- Radikální palestinské hnutí Hamas, které ovládá pásmo Gazy, odmítlo akceptovat dohodu o obnově izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, které dojednal americký MZV John Kerry. Hamas konstatoval, že prezident Abbás nemá legitimitu, aby vyjednával o zásadních otázkách za všechen palestinský lid. Zatímco Mahmúd Abbás je vstřícnější k mírovým jednáním s Izraelem, Hamas zaujímá tvrdší postoj s tím, že činit ústupky je na Izraeli, který okupuje palestinské území a pokračuje ve výstavbě židovských osad (AFP, Reuters, Guardian, ČTK, 20.7.).
- Egyptské bezpečnostní síly provedly razii v sídle íránské státní televize al-Alám v Káhiře a zadržely jejího ředitele. Podle sdělení úřadů neměla televize potřebnou licenci. „Bezpečnostní síly zabavily přístroje a další vybavení, aniž by poskytly jakékoli vysvětlení“, uvedl al-Alám na svém webu. Satelitní televize je součástí íránské státní televizní a rozhlasové společnosti IRIB. Zatímco sesazený prezident Mursí se snažil pozvolna vztahy zlepšovat, nová vláda spěje k opětovnému ochlazování egyptsko-íránských vztahů (Reuters, AP, IRNA, TASR, 20.7.).
- Belgický král Albert II., který v neděli předá trůn svému synovi, 53letému princi Filipovi, promluvil naposled k národu. Vyzval občany k zachování jednoty, k pevné vazbě na EU a k udržování tradičně dobrých vztahů s Afrikou. Zdůraznil, že udržení celistvosti federálního státu je nezbytnou podmínkou udržení vysokého životního standardu. Na adresu EU poznamenal, že by se měla více věnovat zdravému růstu ekonomiky, zajištění práce pro lidi, sociální spravedlnosti a kultuře mezilidských vztahů. Prohlásil, že udržení jednoty jazykově rozdělené země považoval za svůj hlavní úkol (Le Soir, DPA, AFP, 20.7.).
- Deníky Che Guevary, argentinského revolucionáře, spolubojovníka Fidela Castra, byly oficiálně zapsány na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO. Podle koordinátora Kubánské sekce UNESCO Antonia Fernandéze tím OSN uznala Che Guevaru jako velkého revolučního ducha Latinské Ameriky i světa. Oficiální akt proběhl 19. července v Havaně a zúčastnila se ho nejstarší Guevarova dcera Aleida. Letos bylo na listinu UNESCO zapsáno 53 dokumentů, mezi nimi i Marxův „Kapitál“ a „Komunistický manifest“ (Prensa Latina, AP, server polské levice, 20.7.).
- Americká vojenská rozvědka DIA upozorňuje, že se syrská občanská válka může protáhnout na řadu let a že existuje reálná možnost, že si Bašár Asád uchová moc. David Shedd, druhý muž DIA, uvedl, že rozvědka už v rané fázi syrských událostí upozorňovala Obamu, že není důvod očekávat rychlý pád nynější vlády. Také britský premiér David Cameron přiznal, že se Asádovi podařilo dosáhnout „jistých úspěchů“. Řekl, že si umírněné skupiny stále zasluhují maximální podporu, ale nelze nevidět nárůst extrémismu (BBC, Hlas Ruska, 21.7.).
- Portugalský prezident Anibal Calvaco Silva se rozhodl ponechat u moci současnou pravicovou koalici, a to navzdory krachu krizových rozhovorů s levicovou opozicí. Nevyslyšel tak volání opozice ani statisíců lidí v ulicích po předčasných volbách. Prezident původně požadoval, aby se vláda dohodla s opozicí na „plánu národní spásy“. Portugalsko plní tvrdé podmínky EU, MMF a ECB, ale situace se nelepší a lidé odmítají snášet drastické škrty (Lusa, Público, ČTK, 21.7.).
- Patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill vidí v uznávání homosexuálních sňatků a práva na adopci dětí „dekadenci Západu“ a „předzvěst konce světa“. „V poslední době se potýkáme s obrovským pokušením, kdy se v řadě zemí volba ve prospěch hříchu potvrzuje a legalizuje zákonem, a ti, kteří bojují proti těmto menšinou vnuceným zákonům, jsou vystaveni represím. Média i jisté kruhy tyto poklesky šíří a propagují. Je to velmi nebezpečný, ´apokalyptický symptom´,“ řekl patriarcha (regnum.ru, Hlas Ruska, 21.7.).
