- Tuniský premiér Alí Larajjid představil novou islamistickou koaliční vládu, která povede zemi do voleb koncem roku. Vládu spolu s islamistickou Stranou obnovy (an-Nahda) tvoří sekulární levostředová at-Takattul a Kongres pro republiku prezidenta Munsífa Marzúkího. V Tunisku panuje napětí a politická nestabilita od vraždy levicového lídra Šukrího Balajida počátkem února. (Reuters, RIAN, 8.3.)
- Se zesnulým venezuelským prezidentem Hugo Chávezem se k jeho rakvi přišly rozloučit dva miliony Venezuelanů. Spolu s nimi se pohřbu zúčastnily hlavy států Latinské Ameriky Raúl Castro (Kuba), CHristina Kirchnerová (Argentina), Evo Morales (Bolívie), Rafael Correa (Ekvador), Dilma Rousseffová (Brazílie), Sebastian Piněra (Chile), Daniel Ortega (Nikaragua), Laura Chinchilla (Kostarika) a další, ale například také Alexandr Lukašenko (Bělorusko), Mahmud Ahmadínežád (Irán), španělský korunní princ Filip nebo americký baptistický pastor Jesse Jackson. Zastoupena byla většina zemí světa, ČR však svého zástupce nevyslala. Viceprezident Nicolas Maduro na závěr smutečního projevu řekl: „Chávez nám zanechal 5 úkolů napsaných vlastním písmem: Udržet a upevnit nezávislost, dále budovat a rozvíjet náš bolívarovský socialismus, změnit Venezuelu v latinskoamerickou mocnost, budovat spravedlivý svět bez impérií a přispívat k uchování života na planetě. Monsignor Mario Moronta pak požádal Boha, aby „otevřel bránu nebeskou pro nekonečný život člověka, který věnoval svůj život chudým“. (TeleSur, Granma, ČTK, 8.3.)
- Keňské prezidentské volby vyhrál vicepremiér Uhuru Kenyatta ziskem 50,07 % hlasů. Jeho hlavní rival, premiér Raily Odinga, obdržel 43,3 % hlasů, ale výsledky voleb okamžitě zpochybnil a oznámil, že je napadne u soudu. Kenyatta, syn 1. prezidenta nezávislé Keni, zakladatele státu s pokrokovou orientací – Jomo Kenyatty – čelí obvinění z podílu na násilnostech z roku 2007 před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Volební účast dosáhla 86 % a předseda ÚVK Issack Hassan volby označil za složité, ale transparentní a důvěryhodné. „Keňané hlasovali klidně, trpělivě a hrdě“, řekl. (Reuters, KBC, SITA, 9.3.)
- Tisíce Slovinců opět demonstrovaly v centru Lublaně proti zkorumpovaným politickým elitám. „Nepotřebujeme jen novou vládu, potřebujeme revoluční změny!“, stálo na ústředním transparentu. „Slovince zklamala pravice, střed i levice. V tom hlavním jsou si strany podobné jako vejce vejci. Jejich elity se moc neliší, zájmy obyčejných lidí jim jsou lhostejné“, řekl rozhlasu odborový předák Mirko Belič. Mezitím kabinet designované premiérky Alenky Bratušekové stále nebyl ustaven. Na vině je rozdílnost názorů koaličních partnerů. (Radio 1, Dnevnik, APA, 9.3.)
- Jordánský král Abdalláh II. pověřil dnes sestavením nové vlády premiéra Abdalláha Ansúra, kterého mu doporučil nově zvolený parlament. Je to poprvé v historii země, co se monarcha řídí usnesením parlamentu. Král se výsadního práva vzdal po lidových nepokojích a provedl drobné demokratizační reformy. Volby v lednu vyhrála umírněná islamistická strana. (Israel7, DPA, TASR, 9.3.)
- Venezuelská volební komise stanovila termín prezidentských voleb na 14. dubna. Hlavními soupeři o úřad hlavy státu po zesnulém Hugo Chávezovi budou viceprezident Nicolas Maduro a lídr opozice Henrique Capriles. Oficiální volební kampaň v médiích proběhne v období 2.-11. dubna. Podle posledního průzkumu je favoritem voleb kandidát levice Nicolas Maduro, který svou kandidaturu ohlásil na 12. sjezdu KS Venezuely. (VTV, Prensa Latina, ČTK, 9. a 10.3.)
