• Chorvatsko se 1. července oficiálně stalo 28. zemí Evropské unie. Chorvati příliš neoslavovali. Země je pátým rokem v recesi, nezaměstnanost stoupá, bez práce je téměř 20 % lidí v aktivním věku a mezi mladými nemá práci každý třetí. Lidé si stěžují na špatný stav zdravotnictví, veřejných služeb, rostoucí ceny a stagnující příjmy i důchody. Na počátku přístupových jednání podporovalo vstup do EU 85 % Chorvatů, v loňském referendu hlasovalo pro vstup 66 % občanů, ale při 47 % účasti. Nedávný průzkum ukázal, že pozitivní názor na EU má nyní 46 %. Podle Ipsos Puls pouze 10 % Chorvatů čeká od vstupu zlepšení své životní situace a jen 7 % uvedlo, že se těší na ohňostroje oslavující členství v EU. Více než polovina respondentů deklarovala, že není co slavit a „škoda peněz“. Slavili ale evropští politici, kteří se sjeli z 30 zemí. Skeptickým názorům Chorvatů dal za pravdu eurokomisař Štefan Fülle: „Nečekejte dramatické změny. Chorvatsko nebude 1. července jinou zemí než bylo 30. června. O pokrok se musíte zasloužit“. Předsednictví EU se 1. července ujala Litva a v lednu ji vystřídá Řecko (HINA, Večernji list, ČTK, Sme.sk, 1.7.).
  • Čína v pondělí obvinila syrské rebely z podpory násilností v západočínské provincii Sin-Ťiang, k nimž došlo mezi muslimskými Ujgury a čínskými Chany. Je to poprvé, co Čína kritizovala takto otevřeně povstalce, protože podle ní umožňují výcvik muslimských extrémistů usilujících o samostatný stát pro Ujgury – Východní Turkestán – v Sin-ťiangu. „Tajně pronikli na čínské území a plánovali i prováděli teroristické útoky a šíří nenávist“, píše tisk. Kritika míří i  na USA, které na jedné straně „bojují s teroristy“ a na druhé straně je využívají a podporují. USA totiž označily sinťiangský incident, při kterém bylo brutálně zabito 40 lidí, za „možný počátek demokratického hnutí v ČLR“. Média se ptají: „V čem se vlastně USA liší od teroristů?“ (Sin-chua, Žen minž-pao, Global Times, Novinky.cz, 1.7.).
  • V Gruzii bylo oznámeno datum prezidentských voleb. Proběhnou 27. října a současný prezident Michail Saakašvili v nich už kandidovat nemůže, neboť gruzínská ústava připouští jen dvě po sobě jdoucí funkční období. Známí jsou zatím 3 kandidáti – Georgij Margvelašvili, kterého nominoval vládnoucí „Gruzínský sen“ a jenž nyní působí ve funkci ministra školství. Lídr opoziční Labouristické strany Šalva Natelašvili a bývalá šéfka parlamentu Nino Burdženadzeová. Kandidáta Saakašviliho strany „Jednotné národní hnutí“, která prohrála loňské parlamentní volby, určí primárky odložené na konec července. Premiér Ivanišvili si je jist vítězstvím kandidáta „Gruzínského snu“ a vyjádřil přesvědčení, že Saakašviliho kandidát neskončí ani druhý (Rustavi2, Rezonansi, Lenta.ru, 1.7.).
  • Čínská banka ICBC byla podle ratingu The Banker uznána za nejúspěšnější na světě. Je nejspolehlivějším úvěrovým úřadem s největším objemem základního kapitálu ve výši 160,6 mld dolarů. V první desítce jsou 4 čínské, 4 americké banky a po jedné japonské a britské. Na druhé pozici je Bank of America a třetí JP Morgan Chase (Reuters, Sin-chua, 1.7.).
  • Nezaměstnanost v zemích eurozóny podle Eurostatu opět stoupla a v květnu dosáhla rekordních 12,1 %. V rámci celé EU zůstala na dosavadních 10,9 %. Nejnižší je v Rakousku – 4,7 % a Německu – 5,3 %, nejvyšší ve Španělsku a Řecku, kde se blíží 27 %. V těchto zemích pak nezaměstnanost mládeže překročila 50 % (DPA, Hlas Ruska, 1.7.).
