• Ruská oficiální místa i nezávislí experti jsou přesvědčeni, že verze o použití chemických zbraní armádou Bašára Asáda je jednou z dalších provokací. „Nikdo v Moskvě nevěří, že by Asád užil chemických zbraní v hustě osídleném předměstí Damašku, navíc právě teď, když vítězí a inspektoři OSN zahájili práci na vyšetření předchozích incidentů s chemickými zbraněmi,“ cituje Christian Science Monitor politologa Sergeje Markova. „Těžko pochybovat o tom, že je to jedna z mnoha předem přichystaných provokací, možná z dílny speciálních služeb Kataru či Saúdské Arábie, aby Západ dostal potřebný argument k přímému vojenskému zásahu. Opozice cítí, že ztrácí iniciativu, a to Západ nechce připustit. Někdo z jím podporovaných uskupení mu musí dodat důvod, ospravedlnění,“ řekl Markov (Christian Science Monitor, Inopressa, 23.8.).
  • Rusko oficiálně protestovalo proti přebarvení sovětského památníku padlým osvoboditelům ve II. světové válce v Sofii narůžovo. Ruské velvyslanectví předalo příslušnou demarši bulharskému MZV a vedení sofijské radnice. Památník byl natřen růžovou barvou a pod ním se objevil nápis v češtině, omlouvající se za invazi v roce 1968. „Pokračující akty znesvěcování pomníků padlých sovětských vojáků vyvolávají naše rozhořčení. Nejde zdaleka o první čin tohoto typu a oficiální místa se chovají netečně. Žádáme účinná opatření, která zabrání opakování tohoto vandalismu, vyšetření událostí a potrestání viníků,“ prohlásil mluvčí ruského MZV Alexandr Lukaševič (RIAN, BTA, ČTK, 23.8.).
  • Island zřejmě odstoupí od vyjednávání o vstupu do EU. Ústavní právníci vypracovali pro islandskou vládu posudek, z něhož vyplývá, že se kabinet nemusí cítit vázán hlasováním parlamentu z roku 2009, který rozhodl o přístupových rozhovorech. Byly pozastaveny v lednu před parlamentními volbami, v nichž s převahou zvítězila centristická koalice složená z euroskeptiků, deklarujících připravenost rozhodně hájit národní zájmy (AFP, RIAN, Fondsk.ru, 23.8.).
  • Čtyři týdny před volbami do Bundestagu má vládnoucí koalice CDU/CSU a FDP těsný náskok před opozicí. Jde o první většinu pro současné vládní strany od listopadu 2009. Podle průzkumu institutu Forschungsgruppe by CDU/CSU volilo 41 % Němců a liberální FDP 6 %. Ze současné opozice by SPD získala 25 %, Zelení – 13 % a Die Linke – 8 %. V otázce možných koalic by respondenti upřednostňovali „velkou koalici“ CDU/CSU a SPD – 51 %, koalici SPD se Zelenými by rádo vidělo 38 % a pro současnou koalici CDU/CSU a FDP se vyslovilo 35 % dotázaných (DPA, ZDF, TASR, 23.8.).
  • Ruský prezident Putin nevyloučil, že snaha Ukrajiny o vstup do EU přinutí země Celní unie (Rusko, Bělorusko a Kazachstán) přijmout určitá ochranná opatření. „Pokud Ukrajina přistoupí uzavřením Smlouvy o zóně volného obchodu na výraznou liberalizaci celního režimu s EU, bude na její trh proudit značné množství zboží z evropských zemí, což z obchodů vytlačí  ukrajinské výrobky. Povede to nejen k poškození ukrajinských výrobců potravin a dalšího zboží, ale v případě, že nepřijmeme ochranná opatření, také ruských,“ uvedl Putin s tím a zdůraznil, že Rusko tomu nehodlá  nečinně přihlížet (RIAN, ITAR-TASS, APA, 23.8.).
