https://cz.sputniknews.com/20220722/nezvratne-nasledky-evrope-hrozi-nove-nebezpeci-18480509.html

„Nezvratné následky“. Evropě hrozí nové nebezpečí

„Nezvratné následky“. Evropě hrozí nové nebezpečí

Evropu zaplavily hromadné protestní akce. Lidé jsou nespokojeni s vysokými cenami, nízkými mzdy a pracovními podmínkami, s podporou Ukrajiny na úkor vlastním... 22.07.2022, Sputnik Česká republika

2022-07-22T19:08+0200

2022-07-22T19:08+0200

2022-07-22T21:09+0200

názory

evropská unie (eu)

protest

https://cdnncz1.img.sputniknews.com/img/07e6/07/16/18480870_0:318:3017:2015_1920x0_80_0_0_b94cfd0cc1133afde633501f0797ca6f.jpg.webp

Traktorové demonstraceEvropská unie přechází, jak je známo, na „zelenou ekonomiku“. Například v Nizozemsku byl schválen program snížení do roku 2030 výronů čpavku a dusíku o 50 procent. Na neštěstí pro tamní farmáře je hlavním zdrojem těchto látek hnůj. Budou tedy muset snížit dvojnásobně celkový stav dobytka a vzdát se přírodního hnojiva ve prospěch umělého.Farmáři prohlásili, že je to fakticky zákaz povolání. Protestní akce pokračují už druhý měsíc. Lidé blokují letiště, mořské přístavy, distribuční střediska, sítě supermarketů, silnice, dálnice a státní hranice. Jednou dokonce sestavili protestující farmáři ze 400 traktorů heslo „No farmers, no food“ („Nejsou farmáři, není jídlo“). A začátkem července přivezli na demonstraci tank Sherman. Z něho se samozřejmě nestřílelo, ale proti demonstrantům už bylo střelných zbraní použito – třeba 6. července.Do čela pouličních akcí se postavili aktivisté hnutí Farmářské síly sebeobrany (Farmers Defense Force). Ve svém znaku mají zkřížené vidle. Byl vyhlášen sběr dobrovolných příspěvků na „bojový fond a pokuty“. Kromě toho prodávají suvenýry se svou symbolikou, mj. trička s nápisem „Žena bojovníka farmářské sebeobrany“.Traktorové demonstrace se konaly také v Německu, v Dolním Sasku. Zorganizovala je zakladatelka hnutí Land schafft Verbindung („Země spojuje“) Maike Schulzová-Broersová. Pěstuje červenou řepu a brambory, a hnojí pole mrvou ze sousední farmy pro chov prasat, uvádí Berliner Zeitung. Z Vestfálska se vydali mnozí farmáři do Nizozemska, aby zastavili tu reformu tam, aniž by čekali, až přijde do Německa.Protestují také Italové a Poláci – kvůli vysokým cenám paliva a hnojiv. Hnutí za zemi a zemědělství, v jehož čele stojí Matteo Talarico, žádá, aby italská vláda hájila farmáře, a nikoli velký kapitál. Podle názoru aktivistů je nynější ubohý stav agrárního sektoru následkem mylné politiky z posledních 30 let.Je příznačné, že západní média podporují protestující. Například Bloomberg poukazuje na to, že hnůj je o 25 procent levnější, než umělá hnojiva, která se zdražila trojnásobně. Britský The Guardian označil politiku EU za „ničení zemědělství“. Podle názoru listu to všechno skončí tím, že Evropané budou buď hladovět, anebo „se začnou živit mouchami a červy“.Bezletová zónaZatímco jedni nemají čím hnojit půdu, jiní nemají čím létat. V době pandemie koronaviru snižovaly letecké společnosti počet zaměstnanců. Teď se poptávka po letech obnovuje, a pracovníků je nedostatek. Společnosti však nechtějí zvyšovat stav, protože se snaží co nejrychleji nahradit škody. Odbory jsou podobným přístupem rozzuřeny.List Corriere della Sera oznámil, že 17. července bylo v Itálii zrušeno nejméně 400 národních a mezinárodních letů kvůli čtyřhodinové stávce stewardů a pilotů nízkonákladových leteckých společností, a také pracovníků Národní služby na zabezpečování letů civilního letectva (ENAV). Předtím stávkovali Italové 8. a 25. června. Žádají o zvýšení mezd, o zlepšení pracovních podmínek a o nájem více