  • Edward Snowden, jenž prchá před americkými úřady, požádal o politický azyl v Rusku. Prezident Vladimír Putin předtím prohlásil: „Rusko nikdy nikam nikoho nevydalo a vydávat se nechystá. V určitých případech jsme si za jistých okolností vyměňovali naše agenty. Pokud tady bude chtít Snowden zůstat, máme jednu podmínku. Jakkoli to zní z mých úst podivně, nesmí působit další škody našim americkým partnerům“.  Moskva dlouho dávala od Snowdena ruce pryč, ale na druhé straně důrazné výzvy Washingtonu na jeho vydání striktně odmítala. Snowdenovi v USA hrozí za to, že vyzradil tajný program rozsáhlého špiclování ve světě PRISM, až 30 let vězení. V pondělí ve 22.30 hod. se do konzulární kanceláře ruského ministerstva vnitra na letišti Šeremetěvo dostavila britská občanka Sarah Harrisonová, která je právní zástupkyní občana USA Snowdena, a odevzdala žádost o poskytnutí politického azylu v Rusku. Snowden rovněž přerušil mlčení a obvinil Obamu, že se mu snaží zabránit v získání azylu a používá občanství jako zbraň. „Bez ohledu na to, kolik dní života mám před sebou, jsem pevně odhodlán bojovat za spravedlnost v tomto nerovnoprávném světě. Mé informace slouží veřejnému zájmu“, napsal Snowden a poděkoval ekvádorskému prezidentovi a vládě za dosud projevenou podporu (Reuters, RIAN, ITAR-TASS, newsru.com, ČTK, TASR, 1. a 2.7.).
  • Syrští džihádisté vykonali veřejnou popravu františkánského kněze a nahrávka se objevila v internetové síti, informuje server Catholic Online. Bandité z Fronty al-Nusrá, napojené na al-Káidu, přepadli klášter Gassanieh na severu Sýrie a devětasčtyřicetiletému knězi sťali hlavu za spolupráci s vládou Bašára Asada. „Takové jsou metody povstalců podporovaných Západem. Není to žádná výjimka. Západ pomáhá extrémistům zabíjet Syřany“, citovala vatikánská agentura Fides františkána Pierbattistu Pizzaballa (IAR, Kathpress, News.va, gazeta.pl. 2.7.).
  • Kypr se podle ratingové agentury Moody´s dostal do platební neschopnosti. Kypr vyjednal s tzv. trojkou „záchranný balík“ v celkové hodnotě 23 miliard eur v březnu. Podmínkou finanční „pomoci“ je snížení výdajů a restrukturalizace bankovního sektoru. Výsledkem je, že ekonomika oslabuje, nezaměstnanost roste, domácí spotřeba klesá a objem bankovních depozit se od uzavření „dohody o záchraně“ výrazně zmenšil. Moody´s aktuálně hodnotí rating dlouhodobých závazků známkou Caa3, což je spekulativní pásmo. Rovněž výhled ratingu je negativní. Hodnocení Kypru snížily i agentury Standard & Poor a Fitch (AP, Financial Times, TASR, 2.7.).
  • Portugalský ministr financí Vitor Gaspar se vzdal funkce. Jako důvod uvedl neschopnost zabránit rostoucímu schodku veřejných financí a čelit nespokojenosti obyvatel, kteří stále rozhodněji odmítají úsporná o patření diktovaná EU a MMF. Portugalsko se pět let potýká s recesí a příslibům, deklarovaným exponenty vnucených „úsporných opatření“ roste nezaměstnanost. Výrazem všeobecného odporu byla nedávná masivní generální stávka (Público, RTP, PressExpress, 2.7.).
  • Ruský prezident Vladimír Putin se v Moskvě sešel na dvoustranných jednáních s prezidenty Iránu, Venezuely a Bolívie a s premiérem Iráku. Státníci byli mezi účastníky probíhajícího Fóra zemí vyvážejících plyn. (ITAR-TASS, Fondsk.ru, 2.7.)