  • Více než tři čtvrtiny Rusů má za to, že odmítnutí prezidenta Baracka Obamy setkat se na summitu G-20 s Vladimírem Putinem, nijak významně neovlivní rusko-americké vztahy. Z průzkumu FOM rovněž vyplývá, že 4 z 5 Rusů považují rozhodnutí udělit azyl Edwardu Snowdenovi, nehledě na ostrý nesouhlas USA, za správné. Svůj vztah k prezidentu Obamovi označilo 16 % respondentů jako „kladný“, 13 % jako „negativní“, 67 % jako „lhostejný“ a 4 % se nevyjádřila (RT, NTV, Hlas Ruska, 23.8.).
  • Přímé hlasování potvrdilo premiéra Donalda Tuska 79,58 % hlasů členské základny ve funkci předsedy Občanské platformy(PO) na čtvrté funkční období. Podle politologů však 20,42 % pro jeho rivala, exministra spravedlnosti Jaroslava Gowina, ukazuje na rostoucí nespokojenost s Tuskovou politikou už i v samotné PO. Jeho kabinet totiž láme rekordy neoblíbenosti a sociálně konzervativní Kaczynského PiS, který ještě nedávno za PO v preferencích zaostával o více než 15 procent, nyní o 11 procent vede. Strana je nejednotná a členstvo pasivní. Gowin získal na popularitě v PO i na veřejnosti, když odmítl podpořit zákon o registrovaném partnerství homosexuálů, který předkládala PO spolu s extravagantním Hnutím Palikota. Fakt, že se přímých voleb zúčastnila jen polovina členů, komentoval Gowin slovy, že Tusk má mandát vlastně jen třetiny členské základny. Známý politolog prof. Kazimierz Kik ohodnotil výsledek stranických voleb za „pokořující“ pro Tuska (gazeta.pl, Radio24, DPA, 23.8.).
  • Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii přerušil do 26. srpna líčení s bývalým velitelem bosenskosrbské armády Ratko Mladičem. Důvodem byly závratě a bolesti nohou způsobené nízkým tlakem, což potvrdil soudní lékař. Mladič byl zadržen srbskými orgány a předán do Haagu v roce 2011 na nátlak EU. Většina Srbů podle průzkumů tento krok odsuzuje a Mladiče považuje za hrdinu (Večernje novosti, Blic, Hlas Ruska, 23.8.).
  • Zatímco ve světě převládají pochyby o věrohodnosti obvinění, že to byla Asadova armáda, která na předměstí Damašku užila chemické otravné látky, USA a jejich spojenci už dospěli k „předběžnému závěru“, že tomu tak bylo. Americká armáda se připravuje na vojenský zásah v Sýrii. Uvedl to ministr obrany Chuck Hagel a potvrdil, že Spojené státy začaly posilovat vojenskou přítomnost ve Středomoří. Naopak syrská televize uvedla, že armáda odhalila v tunelech povstalců na předměstí Džubár uskladněné chemické látky. Na baleních bylo uvedeno, že byly vyrobeny v Saúdské Arábii anebo „katarsko-německou farmaceutickou firmou“. Vše nasvědčuje, že povstalci plní zadání vyrobit „důkaz“, který ospravedlní vnější zásah. V současné době v Džubáru zuří prudké boje mezi teroristickými bandami a armádou ( AP, Reuters, SANA, ITAR-TASS, Fondsk.ru, 24.8.).
  • Azerbájdžánská ÚVK oznámila, že přihlášky do prezidentských vole 9. října podalo celkem 16 kandidátů. Mezi nimi např. současná hlava státu Ilcham Alijev – předseda strany Nový Ázerbájdžán, Achmed Orudž – lídr strany Svoboda, Irbal Azagade – šéf strany Naděje, Ilgar Mamedov – předák opozičního hnutí Republikánská alternativa, Araz Alizade – lídr Sociální demokracie nebo Ali Alijev – předseda Strany občanského rozvoje. Jako poslední předal potřebné dokumenty kandidát strany Spravedlnost Iljas Ismajlov. ÚVK potvrdila, že posuzuje i dokumenty známého režiséra a scénáristy Rustama Ibragimbekova, který má ale dvě občanství – ruské a azerbájdžánské. O registraci kandidátů musí ÚVK rozhodnout příští týden (Azertac, AzTV, ITAR-TASS, rambler.ru, 24.8.)