- Paralelní srbské policejní úřady v Kosovu by měly být brzy zrušeny. Uvedl to kosovský premiér Hashim Thaci s odvoláním na dohodu mezi Srbskem a Kosovem z 19. dubna, která byla sjednána pod „patronací“ EU. Thaciho slova potvrdila i mise EU v Kosovu EULEX. K 1. září by měla být pozastavena i činnost srbských soudů na teritoriu odtržené provincie (DPA, Press Express, 21.7.).
- Vládní koalice japonského premiéra Šinzó Abeho posílila v nedělních volbách výrazně svou moc. Vítězstvím v hlasování do horní komory parlamentu dnes ovládá obě komory zákonodárného sboru. Vítězství Abeho je považováno za vyslovení souhlasu s jeho ekonomickým programem a dává mu mandát k pokračování v reformách. V prosinci vyhrála jeho Liberálně-demokratická strana volby do dolní komory. Spolu se stranou Nové Komeito má dnes výraznou většinu. Abe toho hodlá využít i k provedení změn v ústavě, což budí u sousedů znepokojení (Kjódó, cri, NHK, ČTK, 22.7.).
- Ministři zahraničí EU dnes na zasedání v Bruselu rozhodli o zařazení vojenského křídla libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. „Je dobré, že se Unie konečně rozhodla označit Hizballáh za to, čím opravdu je, tedy teroristickou organizací. Rozhodnutí v praxi znamená zmrazení majetku a zablokování financí. To by mělo výrazně omezit akceschopnost hnutí,“ řekl holandský MZV Frans Timmermans. Libanonský ministr zahraničí Adnan Mansúr označil krok EU za „velmi nešťastný“ a očekává, že jen dále zkomplikuje politickou situaci v Libanonu. Hizballáh, neboli „Strana Boha“, je obviňován z teroristického útoku v bulharském Burgasu, při němž loni zahynulo 5 izraelských turistů. EU však hlavně vadí, že v syrském konfliktu bojuje na straně vlády Bašára Asáda, zatímco EU, USA, Turecko a arabské monarchie podporují protivládní vzbouřence (AP, BBC, SANA, PAP, 22.7.).
- Nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku je stále šéf Smeru a premiér Robert Fico. Podle průzkumu MVK, ve kterém každý respondent bez nabízených možností mohl uvést 3 jména, mu důvěru vyjádřilo 37,6 % Slováků. Následují ho místopředseda Smeru a ministr vnitra Robert Kaliňák – 19,8 %, šéf opoziční strany Most-Híd Béla Bugár – 15,8 %, prezident Ivan Gašparovič – 9,5 %, šéf poslaneckého klubu KDH Pavol Hrušovský – 9,1 %, lídr Obyčajných ľudí Igor Matovič – 8,7 %, expremiérka Iveta Radičová – 7,7 %, předseda strany Nova Daniel Lipšic – 7,4 %, ministr zahraničí Miroslav Lajčák – 6,4 % a předseda NR SR Pavol Paška – 5,8 % (Pravda.sk, Aktualne.sk, 22.7.).
- Plánované rozhovory s Palestinci budou těžké a jakoukoli dosaženou dohodu musí schválit celonárodní referendum, řekl premiér Netanjahu v reakci na páteční oznámení amerického MZV Johna Kerryho o obnovení izraelsko-palestinských jednání. „Největší prioritou budou pro mne bezpečnostní zájmy Izraele,“ uklidňuje jestřáby v izraelské politice, dokonce i ve vlastní straně. K rozhovorům do Washingtonu odjede vyjednávací tým vedený ministryní Cipi Livniovou. K obnovení dialogu Izrael přiměly USA, které potřebují poněkud uchlácholit své arabské satelity a také EU, pohoršující se nad budováním dalších izraelských osad na okupovaných územích. Pod tlakem je také Mahmúd Abbas, kterému Kerry jasně naznačil, že pokud nebude dialog obnoven, ponese plnou odpovědnost za jeho krach a musí počítat se škrty v americké pomoci palestinské samosprávě (Israland, Haarec, Israel7, 22.7.).