  • USA by měly přijmout nabídku KLDR k dialogu bez snahy diktovat podmínky, pokud chtějí dosáhnout zmírnění napětí na Korejském poloostrově. Právě jejich nepřátelská politika plná výhrůžek, intrik a provokací je hlavním zdrojem napětí, uvedl severokorejský ministr zahraničí Pak Ui-džon na regionálním bezpečnostním fóru ASEAN v Bruneji. KLDR již dříve nabídla USA možnost rozhovorů a návrat k šestistranným jednáním. USA na vstřícný krok reagovaly prohlášením, že KLDR musí nejdříve konkrétními kroky prokázat, že je připravena k jadernému odzbrojení. (KCNA, AP, ČTK, 2.7.)
  • Gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili v rozhovoru pro Deutsche Welle prohlásil, že vztahy s Ruskem se zlepšují a blíží se čas obnovení normálních diplomatických styků. „Pracujeme na zavedení pravidelného leteckého spojení mezi Moskvou a Tbilisi, změkčuje se a postupně bude zrušen vízový režim, prakticky obnoveny byly obchodní vztahy a gruzínská produkce už je na ruském trhu. Důležitým momentem budou ZOH v roce 2014 v Soči. Uděláme vše pro to, aby proběhly důstojně a bezpečně. Na rozdíl od předchozí vlády jsme rozhodli, že se jich zúčastníme. A možná právě olympiáda bude přelomovým momentem v našich vztazích“, řekl Ivanišvili. (Russija Today, InoTV, RIAN, 3.7.)
  • Skupina ozbrojenců si v úterý vynutila uzavření ministerstva vnitra v Tripolisu a z budovy vyhnala jeho zaměstnance. Ochrana objektu se dobrovolně stáhla, aby předešla krveprolití. Libyjská vláda stále nekontroluje situaci a v zemi působí různé ozbrojené milice, které se objevily po bombardování země silami NATO, vedoucím ke svržení vlády Muammara Kaddáfího. (Reuters, El Watan, TASR, 3.7.)
  • Různé pokusy destabilizovat Bělorusko nemají nejmenší šanci na úspěch, prohlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko u příležitosti Dne nezávislosti. „Nové tisíciletí nepřineslo lidstvu mír a bezpečí. Spíše pozorujeme snahy o diktát druhým, pokusy vměšovat se do vnitřních záležitostí suverénních států, užívat silových metod, ekonomického nátlaku a informační manipulace. Zkoušejí to i vůči naší zemi. My jsme otevřenou zemí. Přejeme všem dobro, mír a rozkvět a vítáme u nás všechny, kdo v dobrém přicházejí. Poslouchat cizí diktát ale nemíníme. Jsme pro vztahy založené na vzájemné úctě a na respektu k mezinárodnímu právu“, řekl prezident Lukašenko (Belta, tut.by, 3.7.).
  • Ve věku 70 let zemřel dnes v Bukurešti bývalý rumunský premiér Radu Vasile. Položil základy vstupu země do EU, ale v důsledku masových protestů proti své hospodářské a sociální politice byl přinucen k demisi. Podporoval poskytnutí rumunského vzdušného prostoru pro vojenskou agresi NATO vůči Jugoslávii, což se setkalo s otevřeným nesouhlasem rumunského obyvatelstva (Agerpres, Romania Libera, TASR, 3.7.).
  • Volby do vyšších územních celků na Slovensku proběhnou 9. listopadu. Termín dnes vyhlásil předseda NR SR Pavol Paška. Občané rozhodnou o předsedech a poslancích krajů na další 4 roky. Pokud nikdo z kandidátů na předsedu nezíská 50 %, postoupí dva nejúspěšnější do 2. kola, které proběhne 23. listopadu. Slovensko má 8 vyšších územních celků a občané volí předsedy a poslance krajů od r. 2001 (SITA, 3.7.).
  • Podle aktuálního průzkumu Centra Levada 55 % Rusů podporuje nedávno přijaté zákony proti znevažování víry a propagaci homosexuality. Více či méně proti se vyslovilo 37 % a 8 % neumělo odpovědět. Se sankcemi za porušení zákona pak souhlasilo 76 % Rusů a pouze 17 % bylo více či méně proti (Levada-Centr.ru, 3.7.).