- Parlamentní volby na Maltě vyhrála opoziční Labouristická strana Josepha Muscata (39) a po 15 letech se vrací k moci. „Maltský lid rozhodl a odkázal nás do opozice. Respektujeme to“, uznal porážku své Nacionalistické strany premiér Lawrence Gonzi. Malta má relativně prosperující ekonomiku a míru nezaměstnaných ve výši 4,3 %, která je nejnižší v EU. Labouristé získali 54,8 %, Nacionalisté 43,3 % hlasů. (Malta Today, BBC, SITA, 10.3.)
- Madridem a dalšími 60 městy pochodovaly desetitisíce rozzlobených a zoufalých Španělů. Protestovali proti rostoucí nezaměstnanosti, chudobě, ztrátě sociálních a zaměstnaneckých jistot a obrovské korupci. Do protivládních protestů se zapojilo na 160 organizací, spolků a občanských iniciativ. Podle Candída Méndeze, mluvčího jednoho z odborových svazů, naprostá většina Španělů odmítá úspornou politiku vlády a vládě nevěří. (El País, Europapress, 10.3.)
- Viktor Janukovyč se obrací k Rusku a na vině je Evropská unie, která se chová k Ukrajině mentorsky, uvádí poslední vydání italského listu Il Legno Storto. „Hlavní roli v procesu přibližování se Ukrajiny k Rusku sehrála EU, když v roce 2011 odmítla podepsat s Kyjevem dohodu o přidružení“, tvrdí citovaný list. Rusko podle něj Ukrajinu potřebuje k získání statusu světové supervelmoci a k tomu, aby bylo všestranně konkurenceschopné. (Lenta.ru, iPress.ua, Vlasti.net, 10.3.)
- Ministr obrany USA Chuck Hagel se v Kábulu sešel s prezidentem Hamídem Karzaím. Ministrovu návštěvu provázela řada potíží, bezpečnostními problémy počínaje a napjatými vztahy mezi oběma zeměmi konče. Karzaí před schůzkou vyslovil obvinění, že Američané tajně vyjednávají a spolupracují s Tálibánem. Improvizaci si vynutil i bombový atentát před sídlem afghánského ministerstva obrany, kde se měla konat tisková konference. Po řadě incidentů, kdy okupační síly zabily na různých místech civilisty, včetně žen a dětí, je afghánské veřejné mínění vypjatě protiamerické. (AP, ITAR-TASS, Centrasia.ru, ČTK, 10.3.)
- Podle průzkumu uskutečněného u příležitosti 75. výročí anšlusu Rakouska hitlerovským Německem si 42 % Rakušanů myslí, že „za Adolfa Hitlera nebylo všechno špatné“. Více než polovina soudí, že nacistická strana by i dnes v demokratických volbách zaznamenala určitý úspěch. A celých 61 % v průzkumu společnosti Market Institut odpovědělo, že podporují koncept „silného muže“ jako vůdce. Za okupace zahynulo 6 420 Rakušanů v koncentračních táborech a přes 9 500 jich bylo umučeno. (Der Standart, ČTK, 10.3.)
- Srbský tisk hledá odpověď na otázku, co znamená příchod americké 525. bojové a průzkumné brigády do Kosova. Jednotka cvičená pro boj v nejtěžších podmínkách navíc přichází krátce po vyjádření amerického velvyslance v Srbsku Michaela Kirbyho, že Republika srbská na severu Kosova je pro Washington nepřijatelná. Původně měla brigáda skončit v Afghánistánu, byla však přesměrována do Kosova a měla by tu zůstat 9 měsíců. (Novosti, Radio Srbija, 11.3.)
- Skupina 44 specialistů Unie jihoamerických států (UNASUR) bude dohlížet na průběh paraguayského volebního procesu, který vyvrcholí volbami 21. dubna a nástupem nového prezidenta a vlády v srpnu 2013. Mise bude mít za úkol zjistit, zda volby připravované vládou vzniklou na základě státního převratu a sesazení ústavně zvoleného prezidenta Fernanda Luga, umožní demokratické vyjádření vůle lidu. Po státním převratu v červnu 2012 pozastavil UNASUR dočasně Paraguayi členství v organizaci a také v důležité obchodní integraci MERCOSUR. Pučistický režim se dostal do silné mezinárodní izolace. Podmínkou návratu Paraguaye do integračních struktur Latinské Ameriky, je vznik nové vlády na základě demokratických a svobodných voleb. (Prensa Latina, 11.3.)
