Týdenní mozaika 4. – 12. října 2013 (kk)

• Ve věku 102 let zemřel v pátek vietnamský generál Vo Nguyen Giap, hrdina války za nezávislost Vietnamu a strůjce francouzské porážky u Dien Bien Phu v roce 1954. Dobytím této pevnosti definitivně skončily francouzské koloniální ambice v Indočíně. Bitva je považována za jednu z nejvýznamnějších událostí vietnamských dějin (VNA, 4.10.).
• Exposlanec NR SR a někdejší předseda SDL Peter Weiss končí jako velvyslanec v Maďarsku, kde působil od roku 2009. Velvyslancem ale zůstává, zájmy SR bude zastupovat v Praze, kde vystřídá Petra Brňa. Na uvolněnou stoličku po Weissovi usedne v Budapešti Rastislav Káčer, který v minulosti působil jako velvyslanec v USA, je prezidentem Slovenské atlantické komise a expertem na transatlantické vztahy (SITA, 4.10.).
• Nejméně 15 vojáků zabili neznámí ozbrojenci při útoku na armádní stanoviště u města Baní Walíd, které bylo jednou z největších bašt vojsky NATO svrženého vůdce Muammara Kaddáfího. Dnes je hlavním sídlem vlivného kmene Warfalla a tzv. vedení Libye na ně nemá žádný vliv. Podobné je to na většině území Libye, neboť většina kmenů a milicí odmítla složit zbraně a veškerou moc nad vlastním teritorium mají v rukou samy (Tripoli Post, AP, Sole 24 Ore, 5.10.).
• Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že podporuje novou diplomatickou iniciativu umírněného prezidenta Rúháního, kterou přednesl na VS OSN, i když k ní má jisté připomínky. Především zdůraznil, že Spojeným státům jako partnerovi v jednání nedůvěřuje. „Zatímco na náš diplomatický sbor hledíme s důvěrou, na Američany se díváme skepticky. Vláda USA nebyla a není důvěryhodná, je domýšlivá a nadřazená a porušuje dané sliby,“ řekl Chameneí (IRNA, Reuters, 5.10.).
• Egypt si připomínal výročí tzv. jomkipurské války proti Izraeli z roku 1973. Ostré střety mezi stoupenci sesazeného islamistického prezidenta Muhammada Mursího a armádou si vyžádaly nejméně 50 lidských životů a stovky zraněných. V ulicích Káhiry hlídkují tanky a řadu centrálních ulic armáda uzavřela. Muslimské bratrstvo burcuje své přívržence k dalším masovým protestům (al-Ahrám, BBC, ČTK, 6.10.).
• Zástupy neozbrojených libyjských vojáků obklíčily v pondělí sídlo premiéra Alího Zajdána v Tripolisu a žádaly vyplacení svých mezd. V zemi panuje bezvládí a chaos. Stále víc vojáků přebíhá k ozbrojeným kmenovým milicím, jež berou veškerou moc do svých rukou (an-Nabá, AFP, SITA, 7.10.).
• Etiopský parlament zvolil novým prezidentem země 57letého Mulatu Teshomeho. Zkušený diplomat zastupoval Etiopii v Japonsku, Číně a naposled v Turecku a vykonával i funkci ministra zemědělství. Mulatu hlásící se k většinovému etniku Oromo nahradí ve funkci hlavy státu 88letého Girmu Wolde-Giorgise. Úloha prezidenta je ovšem spíše symbolická, reálné pravomoci má premiér, kterým je v současnosti Hailemariam Desalegn (Etiopian Heradl, DPA, RIAN, 7.10.).
• Syrský prezident Bašár Asad opět rozhodně odmítl obvinění, že armáda užila chemickou zbraň. „Je to lež a vědí to hlavně ti, co ji šíří,“ prohlásil Asad v rozhovoru pro německý Der Spiegel. „Prezident Obama neukázal jediný jasný důkaz, že chemickou zbraň použila armáda. Nabízí jen samé lži“ a „věří raději teroristům“. „Nejsem člověk, který zabíjí vlastní lidi. Nejsem Syřan, co zabíjí chemickými zbraněmi Syřany“. V příštích prezidentských volbách podl svých slov nebude kandidovat, pouze nebude-li cítit podporu vlastního národa. Americký MZV John Kerry po schůzce se Sergejem Lavrovem ocenil Damašek za seriózní přístup k plnění rezoluce RB OSN o likvidaci chemických zbraní (Der Spiegel, ZDF, AP, ČTK, 7.10.).