  • Rusko považuje za zcela chybné zvyšování dodávek zbraní syrským povstalcům, prohlásil ruský MZV Sergej Lavrov v rozhovoru pro alžírský deník Al-Chabar. „To klid a mír pro Syřany nepřiblíží. Výsledkem bude jen ještě větší utrpení syrského lidu a vyostření situace v celém regionu. Je nesmyslné se domnívat, že někdo vyhraje. Prohrají všichni a platit bude syrský lid“, řekl Lavrov. (ITAR-TASS, Fondsk.ru, 3.7.)
  • Litva vyhostila historika Valerije Ivanova za veřejnou prezentaci portrétů maršálů Rudé armády v čele s J. V. Stalinem a odsoudila ho rovněž k pokutě 750 litů. Portréty vystavil 9. května v Den vítězství na vojenském pohřebišti ve Vilniusu. Ivanov je známý veřejný činitel a bývalý lídr organizace „Jednota“. Ruská menšina již vydala prohlášení, že pokutu uhradí a případně vytvoří fond, který bude litevské vládě platit každý rok poplatek za to, že bude připomínat osvobození Litvy od fašistických okupantů a jejich pomocníků (Rosbalt, NewsBalt, Delfi, 3.7.).
  • Moralesovo letadlo, které bylo cestou z Moskvy přinuceno přistát ve Vídni, pokračovalo v cestě do Bolívie. K přistání ho přinutily evropské úřady, jelikož Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko prý náhle zrušily letounu povolení k přeletu. Důvodem bylo podezření, že se na palubě nachází Edward Snowden. „Domníváme se, že za jejich rozhodnutím je ruka Washingtonu. Je to neslýchané, hanebné a hrubě to pošlapává mezinárodní právo“, řekl bolivijský ministr obrany Ruben Saavedra a viceprezident Alvaro García dodal, že „Moralese unesl imperialismus“. Po prohledání letadla se důvod incidentu nepotvrdil. Suverénní země tento akt vnímají jako porušení dosud nepřekročitelných pravidel. Americký prezident Barack Obama však už dříve varoval, že udělení azylu bude mít pro zainteresované vážné důsledky (APA, DPA, Guardian, ČT24, 3.7.).
  • Egyptská armáda pozastavila ústavu a zbavila moci prezidenta Muhammada Mursího. Dočasným prezidentem se stane předseda Ústavního soudu Adlí Mansúr. Oznámil to ministr obrany Abdal Fattáh Chalíl Sísí v TV projevu a po jeho boku stál mezi jinými o koptský papež Tawadros II. Sísí uvedl, že armáda sestavila politický plán, jehož cílem je zemi co nejrychleji dovést k předčasným parlamentním a prezidentským volbám. Vznikne úřednická vláda a znění egyptské ústavy prověří znalci. Prezident Mursí označil kroky armády za vojenský puč. Podle informací nesmí opustit zemi, což potvrdilo i káhirské letiště (MENA, Al Ahrám, BBC, Al-Džazíra, PAP, ČTK, iDNES.cz, 3. a 4.7.).
  • Muhammad Mursí, první přímo zvolený a islamistický prezident, byl armádou sesazen a poté oddělen od svých spolupracovníků a dopraven na ministerstvo obrany. Zadrženi byli i další představitelé Muslimského bratrstva. „Události v Egyptě nejsou koncem, ale korekcí ´arabského jara´. Proběhl tu měkký vojenský převrat. Využili toho, že lidé byli v ulicích a protestovali proti prezidentovi“, prohlásil předseda mezinárodní komise Rady federace Michail Margelov. Syrský prezident Bašár Asad v reakci uvedl, že události v Egyptě potvrzují „krach politického islamismu“ a je čas přestat míchat náboženství do politiky a zneužívat náboženský extrémismus (RIAN, ITAR-TASS, 4.7.).