- Zavedení „bezletové zóny“ nad Sýrií by si vyžádalo stovky amerických letadel a měsíční náklady by přesáhly miliardu dolarů. Neexistuje přitom záruka, že by to znamenalo obrat v probíhající válce. Konstatoval to šéf náčelníků štábů ozbrojených sil USA Martin Dempsey v odpovědi senátorům Carlu Levinovi a Johnu McCainovi, kteří žádají tvrdší postup vůči Sýrii a větší podporu povstalcům. „Neznamenalo by to o nic méně, než vyhlášení války. Za posledních 10 let jsme poznali, že měnit rovnováhu vojenských sil, aniž se zachová fungující stát, nestačí,“ řekl Dempsey v nepřímém komentáři k bilanci útoků Irák a Afghánistán (AP, CNN, TASR, 23.7.).
- Slovensko není velká ani bohatá země, přesto její prezident pobírá nejvyšší plat z postkomunistických zemí – 9 360 eur. Pro srovnání Miloš Zeman má měsíčně 7 260 a Bronislaw Komorowski 3 485 eur. Plat prezidenta na Slovensku je 14x vyšší než průměrná mzda v zemi, v Polsku jen 5ti násobek. Ovšem spolu s náhradami je to jinak. Nejvíce pobírá český prezident Zeman – 14 044 eur, Gašparovič – 10 688, slovinský Borut Pahor – 5 596, maďarský János Áder – 5 099 a Komorowski 4 733. Nejméně má rumunský Traian Basescu – 1 529. Další rozdíl je příjem hlavy státu po odchodu z funkce. Dobře na tom bude český prezident, který bude díky „péči“ o Václava Havla pobírat 4 000 eur a také polský, kterému se plat po ukončení mandátu nezmění, zatímco Gašparoviče čeká renta ve výši necelých tisíc eur (DPA, HNonline-sk, 23.7.).
- Představitelé Indie a Číny zahájili jednání o řešení dlouholetého hraničního sporu. Spor o hranici trvá od krátké války v roce 1962 a nedávno opět došlo k zostření napětí. Obě strany si vymění návrhy na smlouvu o zajištění bezpečné hranice, která by měla vést k urovnání sporu a upřesnění hraniční linie (AP, PTI, Sin-chua, 23.7.).
- Inaugurace nového íránského prezidenta proběhne 4. srpna. Volby 14. června vyhrál 64-letý Hasan Rúhání hned v 1. kole ziskem 50,7 % hlasů. Volební účast činila 72,7 %. Rúhání patří k blízkým spolupracovníkům ajatolláha Chameneího, 16 let předsedal Nejvyšší radě národní bezpečnosti a působil i ve funkci hlavního íránského jaderného vyjednavače. Byl kritikem svého předchůdce a je považován za umírněného reformátora (ISNA, ITAR-TASS, 23.7.).
- Papež František přijel do Brazílie na Světové dny mládeže. Byl přijat prezidentkou Dilmou Rousseffovou. Jeho návštěvu poněkud zastínily pokračující bouřlivé demonstrace, proti kterým zasahovala policie obušky a slzným plynem. Brazílie je cílem první zahraniční cesty nového papeže. Latinská Amerika je silně katolická, přesto i zde věřících ubývá. Když v roce 1980 jako první papež v historii navštívil Brazílii Jan Pavel II., hlásilo se ke katolické církvi 89 % Brazilců, dnes je to podle průzkumu prestižní společnosti Datafolha 57 % (AP, KAI, PAP, SITA, 23.7.).
- Arcibiskup Kyperský Chrisostom II., který přiletěl do Moskvy na oslavy 1025. výročí křtu Rusi, poděkoval Rusku za aktivní účast při překonávání kyperských problémů. „Nemohl jsem nezmínit tuto podporu, kterou po léta poskytuje velký ruský stát našemu malému ostrovu. Poděkování patří i ruské pravoslavné církvi, která vždy podporovala Kypr v problémech souvisejících s rozdělením ostrova i v současné krizi“ (Hlas Ruska, 23.7.).
- Lídr největší italské opoziční strany Hnutí pěti hvězd Beppe Grillo se pustil do ostré kritiky Německa. V článku „Ďábel nosí Merkelovou“ napsal, že „italská politika prodala svou duši německému ďáblovi“. Podle jeho názoru jsou pro Itálii dvě cesty – opuštění eurozóny nebo nesplácení dluhu. Grillo, jehož hnutí v posledních volbách zaznamenalo výrazný úspěch, varoval po jednání s prezidentem Giorgio Napolitanem před bankrotem země a sociálními nepokoji. Řekl, že mnoho lidí je ochotno chopit se zbraně (RAI, La Stampa, TASR, 23.7.).