pracovníků. S analogickými hesly vystupují zaměstnanci civilního letectva ve Španělsku, Velké Británii, Francii a Německu.Třeba odbor německé Lufthansy žádá o zvýšení mezd nejméně o 350 eur měsíčně, aby byly zmírněny následky prudkého urychlení inflace. Aktivisté přitom obviňují vedení společnosti ze „šíleného snižování nákladů“ a slibují, že budou pořádat stávky i nadále, dokud se situace nezmění. V důsledku toho v červnu až srpnu zrušila společnost šest tisíc letů.Asi jeden tisíc zaměstnanců skandinávské SAS stávkoval půl července, bylo tím zmařeno na 60 procent letů. Protestujícím vyhrožovali propuštěním za denní škody v částce 12,5 milionů USD, pak ale ustoupili. Do práce vrátili 450 dříve propuštěných zaměstnanců a začali jim zlepšovat pracovní podmínky.Extrémisté na pochoduTěch nespokojených je v Evropě stále více. Dokonce v Německu, které se pokládá za hlavního beneficianta EU, jsou lidé pobouřeni. Němce jsou šokováni růstem cen potravin, elektřiny a paliva. Podle informace týdeníku Bild am Sonntag, přes 90 procent obyvatelstva muselo snížit své výdaje.Jedni se domnívají, že vinou tomu jsou protiruské sankce, a je třeba je zrušit. Jiní vidí východisko ve zvyšování mezd. Mj. 12 tisíc zaměstnanců 58 přístavních firem požádali o čtrnáctiprocentní přídavek. Kancléř Olaf Scholz uznal, že se inflace může stát „sociální výbušninou“, a ministryně vnitra Nancy Faeserová označila protestující za „extrémisty“.Koncem června v Bruselu vyšlo do ulic kolem 80 tisíc lidí. Byla to nejmasovější akce za poslední léta. Mezi hesly byla i taková, jako „Peníze na mzdy, ne na válku!“ a „Zastavte NATO!“. Vedoucí konfederace odborů Thierry Bodson vysvětlil, že velmi mnoha rodinám je nyní těžko to dotáhnout do konce měsíce. Podle názoru demonstrantů je třeba zvýšit minimální mzdu z 1,8 na 2,3 tisíce eur.Ve Velké Británii probíhají od konce června protestní akce železničářů – největší od roku 1989. Účastní se jich nejméně 40 tisíc lidí, kteří se dozvěděli o tom, že jim chtějí zbrzdit růst mezd, a že část pracovníků bude vůbec propuštěna.„Čtvrtá říše“V roce 2018 vzniklo ve Francii hnutí „žlutých vest“, které brzy zachvátilo mnohé členské země EU. V roce 2020 otřásaly Západem mítinky odpůrců koronavirových omezení. Boj Evropanů o svá práva však sotva bude úspěšný, domnívají se odborníci, jichž se dotázal Sputnik. Hlavní překážkou je informační blokáda, jejíž pomocí manipulují úřady s obyvatelstvem. „Pozorujeme tragedii, která vypukla kvůli tomu, že předáci EU v rozporu s vlastními zájmy podpořili americké sankce proti Rusku. Pokud se politika Bruselu nezmění, bude mít krize nezvratné následky. A přitom protestní pouliční aktivita ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu“, říká ekonom Alexandr Dudčak.Podle jeho slov mají občané EU šanci vyměnit konečně vlády a skoncovat s jim vnuceným bojem s Moskvou. Tito lidé si však nejspíše neuvědomí v plné míře příčinu svých neštěstí – vládnoucí elity je oklamou. „Evropa může nastoupit cestu budování teď už čtvrté říše, tím spíše, že Západ si to už dost nacvičil na Ukrajině. S ekonomickou krizí budou bojovat pomocí militarizace, a namísto Židů jim budou Rusové,“ předpokládá ekonom.Politolog Sergej Markov varoval před nebezpečím sebeklamu. „V průběhu osmi let se zformoval na Ukrajině mimořádně efektivní totalitní neonacistický režim, jehož vojáci se pokoušejí bojovat s Ruskem jako rovní. Neměli bychom si dělat iluze ani ohledně Evropy,“ zdůraznil.Pod tlakem protiruských sankcí mohou v EU vzniknout diktatury opírající se o chudé a oklamané obyvatelstvo, a příčinou všech neštěstí bude Rusko.

2022

Zprávy

cs_CZ

evropská unie (eu), protest