  • Ruské válečné námořnictvo vyšle 20 lodí, aby se ve dnech 5. – 12. července zúčastnily společného rusko-čínského námořního cvičení v ruském zálivu Petra Velikého u Vladivostoku. Čína vysílá 7 válečných lodí a zapojeny budou i vzdušné síly. Na přelomu července a srpna navíc proběhne v Čeljabinsku společné protiteroristické cvičení. Cílem manévrů je nácvik opatření k ochraně regionálního míru a stability (Sin-chua, cri, Interfax, 4.7.).
  • Poslanci EP zvolili novou ombudsmankou EU bývalou irskou ombudsmanku Emily O´Reillyovou. Ve funkci vystřídá Nikifora Diamdidurose z Řecka. Evropský ombudsman prošetřuje stížnosti občanů na nesprávné postupy institucí EU (AFP, TASR, 4.7.).
  • Americká vláda kromě sledování telefonních hovorů a internetu tajně kontroluje i poštovní zásilky. Napsal to New York Times s odvoláním na svědectví bývalého agenta FBI (čt24, 4.7.).
  • Kosovští Srbové ustavili vlastní shromáždění, které je odpovědí na kroky Bělehradu směřující k uznání vlády v Prištině. „Zřízením tohoto shromáždění bráníme srbskou ústavu a dáváme tím najevo, že Kosovo je stále součástí Srbska“, řekl Slavko Števanovič, kterého 97 poslanců zvolilo do čela orgánu. Současně uvedl, že se kosovští Srbové nezúčastní komunálních voleb naplánovaných na 3. listopadu. „Máme vlastní právoplatně zvolené zastupitele. Naší zemí je Srbsko. Nechceme jiný stát, jiné občanství ani jiný právní systém“, řekl Števanovič (Blic, B92, SITA, 4.7.).
  • Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz tvrdě kritizovali Evropský parlament, který ve středu obvinil maďarskou vládu z porušování základních principů demokracie a žádal nápravu. Orbán konstatoval, že EP překročil své pravomoci. Podle Orbána za postojem EP stojí ekonomické zájmy. Jejich beneficientům vadí, že jeho vláda snížila domácnostem ceny energií a poškodila tím zisky globálních společností. „Nám jsou bližší zájmy milionů Maďarů“, řekl Orbán a dodal, že zpráva EP narušuje suverenitu jednoho z členských států, což ohrožuje celou Evropu i její budoucnost. Fidesz předložil parlamentu rezoluci s názvem Maďarsko si zaslouží rovné zacházení, která zdůrazňuje, že Maďaři si nepřejí EU, v níž jsou omezovány svobody, velké země zneužívají svou moc a malé by měly jen poklonkovat (MTI, DPA, ČTK, 4.7.).
  • Tajemník severokorejského MZV Kim Kje-kwan jednal v Moskvě o ekonomické spolupráci a situaci na Korejském poloostrově. „Rusko klade důraz na potřebu uvolnit napětí a obnovit šestistranné rozhovory. Stabilita na Korejském poloostrově oživí ekonomickou spolupráci a podpoří velké hospodářské projekty, jako je vybudování plynovodu či napojení Transsibiřské magistrály na Transkorejskou železnici“, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí (ITAR-TASS, Interfax, Novinky.cz, 5.7.).
  • Britský parlament jednomyslně schválil uspořádání referenda o setrvání v EU do konce roku 2017. V zemi je tento krok vnímán jako snaha konzervativců získat přízeň euroskeptických Britů před volbami v příštím roce a zabránit tak odlivu voličů směrem ke straně UKIP (BBC, Reuters, 5.7.).
  • Syrský prezident Bašár Asad v rozhovoru pro deník as-Sawra (Revoluce) prohlásil, že nepřátelé Sýrie už „vyčerpali všechny své nástroje“. Odmítl tvrzení, že to, co se v Sýrii děje, je občanská revolta. „Jde o spiknutí Západu a některých arabských zemí s cílem destabilizovat a ovládnout Sýrii“, řekl Asad. K událostem v Egyptě poznamenal, že sesazení Mursího je vážnou ránou politickému islamismu (AP, ISNA, 5.7.).