  • Desetitisíce lidí si v centru Washingtonu připomněly 50. výročí projevu Martina Luthera Kinga o rasové nerovnoprávnosti v USA a ve světě. Účastníci vzpomínkového pochodu od Lincolnova k Washingtonovu památníku kritizovali přetrvávající problémy Afroameričanů i dalších neprivilegovaných vrstev, hlavně nezaměstnanost, omezování hlasovacího práva, nerovná práv a milionů žen i diskriminační praktiky při uplatňování imigrační zákony. Vzpomínkové akce na velkého černošského bojovníka vyvrcholí 28. srpna, tedy v den, kdy Martin Luther King pronesl svůj památný projen začínající slovy „Mám sen“ (Reuters, AFP, ČTK, 24.8.).
  • Sýrie plně a bez sebemenších zábran spolupracuje s inspektory OSN, aby mohli navštívit lokality, v nichž „teroristické skupiny použily chemické zbraně a z útoku obvinily armádu“. Uvedly to íránská média v informaci o telefonickém rozhovoru MZV Sýrie a Iránu Walída Mualima a Mohammeda Džaváda Zarífa. Irán současně odsoudil sílící nátlak a výhrůžky ze strany USA a varoval je, aby „nepřekročily krajní mez, protože by to mělo nedozírné následky“. Zástupce náčelníka GŠ íránské armády generál Masúd Džazájerí uvedl, že krveprolévání v Sýrii je tragickým důsledkem spiknutí USA a nejreakčnějších režimů (IRNA, Fars, Sin-chua, 24. a 25.8.).
  • Důsledkem rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou je i pokles vzájemné turistiky. Čínskou metropoli, oblíbenou destinaci japonských turistů, navštívilo v 1. pololetí o 53,7 % lidí méně, než loni. Vztahy mezi zeměmi se začaly dramaticky zhoršovat poté, co loni v září japonská vláda oznámila, že odkoupila od soukromých majitelů některé ostrovy ve Východočínském moři, na které si činí nárok ČLR. Následovaly bouřlivé demonstrace v řadě čínských měst, pálení japonských vlajek, napadání sídel japonských firem a bojkot japonského zboží, což se promítlo i do objemu vzájemného obchodu ( Žen minž-pao, AP, TASR, 25.8.).
  • Svou snahou vyvolat válku v Sýrii prezident Barack Obama jen kopíruje svého předchůdce George W. Bushe, soudí předseda zahraničního výboru ruské Dumy Alexej Puškov. „Obama, zdá se, nezadržitelně směřuje k válce v Sýrii, stejně jako Bush k napadení Iráku. A stejně jako válka v Iráku, bude i tato válka nelegitimní a z Obamy se tak stane klon George W. Bushe,“ napsal Puškov na Twitteru. Komentáře médií připomínají i podobnost s vývojem před intervencí do Jugoslávie či Libye. Podporu Obamovi už vyjádřili třeba britský premiér Cameron či francouzský prezident Hollande. Ironicky se často zmiňuje i skutečnost, že Obama je nositelem Nobelovy ceny míru (RIAN, Hlas Ruska, al-Manár, Repubblica, Inopressa, 25.8.).
  • Americká špionáž odposlouchávala i ústředí OSN v New Yorku, napsal německý týdeník Der Siegel s odvoláním na dokumenty bývalého spolupracovníka CIA Edwarda Snowdena. Ty dokazují, že USA systematicky špiclovaly většinu zemí světa a důležité mezinárodní organizace, včetně EU a MAAE. Odposlouchávací programy jsou provozovány v 80 zemích, často bez vědomí hostitelského státu. Dokumentace obsahuje i materiály varující, že vyzrazení této skutečnosti by „výrazně poškodilo vztahy s těmito zeměmi“. Tento „monitoring“ je – uvádí Der Spiegel – „intenzivní, široce založený a velice organizovaný“ a  „s bojem proti terorismu má společného pramálo“ (Der Spiegel, FAZ, IAR, ČTK, 25.8.).