- Granát s raketovým pohonem zasáhl v úterý v Tripolisu budovu vedle luxusního hotelu, v němž bydlí premiér. Útok poškodil bytový dům v blízkostí hotelu Corinthia, který je částečně ve vlastnictví vlády a vyhledávají ho i zahraniční novináři. Raketa byla odpálena dálkově z prázdného vozidla. Vláda, dosazená bombami NATO, nemá dodnes situaci pod kontrolou a v zemi působí řada ozbrojených skupin (AP, ANSA, Al-Arabíja, 23.7.).
- Bulharské bezpečnostní síly ve středu časně ráno za pomoci opancéřovaných vozů evakuovaly poslance a ministry z budovy parlamentu. Rozvášněný dav ji zablokoval v úterý a policii se uvězněné představitele nepodařilo přes přivolání posil evakuovat a museli se vrátit do chráněného komplexu. V Bulharsku déle než měsíc probíhají demonstrace proti socialistické vládě, kterou protestující nazývají vládou oligarchů, a žádají její demisi. Premiér Orešarski odstoupit odmítá s tím, že pád kabinetu a nové volby by zemi nic dobrého nepřinesly (Focus, BTV, APA, 24.7.).
- V Sýrii se do řad Asádovy armády vracejí stovky rebelů, kteří proti vládě dosud bojovali. Využívají vyhlášenou amnestii, jejich rodiny se vracejí na území kontrolované vládními vojsky, kde je bezpečněji než na místech ovládaných islamistickými bandami, a oni vstupují do armády a policie. Před nebezpečím růstu vlivu islamistů napojených na al-Káidu varuje i šéf izraelské vojenské rozvědky generál Aviv Kachavi. „Před našima očima a u našeho prahu se formuje centrum globálního džihádu, které bude ovlivňovat situaci nejen v Sýrii, ale bude ohrožovat i Izrael, Libanon, Jordánsko, Sinajský poloostrov i celý region,“ řekl generál. Do bojů s teroristy se zapojili kurdští bojovníci a chtějí vyhnat islamisty ze svých území na severu Sýrie. „Pohár trpělivosti přetekl. Teror, který zavádějí bandy ´Fronty al- Nusrá´ a ´Islámského státu Iráku a Levanty´, nelze dále snášet. Musíme chránit své obyvatelstvo,“ prohlásilo velení kurdských jednotek (anna-news, news.mail,ru, al-Haját, Fondsk.ru, 24.7.).
- Obchodní obrat Gruzie se zeměmi EU za 1. pololetí 2013 představoval 1 225 milionů dolarů, což je v meziročním srovnání o 10 % méně. Na země EU připadá 36 % obchodního deficitu Gruzie. Naopak obchodní výměna s Ruskem zvolna roste (Business.Gruzija, Rosbalt, 24.7.).
- Další bombový útok na okupační síly proběhl v Afghánistánu. O život přišli 3 američtí vojáci, jeden Afghánec a tlumočník. K výbuchu došlo, když kolem vojenského konvoje projížděl Afghánec na oslu. Jen v tomto měsíci bylo zabito 7 příslušníků sil NATO (Reuters, Centrasia.ru, 24.7.).
- Mírovou dohodu s Palestinci by podle průzkumu univerzity v Tel Avivu podpořila polovina Izraelců. „Určitě“ by mírovou dohodu podpořilo 39 % a „pravděpodobně“ 16 % obyvatel židovského státu. „Proti“ by hlasovalo 25 % a pětina zatím není rozhodnuta. Premiér Netanjahu oznámil, že případná dohoda bude předložena všeobecnému referendu (Haaretz, Israael7, 24.7.).
- Podle průzkumu Homo homini polovina Poláků soudí, že se země ještě nevyrovnala se svou minulostí. Profesor Antoni Dudek z Institutu národní paměti soudí, že společnost je v této věci stále rozdělena, ale napětí slábne. Dodává, že mladé lidi neustálé návraty k událostem před 25 lety stále více iritují. „Jejich problémem je nedostatek práce, existenční nejistota, ekonomické problémy. To je to, co je zajímá,“ míní prof. Dudek (rp.pl, IAR, 24.7.).
- Čínu a Rusko spojuje úsilí zbavit dolar pozice světové rezervní měny, tvrdí to známý americký obchodník a finanční expert Rush Winter. Připomněl, že už v roce 2009 čínská Lidová banka prohlásila, že dominantní postavení jedné měny napomáhá šíření krize. Nyní se obě země snaží posílit postavení rublu a jüanu. Podle Wintera nebudou USA se svým státním dluhem představujícím 110 % HDP schopny této výzvě čelit (USA Today, Hlas Ruska, 24.7.).