  • Počet lidí na planetě stoupá, ale v zemích východní Evropy a na Balkáně jich ubývá. Podle sčítání obyvatelstva v roce 2011 mělo Rumunsko 20,1 milionu obyvatel oproti 23 milionům v roce 1989. Hlavní důvod – chudoba a emigrace za prací. Úbytek obyvatel představuje 14 procent. V Bulharsku se počet obyvatel snížil o 18 %, v Estonsku o 15 %. Největší úbytek zaznamenalo od pádu východního bloku Lotyšsko. V roce 1989 měla tato pobaltská země 2,7 milionu obyvatel, nyní má necelé 2 miliony (AP, Agerpres, Telegraf, Sme.sk, 5.7.).
  • Ruská Transibiřská magistrála by mohla vést až do rakouské Vídně. Předběžně se na tom shodli šéfové železničních společností Ruska, Ukrajiny, Slovenska a Rakouska. Železniční spojení z Vladivostoku do Vídně by představovalo vážnou konkurenci pro lodní dopravu. Zatímco ta přepraví náklad za 30 dní, vlak by trasu Vladivostok-Moskva-Kyjev-Bratislava-Vídeň urazil za polovinu. Transsibiřská magistrála o délce přes 9 tisíc km je nejdelší tratí světa a navíc se na ní napojují vlaky z Číny, Mongolska a KLDR (RIAN, APA, SITA, 5.7.).
  • V ruském Vladivostoku byly v pátek zahájeny největší manévry v dějinách rusko-čínské vojenské spolupráce. Potrvají do 12. července a účastní se jich bojové lodě, ponorka, bitevní letouny, vrtulníky a dvě speciální jednotky. Hlavním cílem cvičení „Společné moře – 2013“ je koordinace společné námořní obrany a nácvik eskortních, pátracích a záchranných operací. Počítá se i se cvičnými střelbami na námořní i vzdušné cíle (ITAR-TASS, Sin-chua, cri, 5.7.).
  • Vatikán zveřejnil první encykliku papeže Františka Světlo víry, která je výsledkem společné práce s jeho předchůdcem Benediktem XVI. „Je to encyklika psaná čtyřma rukama. Papež Benedikt začal dílo psát a předal mi ho. Je to velmi silný dokument“, řekl první Latinoameričan na Svatém stolci. Historicky není nijak neobvyklé, že nový papež dopracuje dokumenty rozpracované svým předchůdcem. V textu se říká, že „když je víra oslabena, hrozí oslabení i samých základů lidství“ a zní varování před „masivní ztrátou paměti v současném světě“ (AFP, ANSA, KAI, 5. a 6.7.).
  • Bulharský prezident Rosen Plevneljev v pátek navrhl možnost konání předčasných voleb jako východisko z nestabilní situace. Poté, co se nepodařilo sestavit většinovou koalici, vznikla úřednická vláda v čele s Plamenem Orešarskim. Ale i jeho první kroky vyhnaly Bulhary opět do ulic. „Lidé přestali zavírat oči nad tím, co se v zemi děje. Je načase, aby politici otevřeli ty svoje“, prohlásil prezident a dodal, že zřejmě nezbude než opět vyhlásit nové volby (BTA, BNT, 6.7.).
  • Dosluhující gruzínský prezident Michail Saakašvili obvinil Izrael ze sabotáže v době války s Ruskem v srpnu 2008. Při setkání na Gruzínské polytechnice v Tbilisi řekl, že Izrael poskytl Moskvě tajné kódy bezpilotních letadel, které od něj Gruzie zakoupila a výměnou od Ruska získal kódy iránských protileteckých systémů. Dříve s tímto tvrzením přišel WikiLeaks. (Israel7, IAR, 6.7.).
  • V pohraničním Pchanmundžomu jednají představitelé Severní a Jižní Koreje o znovuotevření společné průmyslové zóny Kesong. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení v červnu oznámilo, že ztráty způsobené uzavřením komplexu, v němž působilo 123 jihokorejských firem, dosáhly 1,05 bilionu wonů (17,8 mld. koru) a podnikatelé tlačili na vládu, aby byla aktivní. Bylo dosaženo pokroku a 10. července proběhne další jednání přímo v Kesongu. „Sever a Jih se navzájem ujistily, že podnikání v průmyslové zóně Kesong bude obnoveno“, napsala KCNA. Zóna byla uzavřena v dubnu jako odpověď na mohutné americko-jihokorejské manévry u břehů KLDR (Jonhap, KCNA, AFP, 6. a 7.7.).