  • Oddíl přibližně 300 „elitních bojovníků“ Svobodné syrské armády, vycvičených v táboře pod vedením americké CIA, míří na Damašek. Tvrdí to deník Le Figaro s odvoláním na francouzské experty. V oddílu jsou rovněž izraelští a jordánští specialisté. První skupina překročila jordánsko-syrskou hranici 17. a druhá 19. srpna. „Tito bojovníci se učili taktikám boje zblízka a ve městě, pyrotechnickým a sabotážním akcím a prošli i odstřelovačským výcvikem,“ píše Le Figaro. Ruský MZV Sergej Lavrov v telefonickém rozhovoru upozornil Johna Kerryho na „velmi vážné důsledky případné vojenské intervence“. Připomenul mu i to, že dřívější terče amerických intervencí se zmítají v naprosté destabilizaci (Le Figaro, ARD, ITAR-TASS, Právo, 26.8.)
  • Palestinci odvolali další kolo mírových jednání, které mělo proběhnout dnes v Jerichu na Západním břehu Jordánu. Důvodem byla razie izraelských vojáků ve vesnici Kalandíja, která je rušným utečeneckým táborem ležícím mezi Jeruzalémem a Ramalláhem. Mluvčí izraelské pohraniční policie Šaj Hakímí uvedl, že vojáci vstoupili do oblasti, aby zatkli „podezřelého teroristu“ a dav Palestinců na ně zaútočil kameny a zápalnými láhvemi. Vojáci použili prostředky na rozhánění davu a „není si vědom, že by užili ostré munice“. Na palestinské straně ale zůstali tři mrtví a 14 raněných. Palestinský prezident Mahmúd Abbás ostře odsoudil postup izraelské strany a řekl, že jak tento krok, tak další výstavba osad na okupovaných palestinských územích dokazují, že si Izrael nepřeje pokračování mírových rozhovorů a dělá vše, aby je zmařil (AP, DPA, ITAR-TASS, 26.8.).
  • Syrský prezident Bašár Asad v rozhovoru pro ruský list Izvestija důrazně odmítl obvinění, že jeho armáda použila na předměstí Damašku chemické zbraně. Označil to za urážku „zdravého rozumu“ a upozornil, že Západ nejdříve obvinění vznesl a zahájil přípravy na trestnou výpravu, a teprve pak začal se sháněním důkazů. Varoval Washington, že rozhodne-li se pro vojenskou operaci, „dopadne stejně, jako ve všech předchozích válkách, které rozpoutal, počínaje Vietnamem“. Konstatoval, že „pokud někdo sní o tom, že ze Sýrie udělá loutku Západu, mýlí se“. Prohlásil, že v Sýrii neprobíhá občanská válka, ale boj s teroristy, podporovanými USA a některými dalšími zeměmi, které je financují, vyzbrojují a řídí. Tzv. arabské jaro probíhalo podle stejného scénáře, ale v Sýrii narazilo. Na syrskou krizi je třeba podle Asáda pohlížet v širším kontextu. Cílem je ovládnout celý tento důležitý region, a to i za cenu hrubého pošlapání mezinárodního práva (Izvestija, 26.8.).
  • Parlamentní volby v Norsku 9. září nebudou mít na otázku vstupu země do EU vliv. Poslední průzkumy ukazují, že přes 70 % obyvatel vstup do unie odmítá. I konzervativní strana Höyre, která je k EU relativně nejsmířlivější, se před volbami k této problematice vyjadřuje velmi opatrně. Norsko o vstup požádalo už dvakrát, lidé však v referendech (1972 a 1994) připojení odmítli. Norové se obávají výrazného omezení své suverenity v rozhodování, například v oblasti rybolovu i dalších pro zemi neuralgicky významných sférách (Klassekampen, SITA, 26.8.).