• Rusko a Irán hodlají obnovit jednání o dodávkách protivzdušných komplexů. Ve vojenských kruzích se hovoří o tom, že místo neuskutečněné dodávky S-300 PMU-1 může Rusko dodat modernější komplexy, a to 5 baterií S-300 VM Antej-2500. Podle médií je uzavření obchodu velmi reálné (Nezavisimaja Gazeta, Kommersant, Hlas Ruska, 8.10.).
• Americká blokáda způsobila za půl století Kubě škody za 1,1 trilionu dolarů. Náměstek kubánského MZV Abelardo Moreno uvedl, že 51 let trvající blokáda má fakticky charakter genocidy. Představuje porušení práva na mír, na rozvoj a bezpečnost svrchovaného státu. „Je třeba ukončit ekonomickou, finanční a obchodní blokádu ze strany USA“, prohlásil Moreno s tím, že za poslední léta se spíše přitvrzuje. V souvislosti s přípravou rezoluce, o které bude VS OSN hlasovat 29. října, diplomat zmínil například skutečnost, že pod přímým tlakem USA odmítají provádět transakce s Kubou další bankovní domy světa. Minulou rezoluci odsuzující USA přijalo VS OSN většinou 188 hlasů (Vermelho, 8.10.).
• Rasistické nálady ve francouzské společnosti jsou silnější než před 30 lety. Podle průzkumu The Local 60 % Francouzů soudí, že rasismus se v zemi rozšiřuje. Překvapen těmito údaji není šéf Rady asociací černých Francouzů Luis George Tin, podle kterého Nicolas Sarkozy udělal pro vyvolání rasismu mnoho a „socialistický“ prezident Francois Hollande neudělal nic, aby to zvrátil (TF1, RT, Fondsk.ru, 8.10.).
• Čínský prezident Si Ťin-pching navrhl v projevu na zasedání Asijsko-tichomořského ekonomického společenství v indonéském Bali založit Asijskou investiční banku, mající podpořit především rozvoj infrastruktury. Příští zasedání ASEAN proběhne na podzim 2014 v Číně (Sin-chua, cri, 8.10.).
• Rusko a USA si uvědomují nebezpečí, jež představují extrémistické skupiny v Sýrii. Převládají mezi nimi džihádisté a radikálové, řekl v ruské TV ministr Sergej Lavrov. „Shodujeme se v tom, že se tyto síly pokoušejí získat kontrolu nad celým regionem a že s nimi nemůžeme a nechceme jednat,“ uvedl Lavrov. Dodal, že pro některé partnery není snadné přiznat svoji chybu, ale situace jejich názory mění. Panarabský deník Al-Haját varoval, že Sýrii hrozí rozpad na několik částí. Velitel Svobodné syrské armády (FSA) Sálim Idriss vyzval k ustavení vlády, která by spravovala část území na severu země. Radikálové ale žádnou takovou vládu neuznávají a chtějí na dobytých územích vyhlásit islámský stát s právem šaría. Kurdové nadvládu extrémistů, šířících teror a chaos, odmítají a bojují za co nejširší autonomii (RT, ITAR-TASS, Al-Haját, ČTK, 8.10.).
• Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová-Kirchnerová podstoupila na klinice Fundación Favaloro v Buenos Aires operaci kvůli hematomu, který vyvolával tlak na její mozek. Nezapojí se do kampaně před doplňovacími parlamentními volbami 27. října, v nichž její strana může přijít o většinu v Kongresu. Prezidentka razí politiku silného státu, aktivních zásahů do ekonomiky, zestátňování klíčových podniků a sektorů hospodářství, soukromých penzijních fondů a obchodního protekcionismu (Prensa Latina, Clarin, BBC, iDNES.cz, 8.10.).