- Pákistánský Nejvyšší soud potvrdil žádost vládnoucí strany o přeložení termínu prezidentských voleb ze 6. srpna na 30. července. Důvodem změny, kterou podala Pákistánská muslimská liga vedená premiérem Navázem Šárifem a k níž se přidala i vláda, je kolize původního termínu se svatým dnem měsíce ramadánu, kdy mnozí muslimové vyjíždějí ke svatyním za hranicemi Pákistánu (ITAR-TASS, APP, 24.7.).
- Památníky ukrajinským nacionalistům odhalili v areálu letního tábora „Beskyd“ Svazu ukrajinské mládeže ve městě Barabu na území amerického státu Wisconsin. Jde o busty Stěpana Bandery, Romana Šucheviče, Jevgenije Konovalce a Simona Petljury. Vystaven je i dokument o založení ukrajinského státu 30. 6. 1941. Cílem, jak řekl předseda Svazu ukrajinské mládeže Pavel Bandrivskij, je „přiblížit události a její hrdiny mladému pokolení, které žije v USA“. Americký tisk si všímá i další informace z „postsovětské“ zóny. Condoleeza Riceová, bývalá americká MZV a dnes profesorka na Stranfordské univerzitě, bude radit gruzínskému premiérovi. Iniciativa vyšla od samotné Riceové a gruzínská strana ji přijala (CNN, Izvestija, Gruzia Online, 24. a 25.7.).
- Zakladatel projektu WikiLeaks Julian Assange oficiálně založil v Austrálii svoji vlastní stranu, se kterou chce kandidovat už letos ve volbách. Mezi kandidáty je řada známých novinářů a odborníků. Volební úspěch by mu zajistil v mateřské zemi imunitu. Samotný Assange bude usilovat o poslanecké křeslo ve státě Viktoria, odkud pochází (AAP, SITA, 25.7.).
- Přes 220 tisíc životů si od roku 1958 vyžádal konflikt mezi kolumbijskými vládními silami, levicovými povstalci a pravicovými polovojenskými skupinami. Jde o nejdéle trvající a nejkrvavější konflikt na území Latinské Ameriky. Nejvíce lidských životů si boje vyžádaly, když se do události vložily krajně pravicové milice financované velkými rančery a obchodníky s drogami, které začaly bojovat proti FARC. Právě pravicové bojůvky, podle Národního centra historické paměti, mají na svědomí nejvíce násilí a vražd. FARC vede od loňského roku mírové rozhovory s vládou a zájem připojit se k nim projevila i menší povstalecká skupina tzv. Národní osvobozovací armáda (ELN). Obsahem rozhovorů je odškodnění obětí, navrácení ukradených pozemků zemědělcům a demokratický podíl různých sil na moci (Prensa Latina, AP, DPA, 25.7.).
- V Bukurešti dnes stávkují železničáři a tisíce z nich zablokovaly ministerstvo dopravy. Protestují proti záměru privatizovat státní společnosti železniční nákladní přepravy CFR Marfa, což je jednou z podmínek, které vládě stanovil MMF. Odboráři nesli hesla: „Chceme pracovat“, „Pryč se zloději!“, „Proč je stále hůře?“ a „ NE – privatizaci!“. Zoufalí železničáři hrozí, že pokud je vláda nevyslyší, vyhlásí generální stávku a budou žádat demisi kabinetu (Agerpres, Hlas Ruska, 25.7.).
- Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, provedla prostřednictvím Eurobarometru šetření o spokojenosti členských zemí v EU, o vztahu občanů k EU a názoru na ekonomický vývoj. Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země. S Evropskou unií se nejvíce identifikují Lucemburčané – 88 %, Malťané – 81 %, Slováci – 76 %, Němci a Finové – 73 %. Nejméně se cítí být občany EU lidé v ČR, Rumunsku a Itálii – těsně nad 50 %, a pak Bulhaři a Britové – 48 %, Kypřané – 45 % a Řekové – 44 %. V průměru je s ekonomickou situací v Evropě spokojeno 24 % obyvatel zemí EU, ale jen 14 % v ČR. Co do perspektiv EU jsou největšími pesimisty Češi, Britové, Kypřané, Řekové, Španělé a Portugalci (Deutschlandfunk, PressExpress, 25.7.).
2013-07-26 00:00:00