  • V podzimních prezidentských volbách v Chile se utkají dvě dcery významných důstojníků. Michelle Bacheletová a Evelyn Mattheiová se znají od dětství. Pocházejí z rodin generálů letectva. Chodily do stejné školy na základně Cerro Moreno u Antofagasty na severu Chile. Rodiny se přátelily, dívky si rozuměly a hrály si spolu. Pak přišlo 11. září 1973. Generál Albero Bachelet zemřel ve svých 51 letech v březnu 1974 na následky věznění a mučení, generál Matthei byl naopak Pinochetem povýšen, stal se šéfem vojenské letecké akademie, ministrem a vrchním velitelem letectva. Bacheletová strávila několik let v NDR, kde dostala s matkou politický azyl. Po návratu vstoupila do Socialistické strany a v letech 2006-10 byla chilskou prezidentkou. Mattheiová žila během vlády junty pohodlným životem privilegovaných vrstev. Do prezidentských voleb 17. listopadu jde Bacheletová jako jasná favoritka. Duel mezi oběma ženami bude nejen střetem o zásadní otázky další orientace země, ale i jejího poměru k fašistické diktatuře, která za velmi aktivní podpory USA brutálně zastavila slibný levicový experiment už na prahu 70.let (tyden.cz, La Tercera, 26.8.).
  • Ve Venezuele byli zadrženi občané Kolumbie, podezřelí z přípravy atentátu na prezidenta Nicolase Madura a šéfa Národního shromáždění Diosdada Cabella. Oba byli součástí 10členné skupiny řízené ze zahraničí. U zadržených byly zajištěny dvě pušky s optickým hledím, fotografie obou politiků a armádní uniformy. Předpokládá se, že za přípravou atentátu stojí agent CIA Luis Carilles Posada, domácí opozice a kolumbijský exprezident Almaro Uribe (Prensa Latina, Hlas Ruska, iHNED, 27.8.).
  • Rusko, Čína a Irán opakovaně varovaly USA před útokem vůči Sýrii. Ruské MZV vyzvalo k maximální opatrnosti a uvedlo, že útok by měl „katastrofální důsledky“ pro celý Blízký východ a severní Afriku. Čína označila operaci za „krajně nebezpečnou a nezodpovědnou“ a připomněla, že také invaze do Iráku začala po vykonstruované zámince, že Bagdád disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že syrská krize musí být řešena výhradně politickými prostředky. Podle íránského MZV by intervence uvrhla do konfliktu celý region. Chemické zbraně užili povstalci, jako vytvoření záminky pro vnější zásah, na frontách prohrávají, protože nemají podporu obyvatel. Syrský MZV Walíd Mualim prohlásil, že v případě agrese použijí na svou obranu všechny prostředky. Obvinění z použití chemických zbraní vláda režimem odmítla jako naprosto absurdní. „Někdo jednal na objednávku, aby tím ospravedlnil agresi. Nebudeme útočit těmito nelidskými zbraněmi na vlastní obyvatelstvo, které je na naší straně,“ řekl Mualim (SANA, RIAN, Sin-chua, cri, IAR, 27.8.).
  • Německý tisk, jenž dosud premiéra Donalda Tuska chválil, teď obrací. Do sboru kritiků se zařadil i vlivný Süddeutsche Zeitung, podle nějž „premiérova hvězda hasne“. Dle deníku se chová rezignovaně, nečelí sílícím výhradám zvenčí, ale i zevnitř strany, odmítá interview i velká vystoupení. Vyhrál sice souboj se svým rivalem Jaroslavem Gowinem o předsednictví ve straně, ze souboje však vyšel značně oslabený (Dziennik, gazeta.pl, 27.8.).