• Amerika je na tom ekonomicky hůř než před 30 lety, konstatoval exprezident Jimmy Carter v rozhovoru pro agenturu AP. „Ekonomická nerovnost dosáhla v USA takové úrovně, že příslušníci střední vrstvy připomínají Američany, kteří žili v chudobě v době, kdy jsem byl v Bílém domě já“ (tedy v letech 1977-1981), řekl Carter. Zhoršení kvality života většinu Američanů už podle něj ohrožuje i postavení USA coby supervelmoci. Už podle loňských statistik žilo v chudobě téměř 50 milionů, tedy plných 16 % Američanů. 52 % z nich, uvádí poslední průzkum Brookings Institution, je názoru, že příští generace na tom budou ještě hůř, 80 % dotázaných míní, že smyslem vládní politiky by měla být i podpora rovnosti a spravedlnosti (CNN, CBS, Bloomberg, Pravda.sk, 8.10.).
• Podle představitelů Organizace OSN pro výživu a zemědělství Raúla Beníteze je Latinská Amerika v boji s hladem příkladem pro svět. Za posledních 13 let se zde podařilo snížit počet hladovějících o polovinu. Zvlášť výrazného pokroku při překonávání hladu a chudoby podle Beníteze dosáhly Brazílie, Chile, Nikaragua a Peru, Kuba a Venezuela už problém hladu vyřešily téměř kompletně (vaševěc.cz, 8.10.).
• Velké strádání, bezpočet zabitých a nulový pokrok v zajištění bezpečnosti označil za bilanci více než desetileté vojenské intervence NATO ve své zemi afghánský prezident Hamíd Karzaí. V jednom z posledních interview před vypršením mandátu konstatoval, že bezpečnostní situace v zemi se v posledních měsících dál zhoršila. Na požadavek USA, aby jejich vojenské síly měly mandát zasahovat v zemi nezávisle na vůli afghánských úřadů, reagoval kategoricky: „Afghánský lid a jeho vláda nedovolí, aby dále zabíjely naše lidi a ničily naše vesnice“ (AP, DPA, týden.cz, 9.10.).
• USA se chystají zrušit větší část vojenské pomoci Egyptu. Verze o jejím úplném zrušení však Bílý dům dementoval. Omezení zdrojů, poskytovaných egyptským ozbrojeným silám, zdůvodňuje jejich zásahy proti demonstrantům, při kterých zahynuly desítky lidí. Zachovány zůstanou ty formy pomoci, bezprostředně vázané na plnění mírové dohody s Izraelem z konce 70. let a „boj proti terorismu, zejména na Sinajském poloostrově“ (Reuters, Fox News, ČTK, 9.10.).
• Nedlouho poté, co Rusko pozastavilo dovoz mléčných výrobků z Litvy, přerušila Litva vysílání ruské státní televize na svém území. Napětí mezi Moskvou a Vilniusem se vyhrocuje před listopadovým summitem EU o tzv. východním partnerství. Litva svůj krok oficiálně zdůvodňuje odvysíláním ruského dokumentárního snímku o litevských nacionalistech, nesoucích  vinu za krveprolití u budovy litevské televize v lednu 1991 (ITAR-TASS, BaltInfo.ru, ČTK, 9.10.).
• Podle průzkumu VCIOM by volby do Státní dumy vyhrálo Jednotné Rusko – 43,3 %, následované KPRF – 11,1 %, Liberálními demokraty (LDPR) – 9,8 % a stranou Spravedlivé Rusko – 4,7 %. Preference Jednotného Ruska jsou stabilní, podpora KPRF a LDPR mírně vzrostla (vciom.ru, 9.10.).
• Nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku je podle průzkumu MVK dlouhodobě premiér Robert Fico, kterému aktuálně důvěřuje 32,2 % Slováků. Na druhé příčce je ministr vnitra Robert Kaliňák – 21,4 % a třetí ministr zahraničí Miroslav Lajčák – 12,6 %. Dále následují opoziční politici Béla Bugár – 11,8 %, Pavol Hrušovský – 10,6 %, Daniel Lipšic – 10,5 % a Igor Matovič –10,3 % (SITA, Aktualne.sk, 9.10.).
• Rakouský prezident Heinz Fischer pověřil dosavadního kancléře Wernera Faymanna sestavením nové vlády. Jeho Sociálně demokratická strana (SPÖ) získala ve volbách 29. září 26,8 % hlasů a 52 mandátů a spolu s koaliční Rakouskou lidovou stranou (ÖPV) disponují většinou 99 křesel ve 183členné Národní radě. Faymann i lídr lidovců Spindelegger už oznámili zahájení rozhovorů o programu a složení vlády velké koalice. Shodně vyloučili možnost jakékoli spolupráce s nacionalistickou Svobodnou stranou (FPÖ). Ta skončila třetí se ziskem 20,51 %, což bylo největším překvapením voleb (APA, ORF, SITA, 9.10.).
