„Dobrovolníci“ mohou dostat 3400 USD měsíčně, pokud se rozhodnou pracovat pod ukrajinskou vládou, nebo mohou dokonce vydělávat 1000 až 2000 USD za den, pokud se rozhodnou pracovat pro soukromé dodavatele, což je kvalifikuje jako žoldáky. Mohou se přihlásit vyplněním formuláře na nejbližší ukrajinské ambasádě, aby byli zcela beztrestně prověřeni a poté posláni do boje, aniž by čelili jakémukoli odporu ze strany západních vlád.

Když se však dobrovolníci zapojí do boje, čelí realitě, která je na hony vzdálená pohádkám, které byly ve zprávách nepřetržitě zobrazovány od začátku konfliktu. Jsou konfrontováni s propastnou logistikou, korupcí a realitou jít proti ruským silám.

Paul Hughes, kanadský dobrovolník, který sloužil v kanadské lehké pěchotě princezny Patricie, popsal hroznou logistiku ukrajinských sil slovy:

„Myslím, že byste museli přijít s jiným slovem než dezorganizovaný," řekl Hughes v rozhovoru ze Lvova, když popsal takzvanou Mezinárodní legii pro územní obranu Ukrajiny.

Vysloužilý plukovník americké námořní pěchoty Andrew Milburn dokonce popsal dobrovolníky jako naprosté fiasko:

„Roj fantastů pro každého kandidáta se zkušenostmi v boji. A dokonce i bojové zkušenosti v této válce znamenají jen málo – protože výměna střel s Talibanem nebo al-Káidou je zcela odlišná od toho, když se krčíte v mrazivé rýze a bije vás dělostřelecká palba.“

Mnozí uvedli, že se cítí opuštěni ukrajinskou vládou, když zjistí, že jsou jednoduše používáni jako „potrava pro děla". Někteří hlásí, že museli žít pouze s jednou bramborou denně a přitom čelit silnému ostřelování od ruského dělostřelectva.

Serhi Lapko, ukrajinský velitel roty dislokovaný v Donbasu, řekl Washington Post, že počet členů v jeho rotě klesnul ze 120 členů na 54 po pouhých 3 měsících konfliktu, kvůli smrti, zraněním nebo dezercím. Cítil se také opuštěný Ukrajinou.

„Naše velení nenese žádnou odpovědnost," řekl Lapko. „Připisují si zásluhy pouze za naše úspěchy. Neposkytují nám žádnou podporu."

Desítky ukrajinských jednotek odmítají pokračovat v boji a skládají zbraně. Další stížnost na video sdílela 72. brigáda ozbrojených sil Ukrajiny. Nahráli video na Telegram, kde prohlásili, že už nebudou bojovat kvůli nedostatku řádných zbraní, podpory a vedení.

Zprávy o neschopnosti ukrajinských sil a nedostatku respektu k životům a blahu svých podřízených jsou četné a způsobují nízkou morálku mezi jejich vojáky.

To nejsou jediné překážky, se kterými se dobrovolníci při bojích na Ukrajině potýkají, také jim není poskytována stejná právní ochrana jako běžným ukrajinským vojákům. Vzhledem k tomu, že se jedná o zahraniční bojovníky, jsou považováni za žoldáky, pokud budou zajati ruskými silami, a v Doněcké lidové republice (DPR) jim dokonce hrozí trest smrti. Zahraniční bojovníci jsou také pod drobnohledem vlastní vlády.

Například Generální ředitelství pro vnitřní bezpečnost (DGSI), francouzská bezpečnostní agentura pro vnitřní bezpečnost, oznámilo, že nemohou zabránit lidem v odchodu, ale že by mohli obvinit zahraniční bojovníky z žoldnéřství  nebo teroristického spiknutí, pokud by jejich činy na Ukrajině odporovaly francouzským zákonům.