  • „Pokud Ukrajina podepíše dohodu o přidružení k EU a zóně volného obchodu, přestane pro nás být strategickým partnerem a fakticky zanikne jako subjekt mezinárodního práva, bude-li všechna svá rozhodnutí muset předkládat k odsouhlasení EU,“ prohlásil Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev. „Nerozumíme tomu, proč někteří na Ukrajině chtějí odevzdat svoji suverenitu Bruselu a rezignovat na spolupráci s námi, která je pro ni mimořádně výhodná.“ Stane-li se tak, bude to sice i „silná rána pro Rusko“, pro Ukrajinu však „vyslovená katastrofa“. Rusko v takovém případě nevylučuje ani zavedení vysokých dovozních cel či zrušení nynějšího statusu statisíců Ukrajinců, odkázaných na pracovní příležitosti v Rusku pracují. K podpisu asociační dohody by mohlo dojít už letos v listopadu. Média, jež jsou mu nakloněna, vyzvedávají i „velký kus práce, jímž k její přípravě přispěl eurokomisař Fülle“. Řad indicií nasvědčuje, že Kyjev se ještě definitivně nerozhodl. Politika, hrozící nemalými sociálně-ekonomickými dopady a značným ochlazením vztahů s Ruskem, naráží i na sílící domácí odpor (UNIAN, Elvisti, Interfax-Ukrajina, ITAR-TASS, PAP, iHNED, 27.8.).
  • Fidel Castro rozhodně popřel informace některých ruských médií, že bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden byl nucen zůstat v Rusku, protože Kuba podlehla tlaku USA a údajně oznámila, že nepovolí v Havaně přistát letadlu Aeroflotu, na jehož palubě by se nacházel. „Nikdo nemá právo hovořit jménem Kuby. Naše země odolává tlaku USA už 54 let a bude mu vzdorovat tak dlouho, jak bude třeba,“ napsal Fidel. Dodal, že vysoce oceňuje to, co Snowden udělal. Prokázal světu velkou službu. Odhalil pravou tvář velmoci, prahnoucí po světovládě, napsal v citované úvaze Castro (Cubadebate, RIAN, TASR, 28.8.).
  • „Výpovědí svědků a postižených na předměstí Damašku zcela jasně hovoří o tom, že nervově-paralytický plyn sarin použili bojovníci opozice. Expertní komise OSN nenašla žádné důkazy toho, že by chemické zbraně použila syrská armáda,“ řekla ve švýcarské televizi komisařka OSN pro sledování možných porušení lidských práv v Sýrii a bývalá žalobkyně Haagského tribunálu Carla del Ponteová. Také zmocněnec OSN pro Sýrii Lachdar Brahími na tiskové konferenci v Ženevě prohlásil, že „OSN nedisponuje žádnými důkazy o tom, že by tyto látky použila vláda Bašára Asada“ (Reuters, DPA, ITAR-TASS, 28.8.).
  • Syrská ozbrojená opozice použila na předměstí Damašku chemické zbraně vyrobené na území Turecka, aby proti Sýrii vyprovokovala zahraniční intervenci, prohlásil představitel země v OSN Bašár Džafárí. Teroristické skupiny vytvořily s pomocí Ankary laboratoř na výrobu chemických zbraní, v níž zpracovávají komponenty z Turecka, Saúdské Arábie a Kataru. Turecký list al-Vatan zveřejnil na svém webu video, které to výmluvně dokumentuje (Vzgljad, Fondsk.ru, PanArmenian.net, RIAN, 28.8.).