• Palestinský MZV Rijád Málki se v rozhovoru pro MF DNES vyjádřil k výrokům prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s jeho návštěvou Izraele. Na otázku, co říká návrhu prezidenta Zemana přemístit českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, odpověděl: „Je to velmi špatná myšlenka. Prezident v tomto případě jedná proti zájmům vlastní země… Mám za to, že podřídil české zájmy izraelským. Výroky Miloše Zemana neškodí jen českým zájmům. Jsou také v rozporu s mezinárodním právem, rezolucemi OSN i stanovisky EU. Proto velice oceňujeme okamžitou reakci ministerstva zahraničí, stanovisko některých opozičních stran i vysvětlující slova Zemanova poradce. Tyto reakce nás utvrdily v přesvědčení, že prezident Zeman jedná na základě osobního přesvědčení, které není identické s postojem ani zájmem Česka“. Komentoval také prezidentovo rozhodnutí nenavštívit palestinskou autonomii, přesto však vstoupit na území východního Jeruzaléma. „Východní Jeruzalém je OSN považován za okupované území. Pokud český prezident do svého programu návštěvy Izraele zahrnul i návštěvu východní části Jeruzaléma, uznal tak fakticky izraelský nárok na okupované teritorium, což je zcela v rozporu s oficiálním postojem ČR, EU i mezinárodního společenství. Na světě není jediná země, která by uznala Jeruzalém za jediné a nedělitelné hlavní město Izraele,“ prohlásil palestinský šéfdiplomat. (iDNES.cz, 9.10.)
• LAS odsoudila výroky českého prezidenta Miloše Zemana o stěhování českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Považuje je za porušení mezinárodních rezolucí a práv Palestinců. Povolala si českého velvyslance v Káhiře a jeho prostřednictvím Praze vzkázala, že Zemanovy výroky považuje za nebezpečné. Na mimořádném zasedání LAS, která sdružuje 22 arabských zemí, pověřila generálního tajemníka Nabíla Arabího podat  oficiální stížnost k EU. Projednat celou záležitost chce rovněž na summitu s EU, který je naplánován na 6. listopadu. Proti Zemanovým výrokům protestovala rovněž Organizace islámské spolupráce (AP, al-Arabíja, Maariv, BBC, ČTK, 9.10.).
• USA, Jižní Korea a Japonsko dnes navzdory výhradám KLDR zahájily velké námořní cvičení u pobřeží Korejského poloostrova. Účastní se jej i americká letadlová loď George Washington (AFP, RIAN, ČTK, 10.10.).
• Ultrapravicová Národní fronta by mohla být ve volbách do EP 2014 nejsilnější politickou stranou Francie ziskem 24 %. Druzí by skončili konzervativci z UMP – 22 % a až třetí Hollandovi socialisté s 19 %. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky zveřejnil francouzský tisk. Už průzkumy k březnovým komunálním volbám signalizovaly úpadek socialistů a vzestup radikální pravice. Lidé socialistům vytýkají, že neřeší reálné problémy a pozornost věnují otázkám, které štěpí francouzskou společnost a vyvolávají napětí (Le Nouvel Observer, France Info, TASR, 10.10.).
• Neznámí ozbrojenci unesli libyjského premiéra Alího Zajdána. Jedny zdroje uvádějí, že byl unesen ze svého domu, druhé, že byl odveden z hotelu Corinthia v centru Tripolisu. Rozcházejí se rovněž zprávy o tom, kdo únos provedl – hovoří se o skupině bývalých povstalců, ale také o vojenském oddělení boje s trestnou činností. Od násilného svržení Kaddáfího vlády v zemi panuje totální chaos, bezvládí a bezpráví (Reuters, AFP, Sky News Arabíja, al-Arabíja, 10.10.).
• Bolívijský prezident Evo Morales byl nominován „Hnutím za socialismus“ (MAS) kandidátem pro prezidentské volby v příštím roce. Sám na jeho celonárodním sjezdu uvedl, že očekává zisk kolem 70% hlasů, a zdůraznil: „MAS a další sociální hnutí prokazují, že se Bolívie může změnit. Demokratická kulturní revoluce úspěšně pokračuje“ (Prensa Latina, 10.10.).