  • Prozatímním premiérem Egypta se zřejmě stane právník Zijád Bahajíldín. Původně se uvažovalo o bývalém šéfovi MAAE Muhammadu Baradejovi, ale dočasný prezident Adlí Mansúr od jeho jmenování ustoupil poté, co s ním vyjádřily nesouhlas obě hlavní muslimské strany. Bahajíldín vystudoval obchodní právo v Oxfordu a za vlády Husní Mubaraka byl šéfem úřadu pro státní investice. Prozápadní Baradej by se mohl stát vicepremiérem (MENA, Reuters, PressExpress, 7.7.).
  • Ruský prezident Vladimír Putin vyjádřil vážné obavy z vypuknutí občanské války v Egyptě. „Občanská válka už zachvátila Sýrii a jakkoli to zní smutně, Egypt míří stejným směrem. Bylo by dobré, aby se egyptský lid vyhnul takovému osudu“, řekl Putin během návštěvy Kazachstánu. Vyzval všechny znesvářené strany, aby byly zdrženlivé a držely se v demokratickém rámci (RIAN, Centrasia.ru, ČTK, 7. a 8.7.).
  • Čínské ministerstvo financí vydalo oznámení, v němž žádá státní orgány, aby v roce 2013 snížily běžné výdaje o 5 %. V instrukci se uvádí, že musí zlepšit kontrolu finančních výdajů, zdokonalit jejich strukturu a využívat je v nejpotřebnějších oblastech, zejména ke zlepšení života lidí. Upravovat rozpočet uprostřed roku není zcela obvyklé a vyplývá z toho, že je třeba rozpočet sestavovat důkladněji, konstatoval šéf úřadu pro finanční audit při Akademii společenských věd Wang Te-chua. V prvních 5 měsících letošního roku poklesl přírůstek příjmů do státního rozpočtu. Dosáhl 6,6 % oproti plánovaným 8,3 % a jak řekl ministr financí Lou Ťi-wej, naplnit letošní cíl příjmů nebude snadné (Žen minž-pao, cri, 8.7.).
  • Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska pokračuje na sestupné dráze. Její kandidátka prohrála 2. kolo prezidentských voleb v Elblagu, když kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jerry Wilk získal 51,74 % hlasů. Vojvodské město Elblag bylo dosud baštou PO a premiér Tusk se v kampani naplno angažoval. „Prostě se ukazuje, že konzervativní PiS už není takovým strašákem. Každopádně liberální PO lidé považují za větší zlo,“ komentovala výsledek známá novinářka Dominika Wielowieyska. Politolog Wojciech Jablonski poznamenal, že „prohra nebyla rozhodně žádnou epizodou“. PO podle něj ztrácí, pro lidi znamená jen škrty, úspory, korupční aféry, servilnost vůči EU a oslabování tradic i morálky. Šéfredaktor polského vydání týdeníku Newsweeku Tomasz Lis poněkud ironicky řekl, že Kaczynského PiS usiluje o „deeuropeizaci“ Polska a pokračování v díle Jaruzelského „budovat Polsko národní ve formě, socialistické v obsahu“. (PAP, gazeta.pl, Radio TOK FM, 8.7.)
  • Vláda premiéra Benjamina Netanjahua schválila návrh zákona o odvodech ultraortodoxních Židů do armády. Ti byli dosud od vzniku Izraele v roce 1948 od povinné vojenské služby osvobozeni. Většina ostatních obyvatel židovského státu to považovala za nespravedlnost a patřilo to k hlavním tématům nedávných voleb. Ultraortodoxní Židé to považují za „smutný den“ Izraele a podrývání vlastních kořenů. Návrh zákona hovoří o výjimce jen pro 1.800 nejlepších studentů Tóry. Normu musí ještě schválit parlament (IsraLand, BBC, TASR, 8.7.).