  • Rakouské politiky iritoval exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když je v týdeníku Profil kritizoval za „malou aktivitu v evropské politice“. Kancléř a šéf SPÖ Werner Faymann v rozhovoru pro Oberösterreichische Nachrichten o Schwarzenbergovi prohlásil, že na zasedání Rady EU v Bruselu nedával pozor, „rád podřimoval a ne vše vnímal“. Ministr zahraničí Spindelegger zase připomenul, že na rozhodující schůzi Rady, „když Velká Británie a Francie řekly, že musíme zrušit embargo na dodávky zbraní syrským povstalcům, zůstal jsem sám. Nikdo už nebyl na mojí straně. A on řekne, že mám málo osobní odvahu, zatímco on dělal, že spí“. Rakousko bylo zásadně proti tomuto kroku a dokonce prohlásilo, že stáhne své lidi z pozorovatelské mise na Golanských výšinách, což také už učinilo (Der Standard, APA, Eurozprávy.cz, ČTK, 28.8.).
  • Syrská vláda znovu kategoricky odmítla zodpovědnost za chemický útok, jímž USA a někteří z jejich satelitů zdůvodňují přípravy k napadení Damašku. Agrese, dojde-li k ní – prohlásil premiér Sákl Nádira al-Halkí – bude „hrobem dobyvatelů“. Náměstek MZV Fajsal al-Mikdád připomenul, že poslední provokace není zdaleka první svého druhu: „Západ dotlačil povstalce k použití chemického plynu sarin, aby měl záminku k útoku. Teroristické skupiny použily sarin už dřív a na několika místech země – a to za podpory Američanů, Britů a Francouzů. Měli by s tím přestat, dokud je čas. Jinak bandité, které k tom západní země podněcují, tyto chemické zbraně dřív či později použijí i proti lidem v Evropě.“ (SANA, Reuters, TASR, 29.8.).
  • Čína vyšle do konce roku svoji první sondu na Měsíc. Kosmická loď  Čchang-e 3 provede měkké přistání na jeho povrchu. S pilotovaným letem na Měsíc počítá čínský vesmírný program do roku 2020. Čínští taikonauti byli v kosmu naposled v červnu, kdy na oběžné dráze strávili téměř 15 dní (Sin-chua, 29.8.).
  • Hlavní velitel íránských Revolučních gard Muhammad Džáfarí varoval USA, že útok na Sýrii „bude znamenat destrukci Izraele a pro Spojené státy začne nový Vietnam“. Prezident Bašár Asád při setkání s jemenskou delegací uvedl, že „Sýrie je pevně odhodlána bránit se každé agresi“. Z Egypta zaznělo vyjádření ministra obrany Abdula Fattáha al-Sísího, že Suezským průplavem neprojede jediná loď, britská či nebritská, která by se chystala do boje se Sýrií. „Egypt nebude nikdy základnou k útoku na žádnou arabskou zemi,“ prohlásil Sísí (Fars, IRIB, SANA, UNN, Politarena, 29.8.).
  • Rusko-gruzínské vztahy se pomalu zlepšují.  Gruzínské firmy se po několika letech znovu zúčastní zemědělsko-potravinářské výstavy v Moskvě. Na ruský trh budou obnoveny dodávky gruzínských potravin. „Je to dobrá zpráva pro gruzínské zemědělce, potravináře i obchodníky,“ prohlásil ředitel Národní agentury zemědělsko-potravinářské produkce Zurab Čekurašvili. „Mandarinky na ruském stole sice neznamenají zásadní obrat ve našich vztazích, jsou však signálem, že věci jdou správným směrem. Radovat se může gruzínská ekonomika i ruský spotřebitel,“ dodal předseda Klubu nezávislých expertů Gruzie Koko Cickarišvili (Izvestija, Rezonansi, 29.8.).
  • USA a Británie se začínají ocitat v „koaliční nouzi“, nadšení mírní i tradiční spojenci a středoevropské země neskrývají zdrženlivost. Případný útok nepodporuje ani Americe tak blízký spojenec, jako je Polsko. Proti se vyslovuje Rakousko, které stejně jako Německo čekají v září parlamentní volby. Kancléřka Merkelová musí brát na vědomí veřejné mínění, které vojenskou intervenci z velké většiny odmítá (Die Welt, Guardian, PAP, Sme.sk, 29.8.).          

2013-08-30 00:00:00