Ohřívače pak nahradí ventilátory. Jenže letošní zimu kvůli energetické krizi bude cena za vytápění tak neúnosná, že to nebude možné. A lokomotiva evropské integrace – Německo – riskuje, že sjede z kolejí a hodí své vagony EU do propasti.

Z Německa přicházejí nejsilnější varování. „Zásobníky plynu v této zemi se zaplnily ‚lépe než v předchozích letech a jsou plnější než na začátku května,‘  řekl  Klaus Müller, předseda Spolkové síťové agentury  Deutschlandfunk ., a dodává: „Nejsou však „zatím dostatečně naplněné, pokud bychom měli v krátkodobém horizontu přijímat méně ruského plynu“. „Pokud by byly německé zásobníky plynu skutečně z 90 % plus X plné, jak se očekávalo, země by měla rezervu na nejméně dva a půl měsíce, za stabilních podmínek, s normální zimou‘,“ uvedl. Z jeho pohledu by to byl „velmi dobrý předpoklad“ pro průmysl a spotřebitele, přičemž zdůrazňuje, že to nestačí.

Německo je v současnosti stále zhruba z 35 % závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska. Ještě horší je, že Klaus Müller  varuje  , že „cíl naplnit zásobníky plynu na 90 nebo 95 % do 1. listopadu je nakonec „nereálný“.

Přichází zima nespokojenosti. Varování Klause Müllera jsou již dostupná prostřednictvím ekonomické reality Německa. Die Welt  právě naznačil, že Německo chce s ohledem na zimu naplnit své plynové zásobníky co nejrychleji, ale zásobníky se zcela nenaplní. Mezitím Berlínská obchodní a průmyslová komora považuje venkovní bazény za zbytečný luxus. Politické mocnosti už rozhodují o odstavení plynu. Provoz plynovodu Nord Stream 1 byl znovu spuštěn 21. července.

Klaus Müller na krizovém summitu vlády Bádenska-Württemberska řekl, že pokud zůstane pouze 40 % kapacity jeho ruské dodávky plynu, lze nejlépe dosáhnout maximálně 80–85 %. Informuje, že cílem spolkové vlády a síťové agentury je ušetřit 20 % plynu na přípravu na zimu, ale že „v současné době jsme na úspoře asi 14 %“ a že „zimě nebudeme moci čelit“. bez zvláštního úsilí“.

Během dočasné odstávky dodávek ruského plynu přes plynovod Nord Stream 1 z Baltského moře z důvodu údržbových prací byl plyn skladován v Německu, ale na velmi nízké úrovni. Uniper – hlavní dovozce a sklad plynu za Rýnem, který právě  obdržel  pomoc od německého státu, aby se vyhnul svému bankrotu kvůli západním sankcím – dokonce začal stahovat plyn ze zásobníků, uvádí  Die Welt.  Jde o nejextrémnější energetickou krizi v Evropě. Evropa je skutečně ohrožena nedostatkem plynu, když ho nejvíce potřebuje, tedy v nejchladnějším období roku.

Odstavení ruského plynu by poslalo některé země EU do recese, varoval MMF s tím, že „HDP Maďarska, Slovenska a České republiky by klesl až o 6 % a „těžce zasažena bude také Itálie, Německo a Rakousko“. MMF  dále uvedl : „Naše analýza ukazuje, že v některých z nejvíce postižených zemí střední a východní Evropy existuje riziko nedostatku až 40 % spotřeby plynu a snížení hrubého domácího produktu až o 6 %."  Dnešní  Guardian píše: „Německo je ‚na pokraji recese‘, protože energetická krize otřásá důvěrou“.

Zatímco Německo je „na pokraji recese“, Janet Yellenová, ministryně financí USA, zůstává pro americkou ekonomiku optimistická. I když  právě oznámila, že americká ekonomika zpomaluje a že v tuto chvíli, na rozdíl od toho, co by EU měla zažívat, se recese Spojeným státům vyhnula. „Recese je všeobecný pokles, který ovlivňuje mnoho sektorů ekonomiky. To prostě nemáme,“ řekl  ministr hospodářství a financí Joe Bidena v nedělním  rozhovoru pro  NBC s tím, že „pracovní trh (který) je nyní extrémně pevný“.

Prognostici Bundesbank předpokládají dominový efekt při absenci ruských energetických zdrojů a vysvětlují, že v tomto scénáři dojde k systémovému selhání ve výrobních a dodavatelských řetězcích, což následně zesílí šokový efekt původně dvaapůlkrát. Kancléř Olaf Scholz v této souvislosti oznamuje svůj záměr znovu spustit 16 uzavřených uhelných a ropných elektráren a prodloužit životnost 11 dalších takových elektráren znečišťujících ovzduší.

V důsledku toho Evropané zažijí těžkou zimu, která by měla ve společnosti způsobit nespokojenost. Spočívá v tom, že se nelze vyhnout přídělovému systému dodávek elektřiny pro domácnosti i podniky. Když se lidé v zimě musí rozhodnout mezi jídlem a topením, rozsah pouličních demonstrací by mohl převýšit nedávnou rolnickou vzpouru holandských farmářů a vzpouru žlutých vest. Sociální výbuch je téměř nevyhnutelný. Zvláště když poskytovatelé nouzové energie, jako je Norsko a severní Afrika, nedokážou mobilizovat.

Sedmý balíček sankcí proti Rusku je riskantní sázkou. Političtí lídři v EU si neuvědomují, že právě nízká cena ruské energie umožnila obohacování evropských zemí a zejména Německa, této lokomotivy evropské ekonomiky, , které je na cestě zažít svoji největší post-válečnou krizi zatažením ekonomik ostatních zemí EU, včetně Francie v čele, do propasti. Poslední cesta prezidenta Spojených států do Saúdské Arábie  navíc nepřinesla očekávaný výsledek. Během jeho návštěvy mu bylo přislíbeno, že produkce ropy vzroste z 10 na 13 milionů barelů denně. Tato produkce však může růst až do roku 2027 a za druhé až po dosažení dohody se zeměmi OPEC + aliance pro těžbu ropy, kam mimochodem patří i Rusko.

Cílem amerických sankcí je německá ekonomika. Sankční válka, kterou chtějí Spojené státy, nemá v EU žádné vítěze. Velkým poraženým je dnes první mocnost EU, která je lokomotivou evropské integrace: Německo. Zdá se, že Spojené království se svým brexitem je na tom lépe. „Britské továrny hlásily zpomalení růstu a nové objednávky, protože poptávka klesla – zatímco cenové tlaky by se mohly také zmírnit, protože ceny komodit klesají,“ uvádí  The Guardian, aby se vyhnul  katastrofickému tónu pro Německo.