• Čínská měna RMB, uvádí dnešní zpráva Mezinárodní asociace bankovnictví, financí a telekomunikací, v srpnu zaujala pozici 8. nejobchodovanější měny světa, a nově tak předstihla tak i švédskou korunu, jihokorejský won a ruský rubl (Žen minž-pao, cri, 10.10.).
• Ilcham Alijev byl ve volbách 9. října potřetí zvolen prezidentem Ázerbájdžánu. Po sečtení 98 % okrsků získal 84,59 % hlasů, zatímco jeho hlavní rival Džamil Hasanli pouze 5,54 %. Historik Hasanlí na poslední chvíli nahradil v roli kandidáta opozice známého „oskarového dramaturga“ Rustama Ibragimbekova, kterému úřady neumožnily kandidovat. Dynastie Allijevů řídí zemi od roku 1969 (RIAN, ITAR-TASS, AFP, TASR, 10.10.).
• Známý francouzský herec Alain Delon se netají sympatiemi ke krajní pravici. V rozhovoru pro deník Le Matin řekl, že růst jejího vlivu ve Francii a Švýcarsku chápe a podporuje. Vzestup francouzské Národní fronty a švýcarské MCG je podle Delona dokladem toho, že lidé už nechtějí poslouchat stále stejné řeči a nevidět žádné skutky. „Le Pen a nyní jeho dcera bojovali dlouho osamoceně, teď mají za sebou Francouze,“ prohlásil Delon. Krajní pravici získává body i svým rozhodným odporem vůči dotěrné propagaci homosexuality (Le Matin, Radio France, ČTK, 10.10.).
• Tádžikistánská ÚVK zaregistrovala 6 kandidátů pro prezidentské volby, které proběhnou 6. listopadu. Vedle současného prezidenta Emomali Rachmona je to akademik Národní akademie zemědělských věd Tolibek Buchorijev, lídr Strany ekonomických reforem Olimdžon Bobojev, místopředseda komunistů Ismoil Davlatov, šéf socialistů Abduchalim Gafforov a předseda demokratů Sajdžaffar Ismonov (ITAR-TASS, centrasia.ru, 10.10.).
• Lotyšsko by mělo 1. ledna 2014 přistoupit k euru. Plných 52 % populace je přitom proti, kdežto s opuštěním národní měny jich souhlasí jen 24 %, potvrdil poslední průzkum veřejného mínění předního lotyšského demoskopického centra SKDS (LETA, ITAR-TASS, vesti.lv, 10.10.).
• Ve věku 77 let zemřel v Moskvě bývalý první náměstek ministra vnitra SSSR a manžel Brežněvovy dcery Galiny Jurij Čurbanov, odsouzený v 80. letech za korupci a podmínečně propuštěný v roce 1993 (NTV, Izvestija, 10.10.).
• Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil na společné tiskové konferenci s řeckým MZV Evangelosem Venizelosem v Aténách, že použití vojenské síly proti Sýrii nezajistí vyřešení konfliktu. „Nevidím možnost, že by v tom NATO mohlo sehrát nějakou užitečnou roli. Vojenské řešení syrského konfliktu neexistuje,“ řekl Rasmussen (ANA-MPA, Kathimerini, Hlas Ruska, 11.10.).
• Rozklad libyjských mocenských struktur ilustrovaly detaily, týkající se únosu premiéra Allího Zajdána z jeho luxusního bytu v hotelu Corinthia. „Zajdán byl zatčen na základě zákona o zločinech, poškozujících stát, a právních norem ze sféry bezpečnosti státu,“ řekl agentuře LANA Abdal Hakím Balaazí z Brigády boje proti zločinnosti, podřízené libyjskému ministerstvu vnitra. Některé verze uvádějí, že „lekce Zajdánovi“ souvisí s akcí amerického komanda, které uneslo člena vedení al-Káidy Anase Líbího. Jiná interpretace líčí premiérův únos jako „trest“ za jeho výzvu západním zemím, aby ústřední vládě pomohli v zemi zjednat pořádek a zlomit svévoli kmenových milicí a různých militantních seskupení (LANA, BBC, al-Džazíra, AFP, PAP, Pravda.sk, 11.10.).