- Čínská státní rada předložila 1. zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) návrh reformy svých orgánů a plán zdokonalení své činnosti. Opatření se týká 6 aspektů: Státní rada uplatňuje vliv trhu při distribuci zdrojů; systémově stimuluje aktivity firem a soukromých podnikatelů; více pozornosti bude věnovat společnostem, svazům a obchodním komorám; zlepší a upevní svou makroekonomickou kontrolu; zlepší svou strukturu a výkon činnosti podle zákona a místní vlády zefektivní svou činnost pod vedením ústřední vlády a Státní rady. Součástí restrukturalizace vlády je snížení počtu ministerstev na 25. Vznikne nový Úřad pro média, který sloučí dosavadní Státní úřad pro tisk a nakladatelství a Státní úřad pro film, rozhlas a televizi. Vznikne také nový Státní úřad pro námořní správu, který bude spravovat a chránit legální námořní právo Číny. (Žen minž-pao, cri, 10. a 11.3.)
- Jižní Korea a USA v pondělí zahájily společné manévry s názvem Key Resolve. Hlavním cílem je zvýšení praktických dovedností a zlepšení součinnosti armád. KLDR tyto obří manévry označila za vážnou provokaci a svým způsobem za formu vyhlášení války. (Jonhap, cri, 11.3.)
- Řada sponzorů syrské opozice brání navázání dialogu a ukončení násilí v zemi, konstatoval ruský MZV Sergej Lavrov po setkání s představiteli syrského Národního koordinačního výboru. Ocenil konstruktivní přístupy, které zazněly na pařížské konferenci vlasteneckých opozičních sil. „Pro nás je hlavní, aby se všechny otázky řešily mezi Syřany samotnými, bez cizích receptů a nátlaků“, řekl Lavrov. Představitelé opozice vyjádřili názor, že pouze politické řešení a rozumný kompromis může zachránit Sýrii před nebezpečím „somalizace“ (odkaz na realitu Somálska) a přivítali zprostředkovatelskou roli Ruska. (ITAR-TASS, Fondsk.ru, 11.3.)
- Zajímavá zpráva přišla z Islandu, jehož obyvatelé si referendem zachránili vlastní stát, národní měnu, snížili dluhy a pak postavili neschopné politiky před soud. V lednu islandská vláda ukončila rozhovory o přijetí do eurozóny s jednoduchým odkazem, že většina obyvatel si to nepřeje. Islandská ekonomika si nyní vede dobře, export stoupá a v jeho arktických vodách se čeká těžební boom. Navíc islandská banka udělala to, co jižní státy EU už nemohou udělat. Devalvovala loni národní měnu, aby mohla vyvážet a splácet zahraniční dluhy. (E-republika.z, 11.3.)
- Ukrajinské novinářce Anchar Kočněvové, kterou v říjnu zajali syrští povstalci, se podařilo uniknout svým věznitelům a v současnosti je už v bezpečí v Damašku. Médiím to oznámil její synovec Dmitrij Astafurov a informaci potvrdilo i ukrajinské MZV. Na svém blogu pak Kočněvová vylíčila dramatické okolnosti svého útěku, když po 15 kilometrech narazila na „normální lidi“ a ti jí pomohli dostat se k Asádově armádě. „Žádali výkupné, ale nakonec jsem se začala bát, že mě prostě zabijí a budou tvrdit, že to udělali vojáci B. Asáda“, napsala Ukrajinka. (UNIAN, RIAN, AFP, Interfax, ČTK, 11.3.)
- V provincii Kandáhár na jihu Afghánistánu zahynulo při nehodě vrtulníku 5 příslušníků mise NATO. Americké úřady potvrdily, že všichni mrtví vojáci jsou Američané. Vrtulník se zřítil ve stejný den, kdy afghánský policista zaútočil na policejní stanici na protest proti tomu, že okupační síly neodešly z provincie Vardak, k čemuž je vyzval prezident Karzáí, a v přestřelce zabil 2 americké a 5 afghánských vojáků. (BBC, Reuters, ČTK, 12.3.)
- Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v lednu vyšplhala na rekordních 11,9 % a bez práce bylo bezmála 19 milionů lidí. Podle šéfa amerických tajných služeb Jamese Clappera to ve spojení s úspornou politikou může vyvolat výbušnou směs. Současná úsporná opatření podle něj představují největší hrozbu pro sociální stabilitu v Evropě. Úsporná opatření už v řadě evropských zemí vyvolala rozsáhlé protesty a Francie minulý týden vyzvala evropské státy ke zmírnění této politiky. (ČTK, iHNED.cz, 12.3.)
- Rusko navrhuje, aby byl posílen globální vliv společenství BRICS. Iniciativa je zformulována ve zprávě ruských expertů, která má být předložena summitu BRICS 26. a 27. března v jihoafrickém Durbanu. Experti doporučují vytvoření stálého sekretariátu BRICS, podporují návrh Indie na vytvoření Banky rozvoje, která by mohla mít sídlo v Moskvě, a navrhují základní kapitál ve výši 50 milionů dolarů. Podporují rovněž rozhodnutí o obchodních a jiných platbách mezi partnery nikoli v dolarech, ale v národní měně, a doporučují založit Banku mezinárodního účtování a ekonomiky zemí BRICS. Navrhují také vytvoření protikrizového fondu na úrovni 240 miliard dolarů. Další návrhy směřují do sféry bezpečnosti a upozorňují na nebezpečí soupeření o surovinové zdroje. Apelují rovněž na překonání vzájemných třenic. (Hlas Ruska, RIAN, 12.3.)
- V Pekingu skončilo 1. zasedání ČLPPS. Nově zvolený předseda Jü Čeng-šen v závěrečném vystoupení uvedl, že je třeba důsledně prosazovat socialistickou demokracii a podporovat všechny návrhy pro rozvoj země. Zdůraznil, že Čína bude pevně trvat na socialistické cestě vývoje a za žádných okolností nebude kopírovat model západního politického systému. Čínské úřady budou naslouchat veřejnému mínění a přání lidu a podporovat konstruktivní dialog. (cri, 12.3.)
- Ruské vojenské námořnictvo se po 20 letech vrací do Středozemního moře. Ministr obrany Sergej Šojgu konstatoval, že právě v této oblasti se soustřeďují hlavní hrozby pro ruskou národní bezpečnost. Současně oznámil, že v rámci rozsáhlé modernizace armády dostane ruská flotila do roku 2020 celkem 24 nových ponorek a 54 lodí. Informoval také, že Rusko poskytne ponorky Vietnamu a protislužbou bude zřejmě pronájem základny Cam Rahn. Vietnam, jak řekl, by ruskou vojenskou přítomnost v regionu uvítal. (New.mail.ru, Fondsk.ru, PressExpress, 12.3.)
- Prezident Rosen Plevneljev jmenoval novým bulharským premiérem dosavadního velvyslance ve Francii Marina Rajkova (53). Úřednická vláda povede Bulharsko do předčasných voleb 12. května. Média připomínají, že Plevneljev tak učinil tři dny po návratu z Bruselu, kde „konzultoval jméno budoucího premiéra“. Rajkov se narodil v USA v diplomatické rodině a stejně jako jeho otec pracoval v diplomatických službách. Byl například bulharským zástupcem v Radě Evropy. Za posledních 23 let je to třetí úřednická vláda. (BNT, BG Daily News, Hlas Ruska, TASR, 12. a 13.3.)
- Parlamentní volby v Grónsku vyhrála sociálně-demokratická strana Siumut (Vpřed) v čele s Aleqou Hammondovou. Získala 43 % hlasů a 14 křesel v 31členném autonomním parlamentu. Dosud vládnoucí strana Ataquatigiit (Lidové společenství) premiéra Kuupika Kleista skončila druhá a získala 34 % hlasů. Hammondová požaduje větší kontrolu nad zahraničními těžebními společnostmi a jejich vyšší zdanění. Kleistovu vládu kritizovala, že „příliš levně prodává grónské zájmy“. (Reuters, TASR, iDNES.cz, 13.3.)
- Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová-Kirchnerová označila referendum na Falklandských ostrovech za frašku a Falklanďany za squattery, kteří obsadili jejich ostrovy. Podle Argentiny nemá Brity organizované referendum právní základ a mezinárodní společenství ho neuzná. OSN již dříve vyzvala V. Británii, aby zvážila dekolonizaci sporného území. Falklandy (Malvíny) leží v Atlantiku zhruba 770 km od Ohňové země, 400 km od nejbližšího pobřeží Argentiny a 12 700 km od Londýna. (Notícias, The Telegraph, ČTK, 13.3.)
- Venezuelská vláda začala vyšetřovat okolnosti onemocnění rakovinou a následného úmrtí prezidenta Huga Cháveze. „Budeme hledat pravdu. Máme podezření, že náš velitel Chávez byl otráven a stály za tím temné síly, které ho potřebovaly odstranit z cesty“, prohlásil úřadující prezident Nicolas Maduro. Zmínil speciální laboratoře v USA, které „mají zkušenosti s výrobou záhadných nemocí“. Před časem sám Chávez prohlásil, že USA možná našly způsob, jak šířit rakovinu, a narážel na podobné onemocnění diagnostikované brazilskému Lulo da Silvovi, jeho nástupkyni Dilmě Rausseffové, paraguayskému Fernando Lugovi či argentinské Christině Kirchnerové. (Prensa Latina, TeleSur, 13.3.)
- Děd kancléřky Angely Merkelové se jmenoval Ludwig Kazmierczak a pocházel z Poznaně. Později se přestěhoval do Berlína, kde poznal svou ženu Margarethe a v roce 1926 se jim narodil syn Horst. Teprve v roce 1930 se rodina rozhodla změnit jméno a tak se Angela Merkelová narodila jako Angela Kasner. Píše o tom Stefan Kornelius v právě vycházející biografii „Angela Merkelová – kancléřka a její svět“. (Süddeutsche Zeitung, PAP, 13.3.)
- Čínský parlament zvolil prezidentem země Si Ťin-pchinga (59), který na listopadovém 18. sjezdu KS Číny převzal funkci generálního tajemníka strany a předsedy Ústřední vojenské komise. Viceprezidentem ČLR byl zvolen 62letý Li Jüan-čchao, západními médii označovaný za „proreformního politika“. Předsedou VSLZ byl zvolen Čang Te-Ťiang. Si Ťin-pchingovi jako první telefonicky blahopřál ke zvolení ruský prezident Vladimír Putin. Nový prezident vyjádřil připravenost dále rozvíjet vztahy strategického partnerství. (Sin-chua, cri, RIAN, AP, 14.3.)
- Konkláve kardinálů zvolilo nového papeže. Stal se jím Jorge Mario Bergoglio, který je prvním papežem z amerického kontinentu, prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Média jej označují za „papeže chudých“ a připomínají jeho loňský projev, ve kterém kritizoval své církevní kolegy, že se chovají pokrytecky a zapomínají na pomoc chudobným. (Kathpress, AFP, PAP, ČTK, 14.3.)
- Koaliční dohoda mezi stranami, které vytvoří novou izraelskou vládu, je hotova. Parlament by měl o důvěře vládě hlasovat v pondělí. Nový kabinet spolu s blokem premiéra Netanjahua Likud-Izrael je náš domov vytvořily centristická strana Ješ Atid (Budoucnost existuje), krajně pravicová Ha-Bajt Ha-Jehudi (Židovský domov) a strana Ha Tnua (Hnutí). Dohromady budou v Knessetu disponovat 68 hlasy ze 120. (Israel7, Maariv, Reuters, 14.3.)
- Čínský parlament (VSLZ) zvolil novým premiérem země Li Kche-čchjanga (58). Jeho zvolení je posledním krokem rozsáhlé výměny čínského vedení a nástupu tzv. třetí generace vůdců. (Žen minž-pao, ITAR-TASS, 15.3.)
- Mezinárodní věřitelé z EU, ECB a MMF přerušili tento týden jednání s řeckou vládou a opustili Atény poté, co nedošlo ke shodě v některých bodech uskutečňovaných reforem. Vláda poté oznámila, že je ochotna propustit do konce roku přes 5 tisíc státních zaměstnanců a řešit i některé další položky zadání tzv. trojky. Sociální situace je v Řecku dramatická a nezaměstnanost při uplatňování politiky „škrtů“ trvale roste. Podle údajů statistického úřadu ELSTAT koncem roku dosáhla 26 %. (Kathimerini, TASR, 15.3.)
