečnostní opatření. V sobotu začne plenární zasedání ÚV KS Číny o dalším prohloubení ekonomických reforem a místní média jeho význam přirovnávají k historickému zasedání z roku 1978, kdy Teng Siao-pching představil zásadní změny čínské ekonomiky a země se následně otevřela světu. Mnozí vzpomínají i plénum z roku 1993, kdy tehdejší generální tajemník KS a prezident Ťiang Ce-min vyhlásil linii prohloubení těchto reforem a dynamicky se rozvíjející ČLR poté vstoupila do Světové obchodní organizace. Mimořádné bezpečnostní opatření vyvolaly dva nedávné teroristické útoky (rozhlas.cz, 8.11.).
- Chorvatsko uskuteční 1. prosince referendum o tom, zda povolí manželství homosexuálů. V pátek o tom rozhodl chorvatský parlament. EU se to nelíbí a „organizace na ochranu lidských práv“ protestují. Občané budou odpovídat na otázku: „Souhlasíte s tím, že manželství je svazek mazi mužem a ženou?“ Pokud se vysloví většina kladně, bude ústava doplněna o zákaz homosexuálních manželství. Referendum se koná na základě petice, podepsané více než 700 tisíci Chorvatů (HINA, B92, AP, 8.11.).
- Další mezinárodní ratingová agentura – Fitch – snížila status Ukrajiny a přeřadila ji z pásma B do B-. Propadající se ekonomika dál zhoršuje i možnosti jejího externího financování (UNIAN, HR, 8.11.).
2013-11-08 00:00:00