  • V incidentu u kasáren v Káhiře zastřelila armáda přes 50 stoupenců svrženého prezidenta Mursího a stovky jich zranila. Muslimské bratrstvo tvrdí, že armáda zaútočila na poklidný protest, navíc ve chvíli, kdy se účastníci chystali k pravidelné modlitbě. Armáda obvinění odmítá s tím, že reagovala na napadení svého objektu. Druhá islamistická strana Núr nazvala událost „krvavým masakrem“ a odstoupila z jednání o vytvoření prozatímní vlády. Dočasný prezident Adlí Mansúr ke zklidnění bouřlivé situace vydal dekret, v němž přislíbil konání nových voleb do půl roku, ihned poté, co budou v referendu schváleny změny v ústavě. V týdnu po ustavujícím zasedání nového parlamentu by měly být vyhlášeny volby prezidentské. V pondělí (8.7.) večer pak začal postní měsíc ramadán a pozorovatelé očekávají, že by mohl přispět ke zklidnění situace (AP, al-Džazíra, Reuters, 8. a 9.7.).
  • Estonský ministr obrany Urmas Rejnsalu zaslal pozdrav účastníkům tradičního srazu „Svazu bojovníků za svobodu Estonska“, který proběhl ve městě Pyljva. V pozdravu vyjádřil poděkování všem, kteří byli věrni vysokým ideálům svobody a nezávislosti. „Estonský národ utrpěl v letech 2. světové války těžké ztráty od okupačních totalitních režimů – SSSR a nacistického Německa“, stojí v listě. Členy „Svazu bojovníků za svobodu Estonska“ jsou účastníci 2. světové války, kteří bojovali na straně fašistického Německa, včetně 20. estonské divize SS.  Velvyslanectví RF v Tallinu vyjádřilo ostrý protest. (RIAN, Fondsk.ru, 9.7.).
  • Vzdušné síly Sýrie využily poskytnutou informaci od čínské rozvědky, což umožnilo zničit kolonu s americkými zbraněmi pro teroristy. Letecký útok byl proveden ihned poté, co kolona překročila syrskou hranici z Jordánska. Bílý dům 13.června oznámil, že poskytne přímé vojenské dodávky syrské opozici. Děje se tak zejména z území Jordánska a Turecka ( Fondsk.ru, Beirut Observer, anna-news, 9.7.).
  • Rusko neochvějně podporuje územní celistvost Moldávie a její státní suverenitu. Po setkání s rumunským ministrem zahraničí Titem Corlateanem to v Moskvě prohlásil Sergej Lavrov. Konstatoval, že nová rumunská vláda je připravena k dialogu a Moskva to vítá. „Hodláme překonávat období určité stagnace v našich vztazích a pohybovat se vpřed v mnoha směrech. Existuje velký potenciál rozvoje vzájemné spolupráce. Rumunsko říká, že je připraveno a my odpovídáme vstřícně“, poznamenal šéf ruské diplomacie. Rusko-rumunské vztahy dosáhly nejnižšího bodu v roce 2012. Příčinou byla politika Rumunska vůči Moldávii. Prezident Traián Basescu otevřeně hovořil o tom, že spojení s Moldávii je otázkou příštích 25 let. Moskva však bezpodmínečně trvá na plné politické neutralitě Kišiněva. „Vítáme konstruktivnější přístup Bukurešti. Můj kolega zdůraznil, že budoucnost Moldávie musí být určena svobodnou vůlí moldavského lidu a Bukurešť bude tuto volbu ctít. Je to i náš postoj,“ řekl Lavrov ( ITAR-TASS, Hlas Ruska, Rosbalt, Moldpress, 9.7.).
  • Dočasným premiérem nakonec prozatímní prezident Egypta Adlí Mansúr, kterého po vojenském puči do funkce dosadila armáda, jmenoval 76-letého liberálního ekonoma a krátce i ministra financí Házima Biblawího. Bývalý šéf MAAE Muhammad Baradej se stane viceprezidentem a bude zodpovídat za zahraniční záležitosti ( MENA, PAP, DPA, 9.7.).

 

2013-07-12 00:00:00