- Podle průzkumu CBOS by počátkem března volby v Polsku vyhrála Tuskova Občanská platforma – 25 %, následovaná Kaczynského PiS – 22 %. Millerovu SLD by volilo 10 % Poláků, Piechocinského PSL – 6,2 %, Hnutí Palikota – 6 % a těsně pod hranicí zvolitelnosti by skončila Nová pravice Janusze Korwin-Mikkeho se 4 % hlasů. Média sledují vývoj preferencí SLD poté, co exprezident Kwasniewski začal spolupracovat s extravagantním Hnutím Palikota. Oslabení se nekoná, preference spíše mírně posilují. (PAP, rp.pl, 15.3.)
- Ruské vojenské lodě baltské flotily „Kaliningrad“ a „Alexandr Šabalin“ vypluly na svou misi, v rámci které navštíví libanonský přístav Bejrút a syrský Tartus. Není to poprvé, co tyto bojové lodě zakotví v Tartusu. Už v lednu sem doručily zásilku vojenské techniky. (Hlas Ruska, 15.3.)
- Rumunský jazyk získá v Moldávii status oficiálního jazyka. Je o tom přesvědčen prezident Nicolae Timofti. Podobný názor zastává i předseda Liberální strany Mihai Gimpu. Podle nich nic takového jako moldavský jazyk či moldavská identita neexistuje a do ústavy musí být zapsána pravda. (Moldnews, Rosbalt, 15.3.)
- Nový papež František chce, aby „církev byla chudá a pro chudé“. Prohlásil to na svém prvním setkání s novináři. Jméno František, jak řekl, zvolil právě proto, že to „byl člověk chudoby a pokory, který se vzdal pozemských statků“. Novinářům z 81 zemí řekl, že církev jako každá instituce má své ctnosti a hříchy a teď by se měla soustředit na pomoc těm nejslabším a nejchudobnějším. (PAP, IAR, ČTK, 16.3.)
- Několik stovek Lotyšů, ale také neofašistů z Litvy a Estonska pochodovalo centrem Rigy na oslavu památky lotyšské jednotky SS, která ve 2. světové válce bojovala po boku hitlerovců proti Rudé armádě. Pochody bývalých legionářů se v Lotyšsku konají od roku 1990. Rižská Duma před týdnem akci povolila, v minulosti se konaly navzdory formálnímu zákazu. Proti defilé protestovaly zástupy antifašistů, jejich předák Janis Kuzins byl zbit nacionalisty. Policie zasáhla pozdě. (ITAR-TASS, LTV, Aktualně.cz, 16.3.)
- Italský parlament zvolil předsedy obou svých komor. Předsedkyní Sněmovny reprezentantů se stala Laura Boldriniová a po několika kolech hlasování stanul v čele Senátu populární bojovník proti mafii, prokurátor Pier Grasso. Oba porazili své pravicové protikandidáty. (ANSA, AP, DPA, 16.3.)
- Ministři financí zemí eurozóny se dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě až 10 miliard eur. Kypřany ale rozhořčila zpráva o jednorázovém zdanění vkladů jako podmínky finanční pomoci a začali hromadně vybírat v bankomatech své peníze z účtů. Banky, v nichž mají uloženy peníze například i čeští podnikatelé, už ale učinily kroky k tomu, aby byly na účtech zmrazeny částky, umožňující co možná dosažitelný výnos daně. Odhaduje se, že asi z poloviny se daň bude týkat vkladů Rusů, pro něž je Kypr nejbližším daňovým rájem. Ztráty ruského byznysu mohou představovat až 3,5 mld. EUR. Dosud žádný plán pomoci nezahrnoval tak bezprecedentní podmínky. Generální tajemník AKEL konstatoval: „Je to šokující. Postup mezinárodních věřitelů je zlomyslný a neokoloniální“. Hnutí sociálních demokratů Edeka obvinilo EU z toho, že „pohřbilo principy solidarity“ a vládu, že „bezvýhradně kapitulovala před diktátem“. Většina komentářů se shoduje, že výsledkem bude útěk kapitálu z Kypru, ostrov zůstane v problémech a bude „zajatcem trojky“. ( BBC, DPA, ITAR-TASS, ČTK,17.3.)
2013-03-18 00:00:00