• „Velkou koalici“ CDU/CSU s SPD v čele s kancléřkou Merkelovou podporuje 66 % dotázaných Němců. Koalici CDU/CSU a Zelených by přivítalo 33 % a nové volby odmítá 67 %. Pokud by k nim ale přece jen došlo, 42 % by volilo CDU/CSU, 26 % SPD, Die Linke 9 % a Zelené 8 %. (ARD, Die Welt, 11.10.).
• Nobelovu cenu za mír získali chemičtí inspektoři z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). „Odzbrojování hrálo důležitou roli v poslední vůli Alfreda Nobela,“ uvádí komise Norského parlamentu a konstatuje, že ocenění není jen za práci v Sýrii, ale za úsilí o odstranění chemických zbraní v uplynulých 20 letech a za snahu zbavit svět zbraní hromadného ničení. Komise se v minulých letech stala terčem ostré kritiky za to, že loni cenu udělila Evropské unii a již v roce 2009 americkému prezidentu Baracku Obamovi (NRK, Reuters, DPA, 11.10.).
• EU v pátek prostřednictvím komisaře Štefana Fülleho varovala Ukrajinu, že pokud nebude propuštěna expremiérka Julie Tymošenková, vězněná za korupci a zneužití pravomocí, asociační dohoda nemusí být uzavřena. Ta má být podepsána na listopadovém summitu „východního partnerství“ v litevském Vilniusu. Prezident Janukovyč už vyslal signál, že „hledají všechny cesty, jak tento problém vyřešit“. Také předseda parlamentu Volodymyr Rybak vyzval všechny poslance, aby urychleně přijali zákon, který by odsouzené prozápadní expremiérce umožnil odjet na léčení do ciziny (Reuters, Deň, lidovky.cz, 11.10.).
• Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v rozhovoru pro ruská média  vyjádřil lítost nad rozpadem Sovětského svazu: „SSSR chybí, kam se člověk podívá. Dnešní systém není lepší v ničem.“ Neodpustitelnou vinu za rozpad SSSR připsal M. Gorbačovovi, jejž nikoli náhodou dodnes „velebí určité západní kruhy“. Bělorusko, uvedl Lukašenko, bylo v první polovině 90. let „zachráněno těsně před pádem do propasti“: „Zajistili jsme lidem důstojný život, zmodernizovali jsme zemi, města, vesnice i podniky. Udělali jsme to společně. Stát nejsem já, to je celý národ, a já jsem vděčný za jeho důvěru a podporu. Bělorusko je nezávislý a suverénní stát, který se před nikým nehrbí a dělá politiku, která odpovídá jeho národním zájmům.“ V minulosti „Bělorusko odpovídalo i za Kaliningradskou oblast. Kdybychom ji dostali znovu do správy, obděláme tam každý hektar a změníme ji ve vzkvétající kraj.“ Lukašenko potvrdil své odhodlání nepolevit v boji s korupcí. Doprovodný komentář moskevského rozhlasu konstatoval, že pozitivní vztah k SSSR přetrvává i v Rusku. Podle posledních průzkumů veřejného mínění je 60 % obyvatelstva přesvědčeno, že v minulém zřízení převládaly klady nad zápory a sám pojem „komunismus“ vyvolává odpor jen u 7 % lidí (ITAR-TASS, RIAN,  tut.by, onet.pl, ČTK, 11. a 12.10.).
• Ve Vietnamu začal dvoudenní státní pohřeb generála Vo Nguen Giapa, hrdiny bojů proti Francouzům a Američanům. V nejširší veřejnosti se těší vážnosti, srovnatelné s legendárním Ho Či Minem, což podle vietnamských korespondentů zahraničních médií plně potvrzují i spontánní reakce lidí v těchto dnech (VNA, AP, BBC, iDNES, 12.10.).
• Mexický prezident Enrique Peňa Nieto se nesetká s tibetským dalajlámou. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že k setkání nedojde, neboť Mexiko ctí zásadu jednotné Číny a nechce tímto krokem poškodit vzájemné vztahy, kterým přikládá velký význam. Čína a Mexiko jsou ve fázi intenzivního rozvoje oboustranně výhodných vzájemných ekonomických a obchodních styků (Prensa Latina, El Universal, AP, TASR, 12.10.).

2013-10-12 00:00:00